24 C 157/2020-77 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Pan [celé jméno původního účastníka] se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 75 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, a to z titulu nesprávného úředního postupu - nepřiměřené délky řízení o žádosti žalobce o určení právního vztahu podle § 142 správního řádu, zda přístup na pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] se stal veřejným, kdy se tak stalo, zda tento stav zanikl, a kdy se tak stalo. V žalobě popsal průběh celého řízení před správními orgány a tvrdil, že nesprávný úřední postup správního orgánu v podobě průtahů a v důsledku nich i nepřiměřené délky řízení byl v příčinné souvislosti s nemajetkovou újmou, která mu vznikla. Tvrdil, že více než tři a půl roku života strávených v nejistotě a obavách a vysilujícímu, stresujícími a nerovnými boji s orgány veřejné moci mu již nikdo nevrátí. Měl proto za to, že konstatování porušení práva a omluva by nebyla dostatečnou satisfakcí. Měl za to, že celková délka řízení byla neúměrně dlouhá, složitost věci byla minimální, žalobce řízení neobstruoval, naopak po celou dobu řízení svědomitě a bezodkladně plnil pokyny správního orgánu. Současně žalobce využíval všech zákonných prostředků, aby správní orgán přiměl ve věci konat. Pokud jde o postup orgánu veřejné moci ve věci, tak uvedl, že v období 4 měsíců provedl správní orgán všechny nezbytné úkony v řízení. Z nepochopitelných důvodů poté přestal správní orgán konat. Poté, když až po 30 měsících prvostupňový orgán vydal své první rozhodnutí, vyšlo najevo, že se dopustil více pochybení, což ve svém důsledku vedlo ke zrušení rozhodnutí. Avšak ani po vrácení odvolacím orgánem nezačal prvostupňový orgán konat. Ke konání správní orgán přiměla až správní žaloba. Řízení mělo pro žalobce velký význam. Důsledku vážné nemoci přestal být žalobce v 54 letech výdělečně činný, kdy mu byl přiznán invalidní důchod. Žil v malometrážním bytě v [obec] a životní potřeby musel saturovat z úspor z doby, kdy byl výdělečně činný, avšak již k době podání žaloby je téměř vyčerpal. Proto pro něj byla hodnota pozemků [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] velice důležitá. Tvrdil, že v rámci jiného řízení se dozvěděl, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byly zařazeny do pasportu místních a účelových komunikací. Proto [datum] požádal [stát. instituce] o opravu pasportu tak, aby v něm byly předmětné pozemky označeny jako neveřejné. Jelikož neobdržel žádnou odpověď, žádal o zaslání správního rozhodnutí, na základě kterého byly pozemky zařazeny do pasportu místních a účelových komunikací [územní celek]. Následně obdržel žalobce odpověď od [územní celek], ve které byla dle žalobce nesprávná domněnka, že se na předmětných pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace, která je ve vlastnictví [územní celek]. Proto požádal Ministerstvo dopravy o sdělení právního názoru. [stát. instituce] poté zastavil řízení na základě podnětu žalobce o opravu údajů v pasportu s odůvodněním, že nemůže vést řízení o vyřazení pozemků ze sítě účelových komunikací. Pro získání právní jistoty se žalobce obrátil na Krajský soud v Praze s žalobou, kterou napadl zastavení řízení. Krajský soud v Praze pak žalobu dne [datum] odmítl, avšak současně uvedl, že pro získání právní jistoty by bylo vhodné podal žádost o zahájení řízení podle § 142 správního řádu. Proto žalobce inicioval předmětné správní řízení, jehož délku žádal touto žalobou odškodnit. Žalobce po svém snažení očekával, že řízení o určení právního vztahu bude trvat přiměřenou dobu. Po dobu předmětného nepřiměřeně dlouhého řízení čelil žalobce vážným hrozbám omezením vlastnického práva k předmětným pozemkům či vážné majetkové ztrátě. [územní celek] objednalo znalecký posudek ohledně ceny obvyklé předmětných pozemků a dle něj výsledná cena činila 546 110 Kč. [jméno] [územní celek] se usnesla na tom, že zastupitelstvu doporučí zastupitelstvu, aby zrušilo své dřívější rozhodnutí odkoupit předmětné pozemky za plnou cenu a doporučila, aby zastupitelstvo přijalo usnesení, že je odkoupí pouze za ¼ ceny. Následně zastupitelstvo takové usnesení přijalo, a to [datum]. Žalobce s tím však nesouhlasil a [územní celek] zase nesouhlasilo s odkupem za skutečnou cenu. Následně zástupci [územní celek] nechali vypracovat nový znalecký posudek, ve kterém byl uveden koeficient snižující cenu pozemků o 85% v důsledku toho, že bylo nesprávně deklarováno, že se na pozemcích nachází veřejné