39 C 203/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením a dále náhrady mzdy. Uvedl, že pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako finanční kontrolor. Dne [datum] byl žalovanou, na základě plné moci mj. zmocněn k tomu, aby jí bez jakýchkoliv omezení zastupoval ve všech záležitostech, zejména (nikoli však výlučně), aby ji zastupoval ve všech finančních záležitostech, disponoval s účty žalované a finančními prostředky v plném rozsahu a při jednání s bankami a jinými institucemi. Faktickou náplní práce žalobce je zajišťování chodu žalované, její zastupování ve všech finančních záležitostech, zejména jednání s bankami, nakládání s účtem žalované, hrazení faktur dodavatelům, jakož i vyplácení mezd zaměstnancům. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] pak byla upravena výše sjednané mzdy žalobce na 29 200 Kč hrubého měsíčně. Dne [datum] bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru dle §55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen„ zák. práce“), kterého se měl žalobce dopustit tím, že si dne [datum] neoprávněně převedl prostředky žalované na svůj účet a na účet dalšího zaměstnance. V odůvodnění okamžitého zrušení pracovního poměru byl kladen důraz na to, že tak měl žalobce učinit bez souhlasu majitele a jednatele žalované, pana [jméno] [příjmení], avšak nebylo zde řádně označeno a vysvětleno, o jaké prostředky by se mělo jednat, v jaké výší, z jakého účtu žalované a na jaké účty by měly být tyto prostředky poukázány. K tomu žalobce uvedl, že si žádné prostředky žalované neoprávněně nepřivlastnil, ani je jinak v rozporu s pracovní smlouvou nebo se zákonem nepoužil. Jediné prostředky žalované, se kterými v uvedený den disponoval, ze své pozice použil na výplatu mezd zaměstnanců, které v daný okamžik již byly po splatnosti. Tyto platby byly vyplaceny dle platně uzavřených pracovních smluv, v řádné výši a byly řádně označeny dle měsíců, za které byly jednotlivé platby ve výši mezd na účty zaměstnanců poukázány. V minulosti byla tato opakující se činnost, tedy vyplácení mezd zaměstnancům, vždy vnímána jako plnění žalobcových povinností, plynoucích mu z pracovní smlouvy. Zároveň žalobce uvedl, že ve svém zmocnění jednat za žalovanou nikdy nebyl omezen ve smyslu nutnosti předchozího schválení jakékoliv dispozice s jejími prostředky ze strany jednatele žalované a nikdy k takovému schvalování ani prakticky nedocházelo. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne [datum], v němž sdělila, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Uvedla, že je společností podnikající v oblasti cestovního ruchu formou turistických vyhlídkových jízd po [obec]. Vzhledem ke stávající pandemické situaci v ČR, je žalované podnikání již od [anonymizováno] [rok] zcela znemožněno a nemá žádné příjmy. Dne [datum] se osobně setkala s žalobcem, aby s ním probrala stávající situaci a také mu oznámila, že bude nutné s ním rozvázat pracovní poměr. Dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce poukázal částku ve výši 150 000 Kč z účtu žalované na účet svůj a svého asistenta bez toho, aby o svém úkonu informoval žalovanou. Bez ohledu na funkci a praxi takové úkony podléhají schválení žalovanou. Ještě ten den, [datum], byl žalobce kontaktován žalovanou, aby finanční prostředky vrátil, což odmítl a většinu si jich neoprávněně přivlastnil. Tímto jednáním se žalobce dopustil útoku na majetek žalované, a proto s ním byl ukončen pracovní poměr okamžitým zrušením, které bylo žalobci řádně doručeno do vlastních rukou, k čemuž žalovaná přislíbila soudu doložit potvrzení o jeho odeslání poštou. 