25 C 105/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 31 561 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Vznik újmy přisuzovala nepřiměřené délce řízení vedeného před finančním arbitrem pod spisovou značkou FA/SR/ZP [číslo] (dále jen„ řízení před FA“), které bylo na základě návrhu žalobkyně podaného proti instituci [právnická osoba] - nyní [právnická osoba] (dále jen„ instituce“) zahájeno dne 14. 8. 2016 a skončeno bylo rozhodnutím finančního arbitra ze dne 30. 3. 2020 (dále jen„ rozhodnutí o námitkách“), kterým se finanční arbitr vypořádal s námitkami proti nálezu ze dne 30. 8. 2019 č. j. FA/SR/ZP [číslo] (dále jen„ nález“). V řízení před FA, které trvalo 43 měsíců a 17 dnů, finanční arbitr posuzoval otázku (ne) platnosti smlouvy o životním pojištění a otázku vypořádání bezdůvodného obohacení ve výši 58 510 Kč, přičemž řízení před FA probíhalo v době, kdy již tento ve skutkově a právně obdobných kauzách skutkově standardně rozhodoval, tudíž se nejednalo o řízení složité. Řízení před FA zatížil finanční arbitr nesprávným úředním postupem, když v jeho průběhu vyzval žalobkyni k odstranění vad návrhu, ačkoliv návrh žádné nedostatky nevykazoval, a nález ani rozhodnutí o námitkách nevydal v zákonných lhůtách (a lhůty k rozhodnutí neprodloužil), čímž udržoval žalobkyni po dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu. Tím žalobkyni ve smyslu § 13 a § 31a OdpŠk vznikla nemajetková újma. Řízení žalobkyni zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově, významnou se žalobkyni jeví i výše finančních prostředků, k jejichž dosažení řízení před FA iniciovala. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke kompenzaci nemajetkové újmy, ta reagovala konstatováním, že v řízení před FA došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk tím, že namítanou celkovou délku řízení lze považovat za nepřiměřenou, a že je na místě poskytnout zadostiučinění v penězích, přičemž vyčíslené odškodnění je s ohledem na postup a průběh řízení před FA na místě snížit o 60%, tedy na částku 15 781 Kč (vycházeje ze základní částky za celkovou dobu řízení před FA odpovídající částce 39 452 Kč), kterou žalovaná žalobkyni vyplatila. S tím žalobkyně nesouhlasila, naopak považovala za důvodné navýšit základní částku kompenzace odpovídající 39 452 Kč (za celkovou dobu řízení před FA) o 20% z důvodu nevydání nálezu ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách (a nevydání rozhodnutí o prodloužení lhůty), tedy na částku 47 342 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni částku 15 781 Kč vyplatila, domáhá se žalobkyně zaplacení částky 31 561 Kč představující rozdíl mezi tím, co jí dle jejího přesvědčení náleží (47 342 Kč) a tím, co jí žalovaná poskytla (15 781 Kč). 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobního požadavku. Po shrnutí průběhu řízení před FA konstatovala, že finanční arbitr vzhledem k tomu, že od shromáždění veškerých podkladů k vydání nálezu (28. 12. 2018) do vydání nálezu (30. 8. 2019) uběhlo 245 dní, překročil nejzazší lhůtu danou mu zákonem k vydání nálezu (180 dní) o 65 dní, přičemž účastníky o prodloužení lhůty nevyrozuměl. Dále uvedla, že v řízení o námitkách, které trvalo 202 dnů, když započalo podáním námitek proti nálezu dne 11. 9. 2019 a skončeno bylo rozhodnutím o námitkách dle 31. 3. 2020, finanční arbitr rovněž zákonnou lhůtu překročil, a to o 147 dnů od obdržení poslední relevantního podkladu pro rozhodnutí o námitkách proti nálezu (5. 11. 2019), přičemž účastníky o prodloužení lhůty taktéž nevyrozuměl. Tvrdila, že řízení před FA nelze považovat za krátké, ale s ohledem na průběh a složitost celého řízení ani za extrémně dlouhé. S poukazem na skutkovou a procesní složitost věci (potřeba obstarávání nezbytných podkladů, opakované výzvy k jejich předložení, právo účastníků vyjadřovat se k těmto podkladům a doplňovat je, žádosti účastníků o prodloužení lhůt k doplnění podkladů apod.) přistoupil ke snížení základní částky (39 452 Kč) o 50%. S přihlédnutím k tomu, že na celkové délce řízení před FA měla podíl sama žalobkyně (podala vadný návrh, neposkytovala finančnímu arbitrovi dostatečnou součinnost, když nereagovala na výzvy k předložení důkazů, které měla mít k dispozici, disponovala předmětem řízení, když vedle původní nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatnosti smlouvy požadovala i určení neplatnosti pojistné smlouvy) dále ponížila základní částku o 10%. V celkovém výsledku pak základní částka ponížena o 60%, tedy na částku 15 781 Kč vycházeje ze základní částky za celkovou dobu řízení před FA odpovídající částce 39 452 Kč), kterou považuje za zcela dostatečnou. