14 C 224/2021-80 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 47 072 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem vozidla zn. MERCEDES-BENZ ML 350, [registrační značka]. Uvedené vozidlo bylo dne [datum] v obci [obec] účastno dopravní nehody, která byla zaviněna panem [jméno] [příjmení], jako řidičem osobního motorového vozidla zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka]. K dopravní nehodě došlo tím, že [jméno] [příjmení] při předjíždění narazil do vozidla žalobkyně jedoucího stejným směrem, a to přední částí svého vozidla do levé zadní části vozidla žalobkyně, které odbočovalo vlevo na vedlejší pozemní komunikaci. V souvislosti s uvedenou nehodou vznikla žalobkyni celková škoda ve výši 109 499 Kč včetně DPH, sestávající z: částky za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 16 720 Kč bez DPH; nákladů za opravu vozidla ve výši 73 775,04 Kč bez DPH, jak bylo vše vyúčtováno autorizovaným servisem [příjmení] [příjmení], spol. s r.o., [IČO], a to fakturou [číslo] vystavenou dne [datum]. Žalovaná je pojistitelem, který měl k okamžiku dopravní nehody uzavřenou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem shora uvedeného vozidla [registrační značka], a tedy je v souladu s ust. § 6 a 9 zák. č. 168/1999 Sb. osobou odpovědnou žalobkyni za zaplacení vzniklé škody. Žalovaná však odmítla žalobkyni uhradit škodu v celém rozsahu; v důsledku toho tak musela žalobkyně uhradit část vyfakturované škody a tyto částky jsou požadovány touto žalobou. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Žalobkyně uvádí, že předmětné vozidlo bylo účastno dopravní nehody, jež byla zaviněna p. [jméno] [příjmení], řidičem osobního motorového vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka], ale zcela opomíjí skutečnost, že dle relace Policie ČR nebylo rozhodnuto o tom, kdo tuto dopravní nehodu zavinil, proto bylo vedeno správní řízení Městským úřadem ve Vsetíně, kdy nejdříve bylo stanoveno sice zavinění na straně řidiče p. [jméno] [příjmení], kdy byl uznán z porušení přísl. ust. zák. o provozu na pozemních komunikacích, ale posléze na základě jeho odvolání, Krajský úřad ve [obec] toto rozhodnutí zrušil a řízení zastavil z důvodu, že nelze žádnou z možných verzí události mít za prokázanou s tím, že zůstaly důvodné pochybnosti o tom, že se obviněný dopustil protiprávního jednání, jež mu bylo správním orgánem kladeno za vinu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z těchto důvodů, že nebylo možné stanovit viníka dopravní nehody, žalovaná přistoupila ke stanovení míry účasti ve výši [číslo] na základě shora uvedeného rozhodnutí. Žalovaná navíc vznáší námitku promlčení ohledně doplatku plnění, týkajícího se škody na vozidle z důvodu, že k dopravní nehodě došlo dne [datum] a žaloba byla podána k soudu až [datum], čili po uplynutí 3 leté promlčecí doby. 3. Žalobkyně z důvodu částečné úhrady vzala žalobu zpět co do částky 1 824 Kč spolu s příslušenstvím z této částky. Soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), řízení výrokem I. částečně zastavil, neboť žalobkyně vzala žalobu v této části zpět. 4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Mezi stranami není sporná výše ceny za opravu vozidla a půjčovné. Sporná je však míra spoluúčasti. Takovému tvrzení účastníků odpovídá i důkaz fakturou [číslo] informace o výplatě pojistného a výpočet žalované. 