23 C 273/2021-57 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě podané dne [datum] domáhal zaplacení částky 64 913 Kč jako doplatku představující rozdíl celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění. Žalobce dne [datum] uzavřel s žalovanou Smlouvu [anonymizována čtyři slova] [číslo] (pojistná smlouva). Součástí pojistné smlouvy se staly i Všeobecné pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] a doplňkové pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo]. Pojistná smlouva zanikla s výplatou odkupného ke dni [datum]. Žalobci bylo v souvislosti s ukončením pojištění vyplaceno dne [datum] odkupné ve výši 153 667 Kč. Žalobce měl za to, že žalovaná mylně stanovila částku odkupného ve výši 153 667 Kč, neboť v souvislosti se zánikem pojištění měla stanovit odkupné ve vyšší výši v souladu se smluvní dokumentací. Dle § 3 písm. x) zákona o pojistné smlouvě je odkupné definováno jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Dle čl. 8 odst. 3 VPP pak výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad a dle čl. 1 bod 8.3 DPP: Odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Z dokumentu informace k pojištění ze dne [datum] dle žalobkyně vyplynulo, že žalovaná na vrub zaplaceného pojistného účtovala rizikovou a nákladovou složku (počáteční, správně inkasní náklady a rizikové pojistné), ačkoliv tyto položky nebyly v pojistné smlouvy sjednány. Ke snižování kapitálové hodnoty tak docházelo v rozporu s pojistnou smlouvou, srážky počátečních správních a inkasních nákladů a rizikového pojistného neměly být realizovány. Žalobkyně má za to, že v souladu se zákonnou, jakož i smluvní definicí odkupného je v daném případě odkupné rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňuje žalované zaplacené pojistné snižovat (spotřebovávat) o jakoukoliv položku. Žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné dle předpisů v celkové částce 218 580 Kč. Žalovaná z pojistné smlouvy žalobci plnila z titulu odkupného částku 153 667 Kč. Žalobce požaduje v žalobě o zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 64 913 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum], ve které požadoval zaplacení částky 64 913 Kč s příslušenstvím, která odpovídá nároku žalované a dále k úhradě nákladů právního zastoupení. Žalovaná na předžalobní výzvu reagovala přípisem z [datum] tak, že veškeré nároky žalobce odmítla. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nesouhlasí s nárokem žalobce, výpočet odkupného provedla zcela v souladu s pojistnými smlouvami a odkup nebyl žalobci vyplacen. Žalobce tvrdí, že obdržel nižší plnění, než odpovídalo ujednání pojistné smlouvy. Pojistné mělo být alokováno pouze do zvolených fondů, k čemuž však nedošlo a žalovaná neoprávněně snižovala negarantovanou kapitálovou hodnotu. Žalobce tedy fakticky tvrdil, že se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce tím, že bez právního titulu snižovala kapitálovou hodnotu pojištění. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že žalobce se účelově v žalobě nezmiňuje, že požaduje vydání bezdůvodného obohacení, neboť si musí být vědom toho, že jeho nárok je promlčen dle § 107 zákona č. 40/1964 Sb. starého občanského zákoníku. Skutečnost, že i žalobce si je vědom toho, že se jedná o bezdůvodné obohacení, je zřejmá i z návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, který žalobce podal dne [datum] a kterým se domáhal jak určení neplatnosti pojistných smluv, tak vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného spolu s příslušenstvím. Žalobce se u finančního arbitra podáním ze dne [datum] domáhal zejména určení neplatnosti pojistných smluv a zároveň vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná má za to, že nárok žalobce uplatněný žalobou je promlčený. Pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] za účinnosti starého občanského zákoníku. Podle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak podle odst. 