38 C 83/2020-129 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozhodnutí uvedeného ve výroku tohoto rozsudku s tím, že na základě návrhu žalobce k [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], kterým se domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] a vydání bezdůvodného obohacení v částce [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. ode dne [datum] do zaplacení in eventum o určení neplatnosti ustanovení pojistné smlouvy o počátečních správních nákladech a poplatcích o rizikovém pojistném, o odkupném a o stanovení výše podílu na výnosech rozhodl [anonymizována dvě slova] nálezem tak, že: I. Určuje se, že pojistná smlouva [číslo] o životním pojištění [anonymizována dvě slova], kterou dne [datum] uzavřeli žalobce [osobní údaje žalobce], bytem [adresa žalobce] sídlem [adresa žalované], je od počátku neplatná II. Instituce, [právnická osoba], je povinna navrhovateli, [celé jméno žalobce], zaplatit částku ve výši [částka] (slovy [anonymizováno 5 slov] korun českých) a to do 3 dnů od právní moci nálezu. III. Návrh se ve zbytku podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítá. IV. Instituce, [právnická osoba], je povinna zaplatit sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši [částka] (slovy [anonymizována dvě slova] korun českých) na účet [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], č. ú. [číslo], vedený u [obec] národní banky, [variabilní symbol], [konstantní symbol], a to do 15 dnů od právní moci nálezu. Žalobce podal ve lhůtě proti tomuto nálezu námitky (stejně jako žalovaná), které finanční arbitr zamítl a rozhodl tak, že: A. Nález finančního arbitra ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] - [anonymizováno], se ve výroku I., II., a IV. podle § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi mění tak, že obchodní firma instituce„ [právnická osoba]“ se nahrazuje obchodní firmou„ [právnická osoba]“, současně se ve výroku II. mění výše částky, kterou je instituce povinna zaplatit, a ve výroku IV se mění variabilní symbol pro úhradu sankce a výroky I., II. a IV. nálezu po změně zní: I. Určuje se, že pojistná smlouva [číslo] o životním pojištění [anonymizována dvě slova], kterou dne [datum] uzavřeli žalobce [osobní údaje žalobce], bytem [adresa žalobce], se sídlem [adresa žalované], je od počátku neplatná. II. Instituce, [právnická osoba], je povinna navrhovateli, [celé jméno žalobce], zaplatit částku [částka] (slovy [anonymizována čtyři slova] korun českých) a to do 3 dnů od právní moci nálezu. IV. Instituce, [právnická osoba], je povinna zaplatit sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši [částka] (slovy [anonymizována dvě slova] korun českých) na účet [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], č. ú. [číslo], vedený u [obec] národní banky, [variabilní symbol], [konstantní symbol], a to do 15 dnů od právní moci nálezu. B. Námitky, které podala instituce [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa žalované], doručené [anonymizována dvě slova] dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] [číslo] – [anonymizováno] a námitky, které podal navrhovatel, [celé jméno žalobce] narozen [datum], bytem [adresa], [obec], doručené [anonymizována dvě slova] dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] [číslo] [anonymizováno], se zamítají a výrok [anonymizováno] nálezu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] [číslo] – [anonymizováno] se podle § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi potvrzuje. Žalobce je však přesvědčen, že [anonymizována dvě slova] dospěl k výroku [anonymizováno] nálezu ve znění rozhodnutí o námitkách nedostatečným zjištěním skutkových okolností a z části nesprávným právním posouzením skutkových zjištění a proto požaduje, aby soud podrobil jeho rozhodnutí v rozsahu výroku [anonymizováno] revizi a nahradil jej soudním rozhodnutím podle návrhu žalobce. Žalobce souhlasí se závěrem finančního arbitra o neplatnosti předmětné pojištěné smlouvy, kterou shledává zejména v nesjednání rozsahu pojistného plnění přímo vázáného na kapitálovou hodnotu pojištění, za stavu, kdy sjednání rozsahu pojistného plnění v případě pojistné události je tak esenciální náležitostí pojistné smlouvy ve smyslu § 2 zákona o pojistné smlouvě. Výše kapitálové hodnoty pojištění je pak ovlivněna mj. počátečními a správními náklady, poplatky a rizikovým pojistným za základní pojištění. Bez znalosti hodnoty kterékoliv uvedené položky není možné řádně určit rozsah pojistného plnění z pojištění. Součástí pojistné smlouvy však nebyly pojistně