13 C 113/2012-116 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], dne [datum], v rozhodčím řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně poukázala na rozhodčí doložku zahrnutou do smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] a vytýkala jí, že (1.) dohoda o rozhodci je s ohledem na rozpor s ust. § 2 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb. neurčitá, (2.) opakovaným přijímáním funkce rozhodce ad hoc soustavně za účelem zisku dochází k obcházení zákona, (3.) neurčité označení rozhodce ad hoc jen jménem bez ověřeného podpisu na rozhodčím nálezu vykazuje znaky nicotného rozhodnutí, (4.) doložka je v rozporu s ust. § 30 zák. č. 216/1994 Sb. a ustanovením občanského soudního řádu. Žalobkyně současně vyjmenovala zákonná ustanovení o zrušovacích důvodech, a to ust. § 31 písm. b), c), e) a g). 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že námitky žalobkyně pod body (1.), (2.) a (4.), jak jsou tyto vymezeny shora, jsou podřaditelné pod námitky opírající se o ust. § 31 písm. b) nebo c) zák. č. 216/1994 Sb. Žalovaná měla v rozhodčím řízení plnou možnost uplatnit svá práva, nicméně proti rozhodčí doložce ani rozhodci nic nenamítala, ačkoliv výzvu k vyjádření přijala a vyjádřila se tak, že dluh uznala. Žalovaní navrhli žalobu žalobkyně zamítnout s odkazem na ust. § 33 zák. č. 216/1994 Sb. 3. Soud provedeným dokazováním vyčerpal důkazní návrhy účastníků (těch, které bylo u jednání možno provést – k tomu podrobněji níže), přičemž z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění: 4. Z připojeného rozhodčího spisu zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla doručena rozhodci JUDr. [jméno] [příjmení] žaloba o zaplacení částky 1.208.328 Kč s příslušenstvím, s odkazem na rozhodčí doložku vtělenou do smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Rozhodce oznámením ze dne [datum] sdělil stranám rozhodčího řízení (žalobkyni a žalovaným), že bylo zahájeno rozhodčí řízení a že přijal funkci rozhodce. Současně vyzval žalobkyni (v rozhodčím řízení v postavení žalované), aby se ve lhůtě 10 dnů písemně vyjádřila k podané žalobě, aby vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu (pro případ neuznání nároku uplatněného žalobou), připojila listinné důkazy, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně na výzvu, kterou osobně převzala dne [datum], reagovala podáním ze dne [datum], označeným jako„ Vyjádření k rozhodčímu řízení“, v němž nenamítla ničeho ve vztahu k rozhodčí doložce či rozhodci, z obsahu podání lze přitom usuzovat na to, že žalobkyně si byla vědoma existence smlouvy ze dne [datum]. Rozhodčím nálezem ze dne [datum] rozhodce uložil žalobkyni povinnost zaplatit částku 604.164 Kč s podrobně specifikovaným příslušenstvím každému z žalovaných (v rozhodčím řízení v postavení žalobců), a dále každému z nich náklady rozhodčího řízení. Rozhodčí nález byl žalobkyni doručen dne [datum]. Součástí rozhodčího spisu je i smlouva o půjčce, z níž vzal soud za prokázané, že žalobkyně, v postavení jednoho ze solidárně zavázaných dlužníků, a žalovaní, v postavení věřitelů, uzavřeli dne [datum] smlouvu o peněžité půjčce ve výši 780.000 Kč. Oba žalovaní jsou ve smlouvě identifikováni (mimo jiné) svým rodným číslem, stejně jako žalobkyně. Z obsahu smlouvy nevyplývá účel peněžité půjčky, která byla ujednána jako bezúročná. Z obsahu smlouvy rovněž nevyplývá ani to, že by oba věřitelé do smluvního vztahu vstupovali, oproti žalobkyni, jako osoby podnikající. V čl. V. smlouvy je ujednání účastníků o tom, že veškeré jejich případné spory vzniklé ze smlouvy o půjčce nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány podle českého práva v rozhodčím řízení jediným rozhodcem, a to v souladu se zák. č. 216/1994 Sb. s tím, že jediný rozhodce bude určen„ žalující stranou (žalobcem)“ ze Seznamu rozhodců vedeného [právnická osoba] rozhodčích řízení a veřejných zakázek, s.r.o., [IČO], s tím, že obsah Seznamu (okruh osob potenciálních rozhodců) je z důvodu autenticity osvědčen notářským zápisem NZ [číslo] sepsaným dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení]. Podpisem smlouvy o půjčce strany stvrdily, že byly seznámeny (mimo jiné) se Seznamem a každá ze stran po podpisu smlouvy obdržela (mimo jiné) vyhotovení Seznamu. Z notářského zápisu NZ [číslo] (N 156/2009) sepsaného dne 1. 