23 C 172/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě podané dne [datum] domáhal po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení kterým se žalovaní obohatili na úkor žalobce ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. V žalobě uvedl tyto rozhodné skutečnosti: Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou jako zhotovitelem Smlouvu o dílo na provedení rekonstrukce koupelny a kuchyně v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo]. Za žalovanou smlouvu podepsal pan [celé jméno žalovaného], který se označil jako generální manažer. Dílo mělo být dokončeno a předáno do [datum]. Dne [datum] zároveň byla žalobci vystavena zálohová faktura na nákup materiálu a zařizovacích předmětů ve výši 122 650 Kč. [příjmení] fakturu proplatil žalobce na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaná přes neustálé telefonické a mailové výzvy ještě ani v květnu [rok] nezahájila dohodnuté práce, když termín dokončení byl sjednán na [datum]. Žalobce proto zaslal žalované dne [datum] písemné odstoupení od smlouvy se žádostí o vrácení zaplacené zálohy. Na výzvu reagovala jednatelka žalované paní [jméno] [příjmení] dopisem zaslaným do datové schránky žalobce dne [datum]. V dopise potvrdila, že na účet žalované částka 122.650 Kč byla skutečně připsána. Z tohoto účtu však pan [celé jméno žalovaného] uvedenou částku převedl na svůj osobní účet. [celé jméno žalovaného] není se žalovanou v žádném zaměstnaneckém ani jiném vztahu a nebyl oprávněn žádné smlouvy za žalovanou uzavírat. Žalovaná není schopna pro nedostatek finančních prostředků zálohu přijatou na její účet vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná přijala částku 122. 650 Kč od žalobce dne [datum] na svůj účet, aniž za zaslanou zálohu žalobci poskytla jakékoli domluvené práce a dodávky, došlo u ní k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce a je povinna toto bezdůvodné obohacení žalobci vydat. Podle § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Problémy mezi společníky a zúčastněnými osobami uvnitř společnosti žalovaného nemohly mít vliv na její závazky vůči třetím stranám. Do dnešního dne žalovaná žalobci ničeho nevrátila, i přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. Žalobci proto nezbylo než se obrátit na soud. Žalobce v průběhu řízení rozšířil žalobu i proti dalšímu účastníku řízení [celé jméno žalovaného]. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě na svoji obranu uvedla, že zakázka s [anonymizováno] [ulice] nebyla uzavřena společností žalované. Žalovaná smlouvu s družstvem nepodepsala, ani neschválila její podepsání. Smlouva byla za společnost žalovaného podepsána podvodně panem [celé jméno žalovaného] Pan [celé jméno žalovaného] jednal podvodně pro své vlastní obohacení, kdy po podepsání smlouvy o zakázce si ihned požadovanou zálohu převedl na svůj soukromý účet a učinil tak v době, kdy měl jako jediný přístupové údaje k bankovnímu účtu společnosti. K tomuto kroku nebyl oprávněn, neměl žádnou platnou plnou moc, která by ho k tomuto jednání opravňovala. Bylo zjištěno, že pan [celé jméno žalovaného] v tomto podvodném jednání pokračuje a jménem společnosti uzavírá podvodné zakázky i nadále. Na pana [celé jméno žalovaného] bylo podáno trestní oznámení a je průběžně doplňováno o další zjištěné skutečnosti. 3. Žalobce ve své replice při jednání dne [datum] poukázal na to, že byla uzavřena smlouva o dílo, v níž figuroval na straně žalované pan [celé jméno žalovaného], který sice nebyl podle obchodního rejstříku oprávněn za firmu jednat, nicméně měl přístup k účtu společnosti a podle sdělení jednatelky měl generální plnou moc v tomto období. Žalobce podle konstantní judikatury vycházel z toho, že tím, kdo plnění získal, není osoba, která má předmět plnění aktuálně ve svém obecném držení, nebo osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. [příjmení] povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je adresát tohoto plnění. [příjmení] fakturu za družstvo vystavil účetní společnosti pan [jméno] [příjmení]. Žalobce tedy měl za to, že skutečně plní na účet společnosti. Tuto skutečnost potvrdila jednatelka společnosti. Za své plnění žalobce nedostal žádnou protihodnotu. Jednatelka společnosti popírala, že by pan [celé jméno žalovaného] byl oprávněn za firmu jakýmkoli způsobem jednat. Navíc žalobce poukazoval na to, že pokud by byl pan [celé jméno žalovaného] pomocníkem společnosti, společnost za jeho jednání odpovídá a je zavázána jeho úkony s odkazem na § 2914 občanského zákoníku, kde se stanoví:„ Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.