12 C 46/2020-85 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce jako společenství vlastníků jednotek se žalobou doručenou soudu dne 2.3.2020 (ve znění jejího rozšíření ze dne 23.11.2020) domáhal po žalovaném dlužného plnění spojeného s užíváním jeho bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. S vlastnictvím popsané jednotky žalovanému vznikla povinnost hradit řádně a včas příspěvky na správu domu a pozemku ve výši 1 065 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním jednotky ve výši 1 570 Kč měsíčně ve prospěch žalobce, uvedenou povinnost však žalovaný řádně neplnil, kdy od ledna 2018 do září 2019 nedošlo z jeho strany k uhrazení stanovených příspěvků v celkové výši 55 335 Kč a současně nedošlo z jeho strany k úhradě nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 14 959 Kč. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. října 2021, č. j. 12 C 46/2020-75 byl žalovanému s ohledem na skutečnost, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ustanoven opatrovník, a to [anonymizováno] [obec] Svoboda, advokát se sídlem [adresa]. 3. Žalovaný se prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka žalobě bránil zejména tím, že žalobce neprokazuje, v jakém období přesně měl být žalovaný členem žalobce a dále neprokazuje tvrzenou výši příspěvku do fondu oprav a tvrzenou výši záloh za služby. Dále není dostatečně prokazováno, že žalobce obdržel vyúčtování za rok 2018 a v neposlední řadě, že mu byla řádně doručena předžalobní výzva. 4. Při ústním jednání soud provedl dokazování, jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech, a dospěl na tomto základě ohledně nároku žalobce k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek [příjmení] [jméno] vzniklým a existujícím podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce sdružuje vlastníky jednotek umístěných v domě na adrese [adresa žalobkyně], a to včetně vlastníka jednotky [číslo]. Účelem společenství je správa, provoz a opravy společných částí domu (výpis z obchodního rejstříku žalobce, Stanovy žalobce ze dne 17.9.2009). Žalovaný byl období od 9.5.2012 do 5.11.2019 vlastníkem bytové jednotky [číslo] (výpis z katastru nemovitostí k bytové jednotce [číslo] ke dni 26.11.2015, usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací]). Bytová jednotka [číslo] je byt 2+KK v 8. NP předmětné budovy, celková plocha bytu s příslušenstvím činí 45,5 m2 (prohlášení vlastníka o vymezení jednotek). [ulice] stanovený příspěvku na výdaje spojené se správou domu, opravy, rekonstrukce a modernizace domu, pojištění domu činila částku 1 065 Kč měsíčně a zálohy na služby činily částku ve výši 1 570 Kč měsíčně, celkem tedy částku 2 635 Kč měsíčně. Za žalované období od ledna 2018 do září 2019 (tj. 21 měsíců) se jedná o částku ve výši 55 335 Kč. Nedoplatek z vyúčtování služeb nad rámec účtovaných záloh za rok 2018 činil 14 959 Kč (přehled plateb objektu [číslo] za rok 2018 a 2019, vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za rok 2018). Žalovaný na dluhu v celkové výši 70 294 Kč ke dni vyhlášení rozsudku neuhradil ničeho. 6. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: 7. Podle ust. § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 8. Podle ust. § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. 9. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Podle odst. 2 předmětného ustanovení si rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství. 10. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Dle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému jako vlastníku bytové jednotky v domě žalobců vznikla povinnost hradit měsíční příspěvek na výdaje spojené se správou domu, opravy, rekonstrukce a modernizace domu, pojištění domu v částce 1 065 Kč měsíčně a záloh na služby v částce 1 570 Kč měsíčně. Žalovanému byly řádně vyúčtovány zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky k bytu [číslo] za období roku 2018, k vyúčtování záloh na služby za rok 2019 s ohledem na změnu ve vlastnictví jednotky žalobce již vůči žalovanému nedošlo. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný žalobou tvrzený dluh uhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Žalobce dále požadoval úroky z prodlení, a to dle čl. IV bod 2 písm. 1 Stanov žalobce, ve kterém je stanovena pro případ prodlení splatných závazků povinnost vlastníka k úhradě úroku z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Termín splatnosti byl žalobcem stanoven k poslednímu dni předmětného měsíce, žalovaný tak byl s platbou v prodlení vždy od 1. dne měsíce následujícího, soud žalobě i v rozsahu příslušenství plně vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 680 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 520 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 134 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, podání ze dne 23.11.2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 70 294 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (písemné vyjádření ze dne 3.3.2022 a účast na jednání dne 16.6.2022) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. 14. K námitce žalovaného, že žalobkyni by nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na absenci řádné předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. soud uvádí, že ze žalobcem v řízení předložených opakovaných závad v doručení žalovanému pro neznámý pobyt žalovaného jak na adresu v ČR, tak na adresu v [anonymizováno] je srozumitelné, že z ohledu hospodárnosti nebylo účelné pokoušet se žalovaného opakovaně bezúspěšně obesílat. K tomu soud však zdůrazňuje, že z ustálené judikatury plyne, že v situaci, kdy je z okolností zřejmé, že dlužník svůj dluh věřiteli nezaplatí, je možné náhradu nákladů řízení přiznat, ačkoliv předžalobní výzva nebyla věřitelem dlužníku před podáním žaloby zaslána. Blíže k tomuto viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.6.2016 sp. zn. 21 Cdo 582/2015, dle kterého„ nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením)“. Žalobce tak má právo na plnou náhradu jejich nákladů řízení. 15. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. V souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. byla opatrovníkovi žalovaného přiznána odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnot