22 C 130/2019-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Finanční arbitr svým nálezem ze dne 8.7.2018, č.j. [spisová značka] [číslo], potvrzeným Rozhodnutím o námitkách, č. j. [spisová značka] [číslo], ze dne 7.5.2018 (dále jen„ Nález“) rozhodl tak, že návrh žalobce zamítl. 2. Finanční arbitr v rámci meritorního rozhodování vyšel ze skutkových zjištění (učiněných na základě podkladů předložených mu oběma stranami) o tom, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 29.5.2011 pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ s počátkem pojištění od 1.6.2011 a pojistnou dobou 35 let (dále jen„ Pojistná smlouva“). Smlouvou bylo sjednáno investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití žalobce. Poslední doloženou platbu pojistného uhradil žalobce dne 17.3.2014 ve výši 60 000 Kč; celkem žalobce uhradil žalovanému na pojistném částku 660 000 Kč. Finanční arbitr zjistil, že pojistná smlouva zanikla nejpozději dne 1.8.2014 pro neplacení pojistného a bez výplaty odkupného, o čemž žalovaný žalobce informoval dopisem ze dne 6.9.2014. Dále zjistil, že žalovaný vyplatil žalobci dne 30.5.2014 mimořádný výběr ve výši 632 021 Kč. 3. Finanční arbitr se s ohledem na zásadu procesní ekonomie a konstantní soudní judikaturu přednostně zabýval nárokem žalobce na vydání bezdůvodného obohacení z titulu neplatného právního úkonu, resp. neplatných ujednání o nákladech a poplatcích, a to zejména z hlediska promlčení tohoto nároku, kdy námitku promlčení vznesl žalovaný. Finanční arbitr na základě shromážděných podkladů a jejich pečlivém právním posouzení zjistil, že žalobci nesvědčí nárok na vydání částky ve výši 31.189 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení z neplatné Pojistné smlouvy, protože je promlčený. Finanční arbitr posoudil otázku vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 a § 457 o.z. ve vztahu k určení běhu promlčecí lhůty vyšel finanční arbitr z obecné úpravy v § 107 odst. 1 o.z., podle níž je subjektivní promlčecí lhůta dvouletá, resp. objektivní promlčecí lhůta tříletá. Počátek běhu lhůty pak finanční arbitr určil jako okamžik, kdy se žalobce skutečně dozvěděl, že se žalovaný na jeho úkor bezdůvodně obohatil. Tento okamžik dle finančního arbitra nastal v září 2014, kdy se žalobce z dopisu ze dne 6.9.2014, že mu nebude vyplaceno odkupné. Řízení před finančním arbitrem bylo zahájeno na návrh žalobce dne 4.4.2017. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalobce nejpozději v září 2014 věděl, že do Pojistné smlouvy vložil mnohem více finančních prostředků, než z ní obdržel zpátky. Již v tomto okamžiku měl žalobce možnost podat žalobu k soudu. Protože od září 2014 uplynula do zahájení řízení před finančním arbitrem dvouletá subjektivní lhůta, finanční arbitr konstatoval promlčení nároku žalobce, aniž by se zabýval námitkami žalobce o úmyslném jednání žalovaného a nárok žalobce jako promlčený zamítl. 4. Finanční arbitr současně nezjistil, že by měl žalobce naléhavý právní zájem na určení neplatnosti ujednání o nákladech a poplatcích Pojistné smlouvy, kdy uzavřel, že není dán naléhavý právní zájem žalobce na určení neplatnosti Pojistné smlouvy. Žalobce se může primárně domáhat splnění povinnosti, resp. plnění, současně finanční arbitr nezjistil, že by právo žalobce bylo ohroženo anebo, že by se právní postavení žalobce bez tohoto určení stalo nejistým. Finanční arbitr se tedy vůbec nezabýval platností Pojistné smlouvy, a to zejména z důvodu ekonomie řízení a neshledání naléhavého právního zájmu na tomto určení. 5. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9.7.2019 se žalobce domáhala změny Nálezu tak, že má znít: Pojistná smlouva je neplatná a žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku ve výši 27 979 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky od 24. 1. 2017 do zaplacení, 6. Žalobce ve své žalobě zejména uvedl, že pojistná smlouva trvá, neboť hradil pojistné více jak 2 roky trvání pojištění; pojistné podmínky umožňují zánik pojištění pro neplacení pouze tehdy, nebylo-li zaplaceno pojistné za 2 roky (článek 9 bod 1 VPP). Je-li pojistné hrazeno alespoň 2 roky, nebo je-li zaplaceno předplacené pojistné, pak je důsledkem neplacení běžného pojistného redukce pojištění (článek 1 bod 5. 3. 1. DPP). Je-li pojištění redukováno, nemá pojistník povinnost hradit pojistné (článek 1 bod 5. 3. 