20 C 313/2014-235 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Na úvod svého rozhodnutí soud konstatuje, že podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, kterého si zvolí a kterým může být především advokát (srov. § 24 odst. 1 větu první a § 25 odst. 1 větu první o. s. ř.). Oprávnění zvolit si zástupce je právem zaručeno (srov. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a jeho účelem je poskytnout účastníku řízení kvalifikovanou pomoc a ochranu. Zástupce, jemuž byla udělena plná moc pro celé řízení, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník (§ 28a odst. 1 věta druhá o. s. ř.) Zástupci soud vždy doručuje písemnosti (srov. § 50b odst. 1, 2 a 3 o. s. ř.). Zástupce je proto také vždy nutné předvolat k jednání (§ 115 o. s. ř.). Je-li účastník zastoupen, vykonává svá procesní práva a povinnosti prostřednictvím zástupce. Soud odejme účastníku možnost jednat před soudem i tehdy, jestliže bez jeho výslovného návrhu projedná věc v nepřítomnosti zástupce, který z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) požádal o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). K tomu, aby žádost o odročení jednání byla podložena„ důležitým důvodem“, je potřebné, aby zástupce tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit, a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních, tak subjektivních. Jde-li o takovou překážku, která je způsobilá bránit zástupci v účasti při jednání a která neúčast u jednání ospravedlňuje, soud posuzuje objektivně i v projednávané věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 1996 sp. zn. 3 Cdon 1021/96, uveřejněný pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. 2 Cdon 1819/97, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 1999 sp. zn. 31 Cdo 2432/98). V projednávané věci byla žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], který požádal o odročení jednání dne [datum] a dne [datum] z důvodu nemoci své osoby, který, jak vyplývá z obsahu spisu. Podáním doručeným obvodnímu soudu dne [datum] požádal právní zástupce žalobkyně opětovně o odročení jednání nařízeného na den [datum] ve 13.00 hodin, k němuž byl předvolán dne [datum], a to z důvodu, že [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně je od [datum] nemocen, ve stavu pracovní neschopnosti se stanoveným klidem na lůžku s tím, že další kontrolu má nařízenu na den [datum] Pan [příjmení] [příjmení] prodělal před tím již podruhé nemoc COVID-19 a nyní se stále ještě potýká s výraznými obtížemi, např. únavou a bolestí hlavy. Pan [anonymizováno] k jednání předvolán nebyl. Soud, s ohledem na právní zastoupení žalobkyně advokátem, neshledal žádost o odročení jednání objektivně ospravedlňující pro neúčast právního zástupce žalobkyně a jednal dne [datum] v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 2. Žalobkyně se návrhem podaným ke Krajskému soudu v Praze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 606 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, dále zaplacení částky 2 857 821 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a zaplacení částky 3 555 447 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedla, že částka 606 545 Kč představuje zaplacenou kauci a první nájem, částka 2 857 821 Kč zůstatkovou cenu technologického zhodnocení a částka 3 555 447 Kč ušlý zisk žalobkyně. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, na základě které přenechala žalovaná žalobkyni do užívání jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa], na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Nové Město. V prostorách měla žalobkyně zahájit plánovaný provoz restauračního zařízení. Tvrdila, že nebytový prostor byl stižen vadami, a povaha těchto vad znemožňovala užívání nebytových prostor v souladu s účelem nájmu. Jednalo se o závady, které bylo nutno řešit stavebními úpravami, proto žalobkyně začala bezodkladně jednat o možném řešení stavebních prací i se společenstvím vlastníků jednotek domu. Žalovaná rovněž na základě rozhodnutí Rady Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] rozhodla, že v období od [datum] do [datum] zcela promine žalobkyni nájemné. Žalobkyni pak byla poskytnuta sleva z nájmu a byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovanou o stavu a průběhu přípravných prací na rekonstrukci, a rovněž sdělila realizaci stavebních