“ Dále žalobce navrhl, že s ohledem na to, že pan [celé jméno žalovaného] se ukázal jako podvodník a svým podvodným jednáním vylákal peníze od žalobce, navrhl žalobu rozšířit a připustit přistoupení dalšího účastníka na straně žalované a to pana [celé jméno žalovaného] narozeného [datum] na adrese [adresa žalovaného]. 2.Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud tak, že připouští podle § 92 odstavec 1 zákona č.99/1963 Sb., aby do řízení na straně žalované přistoupil jako další účastník [celé jméno žalovaného] [datum narození] bytem [ulice a číslo] [PSČ] [obec] [rodné číslo], neboť žalobce navrhl přistoupení jmenovaného jako dalšího účastníka. 4. Žalovaná ve svém vyjádření na jednání dne [číslo] [rok] uvedla, že je nesporné, že peníze z bytového družstva přišly na účet dne [datum], kdy je ještě neměla k dispozici, s tímto účtem nemohla nijak nakládat, protože se v té době měnil jednatel. Dispozice k účtu dostala dne [datum], kdy díky účetnímu panu [příjmení] zjistila, že byla podepsána zakázka s panem [celé jméno žalovaného] a bytovým družstvem žalobce. Účet otevřela a zjistila, že přišlo na účet 122 650 Kč, které ve stejný den [datum] pan [celé jméno žalovaného] stáhl na svůj účet. Tyto peníze zpronevěřil. Pan [celé jméno žalovaného] byl člověk, který firmu zakládal, ale když ji založil, tak ji hned přepsal na společníka pana [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] nastoupila jako asistentka ve firmě, nechala se přemluvit a byla zapsána jako jednatelka firmy, smlouvu o dílo nepodepsala, podepsal ji za zhotovitele pan [celé jméno žalovaného]. Žalovaná tvrdila, že neměla generální plnou moc. 5. Žalobce ve svém shrnujícím vyjádření uvedl, že je nesporné mezi stranami, kdo je aktivně legitimovaný ve sporu. Mezi stranami je spor v otázce pasivní legitimace. Žalobce má za to, že žalovaný je pasivně legitimován z těchto důvodů: a) žalobce uzavřel [datum] smlouvu o dílo se žalovaným, za nějž jí podepsal pan [celé jméno žalovaného] jako generální manažer. V běžném obchodním styku je normální, že smlouvy na dodávky stavebních prací v menším rozsahu uzavírají manažeři nebo i stavbyvedoucí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 274/2004 ze dne 23.11. 2004), b) zálohovou fakturu na materiál vystavil žalovaný, respektive účetní pan [jméno] [příjmení]. Ve faktuře byl uveden účet žalovaného, na nějž žalobce zaslal dne [datum] částku 122. 650 Kč Pan [příjmení] [příjmení] vystupoval též jako zmocněnec společníka žalovaného firmy [právnická osoba] při zakladatelském jednání o založení žalovaného, o změnách společníků. Žalobci byla faktura zaslána z e-mailu [webová adresa], c) z výpovědi jednatelky žalované paní [jméno] [příjmení] na policii založené ve spise vyplývá, že pan [celé jméno žalovaného] měl dispoziční právo k účtům žalované až do [datum], kdy byl účet zrušen a pan [celé jméno žalovaného] měl od [datum] generální plnou moc k zastupování žalované, kterou jednatelka zrušila až [datum]. Z uvedené výpovědi jednatelky vyplývá, že to byl pan [celé jméno žalovaného], kdo zajišťoval sídlo společnosti žalované a též zajišťoval a měnil jednatelky žalované, d) dopisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že odstupuje od smlouvy a žádá vrácení zaplacené zálohy. Až v reakci na tento dopis dne [datum] oznámila žalovaná žalobci, že pan [celé jméno žalovaného] nebyl oprávněným zástupcem žalované a že částku zaplacenou jako zálohu si převedl na svůj účet, přestože jednatelka o částce připsané na účet žalobkyně dne [datum] věděla, e) žalobce byl po celou dobu v dobré víře, že má uzavřen smluvní vztah se žalovaným, f) podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká podle zákona tomu, kdo je získal. Tím, kdo plnění získal, není osoba, která má předmět aktuálně ve svém držení nebo osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. [příjmení] povinnou vydat plnění bez právního důvodu je tudíž adresát tohoto plnění (viz rozsudky Nejvyššího soudu 28 Cdo 2040/2021, 33 Odo 221/2002, 28 Cdo 249/2013). V rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisová zn. 28 Cdo 3382/2018 se uvádí:„ podle ustálené judikatury dovolacího soudu totiž žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o skutečném předání, na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nep