technické zásady a přehled poplatků, na které smlouva odkazuje (odkázal se na rozsudek NS ČR, sp.zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13.2.2019 a dále např. na rozsudek MS v Praze ze dne 8.3.2018, jč. 25Co 430/2017-190). Ve smlouvě rovněž není ani uveden způsob výpočtu výše inkasních nákladů ani jejich konkrétní výše. Z důvodu neurčitosti těchto položek je tedy pojistná smlouvy absolutně neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění. Dalším důvodem absolutní neplatnosti uvedené smlouvy je nesjednání rizikového pojistného, které je esenciální součástí jakékoliv pojistné smlouvy (viz např. rozsudek MS v Praze čj. 29 Co 420/2019-146 ze dne 14.11.2019). [příjmení] pojistné, které ovlivňuje výši plnění při dožití je zásadním ujednáním pojistné smlouvy a jeho neplatnost proto způsobuje neplatnost pojistné smlouvy jako celku. Dále žalovaná nesdělila žalobci před uzavřením pojistné smlouvy zásadní informace o nákladové struktuře pojistné smlouvy, která je pro spotřebitele významná, aby mohl učinit kvalifikované rozhodnutí, zda pojistnou smlouvu uzavře či nikoliv, neboť tato struktura přímo ovlivňuje rozsah pojistného plnění. Tento postup je nutno právně kvalifikovat jako jednání porušující zákaz nekalých obchodních praktik ve smyslu § 4 odst. 1 zák. [číslo] Sb a sjednání smlouvy v rozporu se zákonem podle § 39 občanského zákoníku (viz např. rozhodnutí MS v Praze ze dne 8.3.2018, jč. 25 Co 430/2017-190). Dalším důvodem neplatnosti pojistné smlouvy je neurčitost způsobu snižování kapitálové hodnoty o počáteční a správní náklady, tedy též ve smyslu ust. § 37 odst. 1 starého obč. zák., neboť neurčitá ujednání v bodu [anonymizováno] až [anonymizována dvě slova] (určení výše počátečních a správních nákladů o které je snižována kapitálová hodnota, která je základem pro pojistné plnění) nejsou oddělitelná od zbytku pojistné smlouvy. V řízení před finančním arbitrem bylo zjištěno, že žalobce uhradil žalované na pojistném k datu vydání nálezu celkem [částka] a žalovaná žalobci z pojistné smlouvy neposkytla žádné plnění. Tato částka tedy představuje bezdůvodné obohacení žalované. [anonymizována dvě slova] dále dospěl k závěru, že na určení neplatnosti pojistné smlouvy má žalobce právní zájem, neboť pojistná smlouva dále trvá a je třeba postavit na jisto práva povinnosti jejích smluvních stran a je způsobilé zabránit případným dalším soudním sporům o plnění z neplatné pojistné smlouvy. Dále nelze souhlasit s rozhodnutím finančního arbitra ohledně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Důvodem byla skutečnost, že žalobce neuzavřel s žalovanou dohodu o narovnání a to bylo posouzeno jako odepření součinnosti podle § 522 obč. zák.. Žalobce však s uzavřením dohody nesouhlasil proto, že částka neodpovídala jeho nároku a podpisem dohody by se do budoucna vzdal možnosti svůj oprávněný nárok resp. jeho část uplatnit před soudem. Žalobce neměl povinnost návrh dohody o narovnání přijmout. Svým rozhodnutím finanční arbitr potrestal žalobce za to, že tuto dohodu neuzavřel. Takový postup však nemá oporu v žádném zákonném ustanovení a jedná se o jeho zjevnou libovůli. Dále žalovaná vznesla v řízení před finančním arbitrem námitku promlčení, kterou žalobce považuje za nemravnou a to proto, že námitkou promlčení uplatňuje nárok právě na kapitálovou hodnotu, kterou by nikdy nezískala, pokud by byla pojistná smlouva řádně uzavřena. Získává tak majetkový prospěch, přestože důvody neplatnosti pojistné smlouvy sama zapříčinila. Akceptace této námitky by byla v rozporu se zásadou stanovenou v § 6 odst. 2 občanského zákoníku. Při uplatnění této námitky není žalovaná v dobré víře, neboť věděla, že tak získává finanční prostředky, které by si nemohla ponechat, pokud by pojistná smlouva byla platná, neboť by je vždy musela vyplatit žalobci, resp. osobě oprávněné. Smlouvy investičního životního pojištění jsou běžně uzavírány na 20 a více let a je pro ně charakteristická výrazná časová asymetrie v rozložení plnění povinností smluvních stran, přičemž není reálně očekávatelné, že by se žalobce domáhal vrácení zaplaceného pojistného před uplynutím promlčecí doby. [příjmení] asymetrie se projeví v neprospěch pojistníka (zde žalobce) právě v případě konstatování neplatnosti pojistné smlouvy, naopak pro pojistitele (zde žalovanou) je toto konstatování v jeho prospěch, když po uplynutí promlčecí doby se pojistník zásadně nedomůže vrácení celého zaplaceného pojistného a žalovaná tak získá finanční prostředky, které by si v případě platné smlouvy nikdy nemohla ponechat. Pojistník se tak ocitá v past