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně vyzvala žalovanou dne 18. 9. 2020 ke kompenzaci nemajetkové újmy, že žalovaná na výzvu reagovala vyrozuměním ze dne 18. 3. 2021 (doručeným právnímu zástupci žalobkyně téhož dne), v němž konstatovala, že v řízení před FA došlo k nesprávnému úřednímu postupu, přičemž jako odpovídající odškodnění shledala částku 15 781 Kč, že částku 15 781 Kč žalovaná žalobkyni vyplatila, a že řízení před finančním arbitrem probíhalo tak, jak jej žalovaná popsala ve svém vyjádření ze dne 4. 6. 2021 (tak jak je uvedeno v následujícím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku). V předchozí větě uvedená shodná tvrzení účastníků tohoto řízení, která vzal soud v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za svá skutková zjištění, jsou plně v souladu s důkazy, které soud v této věci provedl. 4. Řízení před FA bylo zahájeno dne 14. 8. 2016 doručením návrhu žalobkyně, jehož prostřednictvím se žalobkyně domáhala po instituci zaplacení částky 58 510 Kč jako bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy o životním pojištění (dále jen„ smlouva“). Dne 12. 11. 2016 finanční arbitr vyzval žalobkyni k odstranění vad návrhu. Dne 8. 12. 2016 žalobkyně odstranila vady návrhu a předložila některé podklady s tím, že jiné podklady nemá k dispozici. Dne 10. 4. 2017 finanční arbitr oznámil zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření k podanému návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu a dne 10. 4. 2017 poučil žalobkyni o řízení (bezplatné, bez nutnosti právního zastoupení, v případě neúspěchu bez sankce v podobě náhrady nákladů řízení atd.). Dne 25. 4. 2017 instituce požádala o prodloužení lhůty k vyjádření a předložení spisové dokumentace, přičemž finanční arbitr lhůtu prodloužil do 11. 5. 2017. Dne 17. 5. 2017 žalobkyně vyzvala finančního arbitra ke sdělení stavu řízení, zaslání dosud shromážděných podkladů pro vydání nálezu a k přijetí opatření proti nečinnosti. Dne 24. 5. 2017 se instituce vyjádřila k návrhu na zahájení řízení a mj. vznesla námitku promlčení všech nároků žalobkyně vznesených v řízení před finančním arbitrem. Dne 27. 10. 2017 finanční arbitr seznámil instituci s předběžným právním posouzením věci a vyzval ji k vyjádření a ke zvážení dalšího procesního postupu (eventuálního smírného řešení sporu). Uvedl, že shledal neplatnost smlouvy jako celku a že veškerá plnění poskytnutá si stranami přede dnem 14. 8. 2013 (tj. 3 roky před podáním návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem) považuje za promlčená. Platby pojistného přijaté Institucí po tomto datu by arbitr dle předběžného posouzení považoval za nepromlčené nedůvodné obohacení Instituce, které má být vydáno žalobkyni. Dne 22. 11. 2017 instituce převzala kopie dokumentů ze spisu finančního arbitra. Dne 2. 1. 2018 se instituce vyjádřila k předběžnému posouzení věci finančním arbitrem a předložila potvrzení o mimořádném výběru žalobkyně na základě její žádosti, provedeném dne 17. 8. 2017. Dne 23. 4. 2018 se finanční arbitr vyjádřil k výzvě žalobkyně k přijetí opatření proti nečinnosti. Dne 25. 6. 2018 finanční arbitr vyzval žalobkyni k odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení, resp. k předložení aktuálních podkladů pro rozhodnutí o bezdůvodném obohacení, podkladů k případným dalším platbám pojistného a případným dalším mimořádným výběrům. Dne 19. 7. 2018 finanční arbitr vyzval instituci a žalobkyni k seznámení s podklady pro vydání nálezu. Dne 24. 7. 2018 instituce požádala o zaslání podkladů pro vydání nálezu. Dne 7. 8. 2018 žalobkyně reagovala na výzvu finančního arbitra ze dne 25. 6. 2018 a doložila požadované údaje vč. dokladů k platbám pojistného do května 2018 včetně. Dne 14. 9. 2018 žalobkyně požádala o zaslání podkladů pro vydání nálezu v elektronické podobě. Dne 25. 9. 2018 finanční arbitr zaslal instituci a žalobkyni podklady pro vydání nálezu v elektronické podobě. Dne 23. 10. 2018 finanční arbitr sdělil žalobkyni a instituci prodloužení lhůty k vydání nálezu a vyzval Instituci k předložení podkladů důležitých pro rozhodnutí o bezdůvodném obohacení. Dne 29. 10. 2018 instituce předložila požadované podklady (vč. doložení plateb pojistného do října 2018 včetně). Dne 29. 10. 2018 se žalobkyně vyjádřila ke shromá