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce se o bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání pojistné smlouvy, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost ustanovení pojistné smlouvy. Žalobce nabyl vědomost o vzniku údajného bezdůvodného obohacení již v den uzavření pojistné smlouvy. Závěr žalované ohledně aplikace subjektivní promlčecí lhůty a vědomosti o bezdůvodném obohacení ke dni uzavření pojistné smlouvy potvrzuje i Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 11. 2020, č. j. 28 Cdo 2598/2020-240, ve kterém Nejvyšší soud posuzoval skutkově i právně obdobný případ a uvedl, že subjektivní promlčecí doba běží od uzavření pojistné smlouvy a každé jednotlivé dílčí plnění se promlčuje v této subjektivní promlčecí době. Nejvyšší soud dovodil, že v posuzovaném případě skutkové okolnosti, z nichž je dovozována absolutní neplatnost sjednaných pojistných smluv spočívající v samotném textu smluvních ujednání, musely být žalobci známy již v okamžiku jejich uzavření. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo potvrzeno usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. III. ÚS 94/21, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost proti výše uvedenému usnesení Nejvyššího soudu. Bezdůvodné obohacení ve výši pojistného zaplaceného přede dnem [datum], je nepochybně promlčeno uplynutím promlčecí doby dle § 107 odst. 1 SOZ, neboť žaloba u výše nadepsaného soudu byla podána až dne [datum]. Vzhledem k tomu, že poslední plnění žalobce učiněné v souvislosti s pojistnou smlouvu bylo učiněno dne [datum] a poslední plnění žalovaného učiněné v souvislosti s pojistnou smlouvou bylo učiněno dne [datum], pak je zcela zřejmé, že v současné době jsou veškerá plnění žalobce i žalovaného promlčena. Nejvyšší soud dovodil, že pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby není významné, zda má oprávněný takové právní znalosti, aby byl subjektivně schopen posoudit skutkové okolnosti zjistit, že smlouva, podle níž plnil, je neplatná. Žalovaný má za to, že pokud by soud posoudil pojistnou smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, vznáší námitku promlčení zaplaceného pojistného více než 2 roky před uplatněním požadavku u nadepsaného soudu. Žalovaná má za to, že promlčením se soud měl zabývat přednostně před posouzením samotného nároku žalobce s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení. Žalovaný má za to, že pojistné zaplacené přede dnem podání žaloby [datum], je promlčeno. Je tedy potřeba vypořádat pojistné zaplacené po tomto datu. Jelikož v tomto období nebylo plněno ani ze strany žalobce, ani ze strany žalované, nejsou k započtení žádné částky. Při aplikaci promlčecí doby dle § 107 odst. 1 SOZ jsou tedy veškerá plnění z pojistných smluv promlčena. Pokud by byla v rozporu s uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu aplikována objektivní tříletá promlčecí lhůta § 107 odst. 2 a.s. SOZ, pak bude předmětné období od [datum] do [datum]. Žalobce neuhradil ani v tomto dalším období žalované na pojistném ničeho, zatímco žalovaná uhradila žalobci přeplatek na pojistném ve výši 1 332 Kč a odkupné dle pojistné smlouvy ve výši 153 667 Kč. V případě aplikace objektivní promlčecí doby tak plnění poskytnuté žalovanou převyšují plnění poskytnutá žalobcem. 2. Žalovaný učinil nesporným skutkový stav popsaný v žalobě. Pojistná smlouva zanikla 30. 6., dále činí nesporným, že pojistná smlouva zanikla [datum] a žaloba byla podána dne [datum]. Dále činí účastníci nesporným, že veškeré částky, které si strany zaplatily, tzn. odkupné i uhrazené pojistné, jsou mezi účastníky nesporné. Tyto 2 částky byly skutečně žalobci vyplaceny. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: [anonymizováno] smlouvou [anonymizována čtyři slova] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] bylo sjednáno pojistné pro případ smrti ve výši 300 000 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly doplňkové pojistné podmínky, ve kterých byla sjednána úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištění sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 doplňkových podmínek se kapitálovou hodnotu rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotu negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k prvnímu dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1 bod 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za zák