38 C 102/2020-116 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozhodnutí uvedeného ve výroku tohoto rozsudku s tím, že na základě návrhu žalobce k finančnímu arbitrovi ze dne [datum], kterým se domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] a vydání bezdůvodného obohacení v částce [částka] s příslušenstvím in eventum zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi řádně vypočteným odkupným a odkupným ve výši [částka], které žalobce od instituce obdržel a úrok z prodlení ve výši 8,05% p.a. z takto vypočtené částky ode dne [datum] do zaplacení, rozhodl finanční arbitr nálezem tak, že návrh podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítl. Žalobce podal v otevřené lhůtě proti tomuto nálezu námitky, které finanční arbitr rozhodnutím o námitkách ze dne [datum] zamítl a nález potvrdil. Žalobce je přesvědčen, že finanční arbitr dospěl v nálezu ve znění rozhodnutí o námitkách postupem v rozporu s judikaturou NS ČR, neboť se z důvodu hospodárnosti nezabýval meritem věci. Žalobce proto požaduje, aby soud podrobil jeho rozhodnutí v plném rozsahu revizi a nahradil jej soudním rozhodnutím podle návrhu žalobce. Žalobce namítl, že nález finančního arbitra je zatížen vadami spočívajícími v tom, že sice konstatoval promlčení nároku, aniž se však zabýval nárokem samým. Dále nesprávně vyhodnotil námitku nemravnosti, kterou vůči námitce promlčení žalobce vznesl a nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil předložené důkazy prokazující úmysl žalované bezdůvodně se obohatit na úkor žalobce. Žalobce žádal vyplacení řádného plnění z pojistné smlouvy pro případ, že by finanční arbitr shledal pojistnou smlouvu platnou. Finanční arbitr se však platností pojistné smlouvy nezabýval s ohledem na procesní ekonomii. Tento postup je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a to např. rozsudkem ze dne 5.8.2009, sp. zn. 28 Cdo 2152/2009. Žalobce proto žádá soud, aby se zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy. Má za to, že předmětná pojistná smlouva je neplatná, a to zejména z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění přímo vázáného na kapitálovou hodnotu pojištění, za stavu, kdy sjednání rozsahu pojistného plnění v případě pojistné události je tak esenciální náležitostí pojistné smlouvy ve smyslu § 2 zákona o pojistné smlouvě. Výše kapitálové hodnoty pojištění je pak ovlivněna mj. počátečními a správními náklady, poplatky a rizikovým pojistným za základní pojištění. Bez znalosti hodnoty kterékoliv uvedené položky není možné řádně určit rozsah pojistného plnění z pojištění. Součástí pojistné smlouvy však nebyly pojistně technické zásady a přehled poplatků, na které smlouva odkazuje (odkázal se na rozsudek NS ČR, sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a dále např. na rozsudek [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], jč. [číslo jednací]). Ve smlouvě rovněž není ani uveden způsob výpočtu výše inkasních nákladů ani jejich konkrétní výše. Z důvodu neurčitosti těchto položek je tedy pojistná smlouvy absolutně neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění. Dalším důvodem absolutní neplatnosti uvedené smlouvy je nesjednání rizikového pojistného, které je esenciální součástí jakékoliv pojistné smlouvy (viz např. rozsudek [anonymizováno] v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). [příjmení] pojistné, které ovlivňuje výši plnění při dožití je zásadním ujednáním pojistné smlouvy a jeho neplatnost proto způsobuje neplatnost pojistné smlouvy jako celku. Dále žalovaná nesdělila žalobci před uzavřením pojistné smlouvy zásadní informace o nákladové struktuře pojistné smlouvy, která je pro spotřebitele významná, aby mohl učinit kvalifikované rozhodnutí, zda pojistnou smlouvu uzavře či nikoliv, neboť tato struktura přímo ovlivňuje rozsah pojistného plnění. Tento postup je nutno právně kvalifikovat jako jednání porušující zákaz nekalých obchodních praktik ve smyslu § 4 odst. 1 zák. [číslo] Sb a sjednání smlouvy v rozporu se zákonem podle § 39 občanského zákoníku (viz např. rozhodnutí [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], jč. [číslo jednací]). Dalším důvodem neplatnosti pojistné smlouvy je neurčitost způsobu snižování kapitálové hodnoty o počáteční a správní náklady, tedy též ve smyslu ust. § 37 odst. 1 starého obč. zák., neboť neurčitá ujednání v bodu 2.5 až 2.7 DPP (určení výše počátečních a správních nákladů o které je snižována kapitálová hodnota, která je základem pro pojistné plnění) nejsou oddělitelná od zbytku pojistné smlouvy. Žalobce uhradil žalované