14 C 364/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 1. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 16 698 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 698 Kč od 24. 8. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení, a to na základě neuhrazené kupní ceny. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že se žalovanou uzavřela kupní smlouvu, v níž se zavázala, že žalované dodá 1 000 kusů dluhopisů za cenu 16 698 Kč. [příjmení] předmětu smlouvy se uskutečnila dne 9. 8. 2019, potvrzena byla v dodacím listu [číslo]. 3. Po dodání předmětu kupní smlouvy vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] na částku 16 698 Kč se splatností 23. 8. 2019. Na tuto fakturu však žalovaná ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 4. 8. 2021. 4. Žalovaná se ve věci vyjádřila prostřednictvím opatrovníka, který ji byl ustanoven na základě § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť jako účastník nemohla v řízení vystupovat, neboť nebylo osoby, která by za ni byla oprávněna jednat, a to tak, že nárok v celém rozsahu neuznává, z důvodu, že dle jejího názoru je kupní smlouva neplatná pro neurčitost, nebyla sjednána splatnost kupní ceny a nárok nevyplývá z navrhovaných listin, a proto navrhuje žalobu zamítnout. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to e-mailové komunikace ze dne 16. 8. 2017, objednávky ze dne 22. 8. 2017, dodacího listu ze dne 9. 8. 2019, faktury [číslo] ze dne 9. 8. 2019 a předsoudní výzvy ze dne 4. 8. 2021, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Žalovaná si u žalobkyně objednala celkem 1 000 kusů dluhopisů dle objednávky ze dne 22. 8. 2017, velikost A4, bez irisu, za cenu 13,80 Kč bez DPH za kus. Žalobkyně tyto dluhopisy žalované dodala dne 9. 8. 2019, což žalovaná stvrdila svým podpisem (razítkem) na dodacím listu [číslo] ze dne 9. 8. 2019. Žalobkyně v návaznosti na převzetí předmětu kupní smlouvy vystavila žalované fakturu [číslo] dne 9. 8. 2019 na částku 13 800 Kč bez DPH (16 698 Kč vč. DPH) se splatností 23. 8. 2019. Žalovaná však svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila, a to ani z části. Před podáním žaloby žalobkyně učinila poslední pokus o smírné vyřešení sporu, a to předžalobní upomínkou ze dne 4. 8. 2021. 7. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Dle § 2080 o. z. je kupní cena ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. 9. Neboť žalovaná uzavřela s žalobkyní kupní smlouvu na dodání 1 000 dluhopisů a zavázala se za tuto dodávku zaplatit kupní cenu ve výši 16 698 Kč vč. DPH, byla povinna tuto cenu po dodání zboží uhradit. Neboť toho do dnešního dne nedostála, soudu nezbylo, než žalobkyni vyhovět v celém rozsahu a rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Co se týče námitek k neurčitosti kupní smlouvy, z objednávky je zřejmá vůle žalované smlouvu uzavřít a tato smlouva obsahuje esenciální náležitosti smlouvy, tj. předmět smlouvy a kupní cenu, smlouva je tak platná a dostatečně určitá. Splatnost pohledávky není nezbytnou podmínkou uzavření kupní smlouvy, pokud by se na ní smluvní strany nedohodly, uplatní se ustanovení § 1693 o. z., které stanoví lhůtu 30denní. Přednost před dispozitivním ustanovení zákona mají však obchodní zvyklosti (§ 558 odst. 2 o. z.), 14denní lhůta splatnosti je ve vztazích mezi podnikateli běžná, a to zvláště u nižších částek plnění. Žalovaná navíc po obdržení předmětné faktury dobu splatnosti nijak nerozporovala, ani by ji samotný nesouhlas se splatností nemohl zbavit povinnosti závazek uhradit, byť ve lhůtě delší (zákonné 30denní). 11. Při posuzování požadovaného zákonného úroku z prodlení vycházel soud z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, o náhradě nákladů s uplatněním pohledávky vycházel soud z § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 12. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 698 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč. 14. O odměně opatrovníka (výrok III.) rozhodl soud podle § 140 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal opatrovníku nárok na odměnu ve výši 5 005 Kč Tyto náklady sestávají z odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 698 Kč sestávající z částky 1 768 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 136 Kč ve výši 869 Kč. 15. O uložení povinnosti žalované nahradit státu odměnu ustanoveného opatrovníka (výrok IV.) soud rozhodl podle § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná způsobila, že jí musel být ustanoven opatrovník. 16. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I., II. a IV.). 17. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.