7. 2009 JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], soud zjistil, že notářka uvedeného dne osvědčila prohlášení [právnická osoba] rozhodčích řízení a veřejných zakázek, s.r.o., [IČO] o tom, že vede jako arbitrážní centrum ad hoc seznam rozhodců, v němž je uvedeno pět osob rozhodců, z nichž jedním je JUDr. [jméno] [příjmení], advokát, [IČO], [obec]. 5. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobkyně, která se na jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud měl však i bez účastnické výpovědi žalobkyně na základě provedených listinných důkazů skutkový stav ve věci za dostatečně zjištěný, vyslýchat za této situace žalobkyni by bylo nadbytečné. Výpověď účastníka je navíc z hlediska výpovědní hodnoty důkazem podpůrným. 6. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, ten lze shrnout následovně: Žalobkyně dne [datum] podepsala listinu zahrnující smluvní ujednání o tom, že spory účastníků ze smlouvy o půjčce mezi účastníky uzavřené dne [datum] budou rozhodovány v rozhodčím řízení jediným rozhodcem z okruhu pěti konkrétních rozhodců, přičemž do tohoto okruhu rozhodců byl zahrnut i rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podali žalovaní návrh na zahájení rozhodčího řízení k rozhodci JUDr. [jméno] [příjmení], tj. rozhodci z okruhů rozhodců, jak jej účastníci ujednali. Žalobkyně se v rozhodčím řízení vyjadřovala, nicméně nijak nezpochybnila vznik či platnost rozhodčí doložky, nenamítla ničeho ani ve vztahu k rozhodci JUDr. [jméno] [příjmení]. 7. Jelikož k uzavření rozhodčí doložky došlo dne [datum], je k posouzení platnosti jejího sjednání třeba užít zákon č. 216/1994 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2012, s respektem k závěrům rozsudku Evropského soudního dvora ve věci [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] proti Centro Móvil Milenium SL (věc C [číslo]). 8. Důvody pro zrušení rozhodčího nálezu vyplývají z ust. § 31 zák. č. 216/1994 Sb. Důvody, kterými žalobkyně argumentovala ve prospěch neplatnosti rozhodčí doložky, jsou podřaditelné pod ust. § 31 písm. b) a c) zák. č. 216/1994 Sb. Domnělé nedostatečné označení osoby rozhodce (námitka pod bodem (3.) shora) není námitkou podřaditelnou pod žádný ze zákonných zrušovacích důvodů. 9. Podle ust. § 31 zák. č. 216/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2012, soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení. 10. Podle ust. § 32 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb., návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. 11. Podle ust. § 33 zák. č. 216/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2012, soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. S ohledem na shora citované rozhodnutí Evropského soudního dvora je na místě respektovat, že uvedené omezení neplatí, jde-li o spory ze spotřebitelských smluv. 12. Podle ust. § 52 odst. 1 – 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum], spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. 13. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 634/1992 Sb. ve znění účinném do 31. 7. 2010, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami. 14. Podle ust. § 2 písm. b) zák. č. 321/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010, se pro účely tohoto zákona spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obc