prostranství. Následně zastupitelstvo zrušilo své předchozí usnesení o tom, že může pozemky odkoupit za ¼ ceny s tím, že nadále bude [územní celek] odkupovat pozemky, na kterých se nachází veřejné komunikace za jejich plnou cenu stanovenou dle odborného posudku. Žalobce s nesprávně určenou cenou nesouhlasil, a proto se nechával zpracovat další znalecký posudek. Zástupci města zároveň upozornili žalobce, že pokud nebude s odprodejem souhlasit, bude iniciováno řízení o vyvlastnění vlastnického práva k pozemkům a takový návrh [jméno] [územní celek] skutečně iniciovala, a to [datum] [datum] vzali zástupci města žádost o vyvlastnění zpět, neboť zřejmě nemohli doložit veškeré podklady. V průběhu průtažného řízení čelit žalobce i dalším hrozbám. V [anonymizováno] [rok] [ulice] správa [územní celek] navezla na předmětné pozemky štěrk a asfaltový recyklát, a to bez právního důvodu, vědomí a souhlasu žalobce jakožto vlastníka pozemků. Žalobce proti tomu [datum] protestoval. Na to nejprve nebylo nijak reagováno. Až po další urgenci mu bylo sděleno, že k nápravě nedojde. 2. Dne [datum] žalobce zemřel. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci, bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude pokračováno s paní [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně], když ty nabyly předmětné pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] z dědictví rovným dílem, kdy každá nabyla ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/3. 3. V podání ze dne [datum], které bylo činěno již advokátem žalobkyně a), b) a c), bylo uvedeno zákonný úrok z prodlení je žádán z částky 75 000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť to je den následující po uplynutí 6 měsíční lhůty po doručení žádosti žalované. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyň a), b, a c) zákonný úrok z prodlení původně žádal od [datum] do zaplacení, posoudil soud specifikovaný návrh advokáta žalobkyn a), b) a c) jako částečně zpětvzetí žaloby, a proto v této části řízení výrokem II. zastavil, a to podle § 96 odst. 1,2,3 a 4 o.s.ř. 4. Žalovaná uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že délka posuzovaného správního řízení byla skutečně nepřiměřená, namítala, že právnímu předchůdci žalobkyň nemohla vzniknout újma v rozsahu, aby ji bylo třeba odškodnit finančně, nad to částkou, která je požadována. Žalovaná tvrdila, že předmětné pozemky jsou úzkými pruhy tvořící jedinou přístupovou cestu k několika nemovitostem ve vlastnictví třetích osob a existovala k nim věcná břemena. Měla za to, že výsledek tohoto řízení nemůže být ovlivněn tím, za jakou cenu chtělo [územní celek] předmětné pozemky odkoupit, když k tomu navíc došlo v roce [rok], tedy před započetím posuzovaného správního řízení. Dle žalované na hodnotu pozemku nemá rozhodující vliv, zda se na něm nachází veřejně přístupná účelová komunikace či nikoliv. Postup [územní celek] dle ní nebyl relevantní ve vztahu k tomu, co má být v tomto řízení posuzováno. Měla tedy za to, že by nemělo být přiznáno peněžité zadostiučinění, případně ne v požadované výši. Pokud by byl soud jiného názoru, měl by dle žalované přihlédnout k tomu, že šlo o řízení složité. Řízení o určení právního vztahu je vždy složité, neboť je to řízení sporným a je třeba tak vypořádávat se s námitkami účastníků a aplikovat ne zcela jednotnou soudní judikaturu. 5. Soud se účastníků ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) dotazy ze dne [datum] tázal, zda souhlasí s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle citovaného ustanovení. Účastníci byly současně upozorněni na to, že nevyjádří - li se ve stanovené 10 denní lhůtě, bude mít soud za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení na výzvu nereagovali, soud ve smyslu § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání, kdy došlo následně k veřejnému vyhlášení rozsudku. 6. Skutkový stav, ze kterého soud vyšel je následující: 7. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyň doručil žalované žádost o přiměřené zadostiučinění ve výši 75 000 Kč za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení o určení právního vztahu ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (žádost, vyrozumění o přijetí žádosti). Nebylo pak sporu o tom, že na žádost nebylo ze strany žalované nijak reagováno v 6 měsíční lhůtě od jejího podání. 8. O průběhu posuzovaného správního řízení zahájeného nejprve u [stát. instituce], u nějž bylo vedeno pod [číslo jednací] a následně vedeného u [stát. instituce] pod sp.