§ 30 zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – Užití občanského soudního řádu
Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů · 216/1994 Sb. · Procesní právo
Stručně: Paragraf 30 zákona o rozhodčím řízení stanoví, že pokud zákon o rozhodčím řízení nestanoví něco jiného, použijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Rozhodčí řízení se řídí primárně zákonem o rozhodčím řízení, ale v otázkách, které tento zákon neupravuje, se subsidiárně použije občanský soudní řád. (§ 30 zákona č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Užití občanského soudního řádu
- Judikatura: na § 30 odkazuje 52 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 216/1994 Sb.
Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozhodčí řízení se řídí primárně zákonem o rozhodčím řízení, ale v otázkách, které tento zákon neupravuje, se subsidiárně použije občanský soudní řád.
- To znamená, že rozhodci a strany řízení by se měli řídit pravidly občanského soudního řádu například ohledně doručování, dokazování nebo procesních lhůt, pokud zákon o rozhodčím řízení nemá vlastní úpravu.
- Použití občanského soudního řádu je „přiměřené“, což znamená, že se neaplikuje doslovně, ale s ohledem na specifika rozhodčího řízení.
Na co si dát pozor
- Je třeba vždy nejprve ověřit, zda konkrétní otázku neupravuje přímo zákon o rozhodčím řízení, a teprve poté sáhnout po občanském soudním řádu.
- „Přiměřené“ užití občanského soudního řádu vyžaduje posouzení, jak se dané ustanovení hodí do kontextu rozhodčího řízení, které je často méně formální než řízení před soudem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 30
Jak soudy aplikují § 30
Z § 50g odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (jenž se na věc užije v návaznosti na § 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZRŘ“) totiž plyne, že doručenka musí obsahovat označení soudu nebo jiného orgánu, který věc předal k doručení.
V usnesení ze dne 21. 3. 2017, kterým žalovaný přijal funkci rozhodce ad hoc a vyzval žalobkyni k zaplacení rozhodčího poplatku, uvedl, že „rozhodčí poplatek je stanoven v souladu s § 30 zákona č. 216/1994 Sb. ve spojení se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích jako 4 % z hodnoty předmětu řízení + 21 % DPH, nejméně však ve výši 4 000 Kč, v souladu s rozhodčí doložkou obsaženou v obchodních podmínkách ze dne 3. 7. 2012 ke smlouvě o dílo…“.
… do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 1.101 Kč“ a na náhradě nákladů řízení 45.500 Kč. Přistoupila-li rozhodkyně k ústnímu projednání sporu, je pro posouzení důvodu zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e/ zákona č. 216/1994 Sb. rozhodující, zda byly splněny předpoklady stanovené v § 101 odst. 3 o.s.ř. (srov. § 30 zákona č. 216/1994 Sb. o přiměřeném použití ustanovení občanského soudního řádu).
Související
§ 87b Právo vydavatele tiskové publikace (Zákon o právu autorském, o právech souvi)§ 374a (Zákon, kterým se mění a doplňuje občansk)§ 2958 Argumentace navrhovatele (Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/)§ 47 Podmínky nároku na pohřebné (Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů)§ 3a Podrobnější a další třídění příjmů a výdajů (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323)