prací se souhlasem stavebního úřadu. Žalovaná však místo toho, aby umožnila žalobkyni užívání nebytového prostoru v souladu se smlouvou, ukončila nájemní vztah výpovědí. Dle názoru žalobkyně neoprávněně a neplatně, když na výpověď žalované reagovala žalobkyně dopisem ze dne [datum] a dne [datum], ve kterém zejména upozornila žalovanou na problémy, s ohledem na vady nebytových prostor a na to, že již vynaložila v souvislosti s pronájmem prostor a jeho rekonstrukcí nemalé částky. Z výše uvedeného důvodu pak žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení, vzniklé na straně žalované ve výši 455 000 Kč z důvodu, že podle nájemní smlouvy zaplatila jistinu ve výši 545 500 Kč, a to do 30 dnů od podpisu smlouvy, z níž žalovaná si měla ponechat jako záruku částku ve výši 454 500 Kč. Žalovaná si tedy tuto kauci ponechala bez právního důvodu. Žalobkyně rovněž uhradila žalované částku 151 545 Kč z titulu zálohy na první nájem, dle smlouvy. Tato částka opět byla uhrazena žalované bez právního důvodu, proto tato částka představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Uvedla dále, že nájemní smlouva byla vypovězena neoprávněně ke dni [datum], kdy následně došlo i ke zpětnému předání nebytových prostor žalované. Žalobkyně argumentovala tím, že k datu zpětného předání nebytového prostoru činila zůstatková cena technického zhodnocení dle zpracované dokumentace částku 2 857 821 Kč, kterou je povinna žalovaná dle smlouvy uhradit. Žalobkyni dále vznikla škoda ve formě ušlého zisku, protože nemohla prostor užívat ke sjednanému účelu, tj. provozovat v něm restauraci od [datum] do ukončení smlouvy, do [datum]. Žalobkyni ušel zisk ve výši 3 555 447 Kč. V doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že žalovaná udělila žalobkyni souhlas s provedením změn nebytového prostoru dne [datum]. Po zdlouhavých jednáních se společenstvím vlastníků, pravidelně informovala žalovanou. Rovněž byla podrobně informována o stavu nebytového prostoru a o průběhu přípravy oprav. Odbor životního prostředí vydal dne [datum] stanovisko, v němž projevuje souhlas s opravami nebytových prostor. Ke zhodnocení nebytových prostor žalobkyně zadala zpracování znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Uvedla, že je přesvědčena o tom, že bylo vydáno příslušné stavební povolení a kolaudační souhlas k projektové dokumentaci žalobkyně, protože žalovaná bezdůvodně odmítala vydat souhlasné stanovisko pro vydání stavebního povolení. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala existenci smlouvy o nájmu nebytového prostoru č. N [číslo], která byla uzavřena mezi účastníky dne [datum]. Nesporovala dále, že nebytový prostor byl pronajat k předmětu podnikání žalobkyně. Žalobkyně tak byla oprávněna užívat nebytové prostory v souladu se svým podnikatelským záměrem a se sjednaným předmětem podnikání, a to výhradně za účelem provozování gastronomického provozu. Žalobkyně též ve smlouvě prohlásila, že před podpisem smlouvy osobně a důkladně se seznámila se stavem nebytového prostoru a najímá ho od žalované tak, jak stojí a leží. Žalobkyně současně podpisem smlouvy potvrdila, že nebytový prostor je způsobilý k užívání v souladu s jejím podnikatelským záměrem a účelem nájmu. Neuplatnila žádné výhrady ke stavu nebytových prostor. Žalovaná též od společenství vlastníků jednotek domu zjistila, že žalobkyně jedná i s majiteli domu. Ze schůze shromáždění společenství vlastníků jednotek zjistila, že byla provedena pouze oprava ležaté kanalizace a do doby provedené opravy byla žalobkyni poskytnuta sleva na nájemném ve výši 100%, to od února 2009 do června 2009. Žalovaná nikdy souhlas s úpravami předmětných prostor nevydala a na základě Usnesení Rady MČ ze dne [datum] byla dne [datum] žalobkyni dána výpověď z nájmu nebytových prostor, která jí byla doručena do datové schránky fikcí dne [datum]. Ve smyslu nájemní smlouvy, tříměsíční výpovědní lhůta začala běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi a tato lhůta skončila dne [datum]. Protože žalobkyně nebytové prostory nevyklidila, žalovaná přistoupila dne [datum] k vyklizení nebytových prostor na náklady žalobkyně. Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení kauce 545 500 Kč, žalovaná uvedla, že z této částky částka ve výši 454 500 Kč byla použita na úhradu pohledávky žalované na nájem za období od srpna až do října