6. Ze spisu MU [obec] č. j. [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že vozidlo žalobkyně bylo účastno dopravní nehody a dle relace Policie ČR nebylo rozhodnuto o tom, kdo tuto dopravní nehodu zavinil, proto bylo vedeno správní řízení Městským úřadem ve Vsetíně, kdy nejdříve bylo stanoveno sice zavinění na straně řidiče p. [jméno] [příjmení], kdy byl uznán z porušení přísl. ust. zák. o provozu na pozemních komunikacích, ale posléze na základě jeho odvolání, Krajský úřad ve [obec] toto rozhodnutí zrušil a řízení zastavil z důvodu, že nelze žádnou z možných verzí události mít za prokázanou s tím, že zůstaly důvodné pochybnosti o tom, že se obviněný dopustil protiprávního jednání, jež mu bylo správním orgánem kladeno za vinu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 7. Ze znaleckého posudku č. AD/ [číslo] a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že dopravní nehodě mohl předejít řidič vozidla [příjmení], protože předjížděl kolonu pomalu jedoucích vozidel, v níž se nacházel i traktor, a kdy nemohl mít jistotu o chování vozidel v této koloně a o případné změně jízdy směru jízdy těchto vozidel. Z pohledu řidiče vozidla [jméno] byla situace v křižovatce poměrně komplikovaná. Z levé strany z ulice, do které chtěl odbočit, vyjíždělo další vozidlo a pokud tedy zkontroloval situaci za sebou, před sebou a v ulici do které najížděl a začal odbočovat, tak v době přesvědčování se situace za sebou mohl vozidlo [příjmení] vidět ve svém jízdním pruhu. Podle provedené simulace se počátek odbočování vozidla [jméno] myšleno fyzického odbočování, překrývá teprve s nájezdem vozidla [příjmení] ke středu vozovky. Situace je zřejmá z přílohy 1 znaleckého posudku. Reakční čas, který měl řidič vozidla [příjmení], na zabránění střetu byl 1,6 sekundy a ten je daný počátkem fyzického odbočování vozidla [jméno]. Část této doby řidič vozidla [příjmení] brzdil, kdy tento čas brždění byl způsobem popsaným v analytické části stanovený na 0,54 sekundy. Rozdílem těchto časů získáváme čas 1,06 sekundy na reakční dobu a technickou odezvu vozidla. Tato doba potom byla porovnána s nejdelšími ještě obvyklými dobami reakcí a technických prodlev, kdy dospěl k závěru, že jeho reakční doba odpovídá době obvyklé, tedy z technického hlediska včasné a protože byla reakci následovaná intenzivním bržděním a přesto došlo ke střetu, znalec konstatoval, že řidič vozidla [příjmení] neměl reálnou možnost jak střetu zabránit. Počínaje počátkem odbočování vozidla [jméno]. Nelze určit, zda řidič vozidla [jméno] jel více či méně vpravo, v jeho jízdním pruhu. K překročení nejvyšší povolené rychlosti nedošlo. Závěrům znalce odpovídá i důkaz fotografiemi. 8. Z informací o výplatě pojistného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobkyni vyplatila pouze část škody, když aplikovala nejen nesouvisející položky, ale i 50% spoluúčast. 9. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud tedy neprováděl další dokazování, a to zejména revizním znaleckým posudkem, neboť znalec při svém výslechu vysvětlil nehodový děj a zpracovaný znalecký posudek soud považuje dostatečný. Soud ve věci provedl i dokazování dalšími listinami, avšak ve svém odůvodnění z nich nevycházel, proto je blíže nezmiňuje. Ohledně zjištěného skutkového stavu odkazuje na výše uvedená zjištění plynoucí z výše uvedených důkazů. 10. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů), pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle o.z. škodu a to účelně vynaložené náklady spojené se způsobenou škodou, vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. Nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích, nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. 11. Podle ustanovení § 2932 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“) střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé vzájemně podle své účasti na způsobené vzniklé škodě. 12. Podle § 620 o.z.: (1) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. 13. Podle § 626 o.z.: U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. 14. Podle § 635 o.z.: (2) Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. 15. S poukazem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům. Mezi účastníky po částečném zpětvzetí žaloby zůstala sporná míra zavinění obou řidičů na dopravní nehodě. Soud vycházel zejména ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku č.