na pojistném během trvání pojištění celkem [částka]; žalovaná žalobci z pojistné smlouvy plnila z titulu odkupného ve výši [částka]. Žalovaná se tak z neplatné pojistné smlouvy bezdůvodně obohatila o částku ve výši [částka], tato částka tedy představuje bezdůvodné obohacení žalované. Dále žalovaná vznesla v řízení před finančním arbitrem námitku promlčení, kterou žalobce považuje za nemravnou a to proto, že námitkou promlčení uplatňuje nárok právě na kapitálovou hodnotu, kterou by nikdy nezískala, pokud by byla pojistná smlouva řádně uzavřena. Získává tak majetkový prospěch, přestože důvody neplatnosti pojistné smlouvy sama zapříčinila. Akceptace této námitky by byla v rozporu se zásadou stanovenou v § 6 odst. 2 občanského zákoníku. Při uplatnění této námitky není žalovaná v dobré víře, neboť věděla, že tak získává finanční prostředky, které by si nemohla ponechat, pokud by pojistná smlouva byla platná, neboť by je vždy musela vyplatit žalobci, resp. osobě oprávněné. Smlouvy investičního životního pojištění jsou běžně uzavírány na 20 a více let a je pro ně charakteristická výrazná časová asymetrie v rozložení plnění povinností smluvních stran, přičemž není reálně očekávatelné, že by se žalobce domáhal vrácení zaplaceného pojistného před uplynutím promlčecí doby. [příjmení] asymetrie se projeví v neprospěch pojistníka (zde žalobce) právě v případě konstatování neplatnosti pojistné smlouvy, naopak pro pojistitele (zde žalovanou) je toto konstatování v jeho prospěch, když po uplynutí promlčecí doby se pojistník zásadně nedomůže vrácení celého zaplaceného pojistného a žalovaná tak získá finanční prostředky, které by si v případě platné smlouvy nikdy nemohla ponechat. Pojistník se tak ocitá v pasti, neboť po uplynutí základní promlčecí doby pro něj nebude dovolání se neplatnosti pojistné smlouvy ekonomicky výhodné a zároveň nemá jinou možnost bránit se protiprávnímu jednání pojišťovny, kterému je vystaven na základě vadné pojistné smlouvy. Takový stav považuje žalobce v právním státě za nepřípustný a použití institutu dobrých mravů je zde zcela namístě, při zohlednění specifických okolností konkrétního sporu a zabrání se tak neopodstatněnému vychýlení rovnováhy mezi účastníky smluvního vztahu nemravným způsobem. Žalovaná po celou dobu trvání pojištění jednala v rozporu s pojistnou smlouvou, když vědomě snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o náklady a poplatky, o nichž žalobce předem neinformovala a jejichž výši žalobci nesdělila a to svévolně, dle svého uvážení. Žalovaná o tomto postupu neinformovala rovněž ani odbornou a laickou veřejnost. Dále žalovaná postupovala v rozporu s pojistnou smlouvou, když k datu zániku pojištění jednostranně započetla dosud neuhrazené počáteční náklady resp. rezervu na nesplacené počáteční náklady, kterou svévolně zvýšila o odkupní koeficient nesplacených počátečních nákladů 0,85, díky které stouply až na částku [částka] a žalovaná proto nevyplatila žalobci žádné odkupné. Pojistná smlouva však neobsahuje žádné ustanovení o jejich zesplatnění při předčasném ukončení pojistné smlouvy. ČNB takové jednání považuje za porušení odborné péče, jak vyplývá z dohledové výzvy ČNB zaslané žalobci dne [datum] a následující korespondence. Jednání v rozporu s odbornou péčí nemůže požívat právní ochrany. Žalovaná rovněž nealokovala pojistné dle dohodnutých principů, když namísto alokace 100% zaplaceného pojistného do investičního programu dle vůle žalobce nejprve část alokovala do kapitálové hodnoty negarantované, z níž umořila své náklady a rizikové pojistné a teprve poté zbylou část alokovala do kapitálových hodnot zvolených žalobcem v pojistné smlouvě a o tomto postupu žalobci nikdy neinformovala. Jednání žalované se shora uvedených důvodů nelze poskytovat právní ochrany (odkaz na rozsudek NS ČR 312 Cdo 1566/2017 ze dne 13.2.2019). Žalovaná také utajením výše počátečních a správních nákladů získala konkurenční výhodu oproti jiným pojišťovnám nabízejícím podobný produkt, který se tak jevil opticky výhodnější, než jiných soutěžitelů, kteří nákladovou strukturu netajili. K posouzení mravnosti námitky promlčení je třeba posoudit i skutečnosti, že návrh pojistné smlouvy předkládala odborně a personálně vybavená pojišťovna, která působí na trhu ČR již mnoho desítek let a je veřejností vnímána jako zavedená a důvěryhodná pojišťovna s povinností postupovat s odbornou péčí, pojišťovací trh podléhá dozoru ČNB a je předpoklad toho, že činnost pojišťoven je průběžně prověřována, povinnost jednat s odbornou péčí se vztahuje i na pojišťovacího zprostředkovat