5. DPP). V daném případě tedy smluvní podmínky pro zánik pojištění pro neplacení pojistného nejsou splněny. Navíc žalovaný neprokázal, že by žalobci doručil upomínku k hrazení dlužného pojistného. 7. Žalobce tedy tvrdil, že pojistná smlouva stále trvá, kdy mu zároveň nebylo vyplaceno odkupné a žalobce trvá na projednání tohoto nároku, jímž se finanční arbitr odmítl zabývat. Žalobce k tomu dále uvedl, že nesouhlasí se závěrem finančního arbitra o promlčení jeho nároku na bezdůvodné obohacení na straně žalovaného nebo na náhradu škody v subjektivní lhůtě. Žalobce shrnuje, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobce měl při zániku pojištění skutečnou vědomost o protiprávním jednání žalované, resp. o důvodech neplatnosti Pojistné smlouvy. Závěr finančního arbitra, že k datu zániku pojištění začala běžet subjektivní promlčecí doba pro uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, jakož i případného práva na náhradu škody, je skutkově nepodložený a je projevem svévole finančního arbitra. 8. Žalobce uzavírá, že tím, že se finanční arbitr odmítnul zabývat meritem věci, nemohl ani relevantně vyhodnotit, zda Pojistná smlouva byla platná či nikoliv a rovněž nemohl vyhodnotit žalobcem tvrzený úmysl žalované bezdůvodně se obohatit na úkor žalobce. Stejně tak nemohl relevantně vyhodnotit nemravnost námitky promlčení, kterou žalobce v řízení namítnul. 9. Žalobce však následně uvedl, že důsledkem nesjednání nákladové a poplatkové struktury pojištění a rizikového pojistného v Pojistné smlouvě je neurčitost ujednání Pojistné smlouvy o rozsahu pojistného plnění v případě pojistné události ve smyslu § 2 zákona o pojistné smlouvě, které je esenciální náležitostí každé pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je tedy absolutně neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění a zároveň nebyla sjednána ani riziková složka. 10. Žalobce tak dovodil neplatnost pojistné smlouvy, kdy zejména pak upozornil na nekalé obchodní praktiky žalovaného, na základě kterých lze dovodit úmysl žalovaného bezdůvodně se obohatit, když si byla vědom vzhledem k úřednímu sdělení ČNB ze dne 2. 5. 2012 i důsledků takového jednání, tedy neplatnosti pojistné smlouvy a toho, že přijímáním plnění (pojistného) od žalobce se bezdůvodně obohacuje. Námitku promlčení uplatněnou ze strany žalovaného pak žalobce považuje za nemravnou a finanční arbitr k ní neměl přihlédnout, neboť takovému jednání žalovaného nelze poskytnout právní ochranu. 11. Žalovaný označil žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Žalovaný uvedl, že nevidí důvod pro posouzení smlouvy jako absolutně neplatné, nicméně pro daný případ vznáší námitku promlčení. Odmítl dovození toho, že by se na úkor žalobce obohatil úmyslně, jakož i nemravnost vznesené námitky promlčení. 12. K podané žalobě žalobkyně se vyjádřil Finanční arbitr tak, že žalobce nepřednáší ničeho, s čím by se Finanční arbitr již nevypořádal a zopakoval stručně své závěry uvedené v předmětném řízení. 13. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před Finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalovaný domáhal projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a dospěl k následujícím závěrům. 14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 15. Soud na tomto místě konstatuje, že vlastní dokazování nad rámec důkazů provedených finančním arbitrem – až na dále popsané výjimky – neprováděl, neboť podle ustanovení § 250e odst. 2 o. s. ř. může soud vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Mezi účastníky přitom nebyl o skutkovém stavu věci spor, neshodli se toliko v jeho interpretaci a zejména právním posouzení. Podle věty druhé cit. ust. soud pouze zopakoval důkaz pojistnou smlouvou, doplňkovými a všeobecnými pojistnými podmínkami, výročními dopisy, přehledem zaplaceného pojistného, potvrzením o mimořádném výběru, potvrzením o uzavření pojistné smlouvy a životní pojistkou. Nad rámec těchto listin provedl důkaz též listinami nazvanými dohledový benchmark [číslo] z 30. 11. 2012, interní sdělení [číslo] 2005, úřední sdělení ČNB z 2. 5. 2012, anonymizované protokoly z různých řízení před finančním arbitrem, obsahující informaci finančního arbitra o předběžném právním názoru na řešení sporů uskutečněných v roce 2014, smlouvou o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným. 16. Účastníci uzavřeli dne 29.5.2011 pojistnou smlouvou„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] s počátkem pojištění 1.6.2011 na pojistnou dobu 35 let, a to na pojištění pro případ