12 C 199/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ OdpŠk“), vůči žalovanému státu zaplacení částky 765 000 Kč s příslušenstvím (spočívajícím v zákonném úroku z prodlení od [datum] do zaplacení) jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni celkovou nepřiměřenou délkou řízení o žádosti o uznání zahraničního vzdělání vedeného nejprve u [anonymizována dvě slova] v [obec] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], posléze u [anonymizována dvě slova] v [obec] pod sp. zn. OU- [číslo], včetně soudního přezkumu u Krajského soudu v Ostravě vedeného pod sp. zn. 22 A 17/2015, tedy za řízení trvající od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný stát v této věci jedná podle § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. prostřednictvím své organizační složky – [stát. instituce], které je současně ve smyslu § 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. též příslušným úřadem, neboť tvrzená újma způsobená nepřiměřenou délkou navazujícího správního a soudního řízení vznikla v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti právě tohoto ministerstva (zák. č. 229/1991 Sb.) a v němž probíhalo správní řízení. 3. Žalovaná se žalobě bránila tím, že žalobou uplatněný nárok není po právu, kdy zejména odmítla právní názor žalobkyně, že se jedná o řízení spadající pod čl. 6 odst. 1 čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen,, Úmluva“), tedy že je třeba v dané věci při posuzování přiměřenosti délky řízení vycházet z celkové doby řízení včetně domněnky vzniku nemajetkové újmy. Dále ke konkrétním tvrzeným průtahům uvedla, že žalobkyně žádost doručila Univerzitě [obec] dne [datum], avšak až do [datum] nevyužila jakýkoli procesní prostředek k dosažení nápravy. Za nemajetkovou újmu vzniklou v této době se nelze domáhat zadostiučinění. [ulice] orgány na podání žalobkyně ze dne [datum] pohlížely jako na novou žádost, a takto s ní nakládaly. Při jejím vyřizování k zásadním průtahům způsobilým vyvolat nemajetkovou újmu na straně žalobkyně nedocházelo. 4. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc rozhodl bez nařízení jednání. Provedené listinné důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním. 5. S ohledem na to, že předběžné projednání nároku je podmínkou meritorního projednání věci, soud především konstatuje, že z dopisu žalované adresované žalobkyni, datovaného dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok na zaplacení celkové částky 765 000 Kč v souvislosti s předmětným správním řízením, dopis byl (dle vyjádření žalované) doručen žalované dne [datum]. S ohledem na ust. § 14 odst. 2 OdpŠk má soud nárok za řádně uplatněný. 6. Z listin založených ze strany účastníků řízení týkajících se předmětného nostrifikačního řízení bylo k průběhu správního řízení soudem zjištěno následující: Žalobkyně dne [datum] podala na [anonymizováno] lékařskou fakultu [anonymizována dvě slova] v [obec] žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání (dále jen„ žádost o uznání“) dle ustanovení § 89 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, kdy se jednalo o vysokoškolské vzdělání získané v letech 1996 až 2002 získala na [anonymizováno] státní lékařské univerzitě v [příjmení] (žádost žalobkyně ze dne [datum] včetně příloh). Dne [datum] žalobkyně doplnila zaslané podklady (ověřenou kopii diplomu s úředním překladem) o vyplněný formulář žádosti (doplnění žádosti žalobkyně ze dne [datum] včetně přílohy). Dne [datum] Univerzita [ulice] v [obec] postoupila žádost žalobkyně [stát. instituce] (dále též jen„ [anonymizováno]“) ke konečnému rozhodnutí s odůvodněním, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro uznání v oboru všeobecné lékařství (dopis ze dne [datum]). Dne [datum] zaslala žalobkyně [příjmení] [jméno] v [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“) žádost o dokončení nostrifikačního řízení zahájeného v roce 2007, kterým doplnila další podklady (porovnání obsahu žalobkyní absolvovaného studia se studiem na 1. lékařské fakultě [anonymizováno] včetně hodinových dotací jednotlivých předmětů) (dopis ze dne [datum] včetně přílohy). Dne 3.7.2014 [anonymizováno] vydala rozhodnutí [číslo jednací] o postoupení věci [anonymizováno] univerzitě v [obec] jako orgánu věcně příslušnému (usnesení [anonymizováno] ze dne [datum]). Dne [datum] zaslala [ulice] univerzita v [obec] (dále jen„ OU“) žalobkyni informaci o možnosti se vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí (dopis ze dne [datum] včetně příloh). Žalobkyně se k podkladům vyjádřila svým podáním ze dne [datum]. Dne [datum] rektor [anonymizováno] vydal rozhodnutí [číslo jednací], kterým byla žádost žalobkyně o uznání zamítnuta, kdy byla konstatována existenci podstatného rozdílu mezi obsahem zahraničního studijního oboru„ zdravotní prevence“, který žalobkyně absolvovala, a obsahem studijního oboru„ všeobecné lékařství“, akreditovaného na lékařské fakultě OU (rozhodnutí ze dne [datum]). Dne [datum] podala žalobkyně odvolání proti výše uvedenému zamítnutí žádosti o uznání. Dne 2.12.2014 žalovaná vydala rozhodnutí [číslo jednací], kterým odvolání žalobkyně zamítla a zamítavé rozhodnutí OU potvrdila (rozhodnutí žalované ze dne [datum]). 7. Z listin založených ze strany účastníků řízení a ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 A 17/2015 bylo soudem zjištěno: Dne [datum] podala žalobkyně ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu proti rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 2. 12. 2014, [číslo jednací], o níž Krajský soud v Ostravě rozhodl rozsudkem č. j. 22 A 17/2015-87 dne 16. 6. 2017, kterým zrušil rozhodnutí [anonymizováno] i předcházející rozhodnutí [anonymizováno], když dospěl k závěru, že postoupení věci z [anonymizováno] na [anonymizováno] došlo k podstatnému porušení ustanovení řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Tento rozsudek byl zrušen pro nepřezkoumatelnost rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 3 As 227/2017-53, a to na základě kasační stížnosti [anonymizováno] Krajskému soudu v Ostravě byl soudní spis vrácen dne [datum] a tento dne 28. 5. 2020 vydal rozsudek č. j. 22 A 17/2015-114, kterým opětovně zrušil jak rozhodnutí žalované tak i prvostupňové rozhodnutí [anonymizováno] O kasační stížnosti, kterou napadlo [anonymizováno] rozsudek Krajskému soudu v Ostravě dne 28. 5. 2020 č. j. 22 A 17/2015-114, rozhodl Nejvyšší správní soud dne 13.8.2020 č. j. 3 As 245/2020-18 tak, že kasační stížnost odmítl. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 22 A 17/2015-114, jímž byla zrušena rozhodnutí správního orgánu I. a II. stupně, nabyl právní moci dne [datum] (spis Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 A 17/2015). Následně dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí rektora [anonymizováno] univerzity, č. j. OU-78334/90-2020, kterým došlo k uznání zahraničního vzdělání a kvalifikace žalobkyně v [země], které nabylo právní moci dne [datum] (rozhodnutí ze dne [datum]). 8. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 9. Uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následujícím způsobem: 10. Podle ust. § 1 odst. 1, odst. 3 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Dle ust. § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Dle ust. § 13 odst. 1, odst. 2 cit. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Dle ust. § 31a odst. 1 cit. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle ust. § 31a odst. 2 se zadostiučinění se