3. Žalobce se dále k věci vyjádřil podáním ze dne [datum]. Uvedl, že okamžité zrušení pracovního poměru mu nebylo vůbec doručeno do vlastních rukou, ale pouze na soukromý e-mail, přičemž on s tím nevyslovil souhlas, ani svůj email za tímto účelem žalované neposkytl. E-mailová zpráva navíc nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem. Okamžité zrušení pracovního poměru tak nebylo doručeno v souladu s § 334 a § 335 zák. práce. Dále doplnil, že není pravda, že by žalovaná nedosahovala v posledním roce žádných příjmů, neboť od [datum] do [datum] fungovala v režimu 3 dny v týdnu a od [datum] do [datum] každý den. Žalobce připustil, že skutečně odeslal peněžní prostředky na svůj účet, ale jednalo se o dlužnou mzdu jeho a jiného zaměstnance, což naplňovalo povinnosti stanovené pracovní smlouvou a plně odpovídalo praxi. Svojí činností plnil zákonné povinnosti žalované vyplývající mu z pracovní smlouvy. 4. Usnesením ze dne 4. 1. 2021, č. j. 39 C 203/2020-15, bylo podání žalobce v části, kterou se domáhal náhrady mzdy, odmítnuto. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 1. 2021. 5. Při jednání dne [datum] žalobce přednesl návrh na změnu žaloby (žalobního petitu) v tom smyslu, že žádá soud o rozhodnutí, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] je neplatné, a eventuálně aby bylo rozhodnuto, že pracovní poměr žalobce založený pracovní smlouvu ze dne [datum] u žalované trvá. Návrh na změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 29. 9. 2021, č. j. 39 C 203/2020-42, které nabylo právní moci dne 7. 10. 2021. 6. Ve věci se konala jednání před soudem dne [datum] a dne [datum]. 7. K jednání dne [datum] se žalovaná nedostavila, s tím, že její tehdejší právní zástupce soudu v podání ze dne [datum] výslovně sdělil, že si žalovaná nepřeje, aby se jej účastnil. 8. K jednání [datum] se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, a to přesto, že byla řádně obeslána. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti žalované. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalovanou dne [datum] doručeno na jeho soukromou e-mailovou adresu, kterou žalované nesdělil, nepoužíval ji pro komunikaci s ní, a žalovaná si jí musela zjistit od jiného zaměstnance. 9. Soud k věci provedl následující důkazy: 10. Z Pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce pracoval u žalované na pracovní pozici finanční kontrolor s místem výkonu práce na všech provozovnách žalované jako zaměstnavatele nebo na jiném místě dle její potřeby, dnem nástupu do práce bylo [datum] a pracovní poměr byl na dobu neurčitou, a hrubou mzdou ve výši 29 000 Kč měsíčně. 11. Z Dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím byla změněna pracovní smlouva ze dne [datum] tak, že se žalobci navyšuje od [datum] hrubá mzda na 29 200 Kč měsíčně. 12. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr žalobce podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, neboť porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem tím, že si neoprávněn přivlastnil prostředky žalované, které dne [datum] převedl na svůj osobní účet a na účet dalšího zaměstnance, a to bez souhlasu majitele a jednatele, pana [jméno] [příjmení]. Žalobce byl dne [datum] vyzván k nápravě, což odmítl učinit. Tím žalobce zneužil své pravomoci a jednal ve svém vlastním zájmu na úkor žalované. 13. Z dokumentu Věc: Neplatné skončení pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím žalobce reagoval na dokument obsahující okamžité zrušení pracovního poměru, který mu byl doručen dne [datum] do jeho soukromé e-mailové schránky. Žalobce uvedl, že skončení pracovního poměru považuje za neplatné a dále trvá na tom, aby jeho pracovní poměr trval, neboť jako finanční kontrolor je oprávněn disponovat s prostředky na účtu žalované a byl k tomu i zmocněn samostatnou plnou mocí ze dne [datum]. Dispozice s prostředky společnosti tak nebyla jednáním odporujícím zákonu ani pracovní smlouvě; prostředky společnosti si žalobce neoprávněně nepřivlastnil, nýbrž je ze své pozice použil na výplatu mezd zaměstnanců, které v daný okamžik již byly po splatnosti. Tyto platby byly vyplaceny dle platně uzavřených pracovních smluv, v řádné výši a byly řádně označené dle měsíců, za které byly jednotlivé platby ve výši mezd na účty zaměstnanců poukázány. V minulosti byla tato opakující se činnost, tedy každoměsíčně vyplácení mezd zaměstnancům, vždy vnímána jako plnění jeho povinností plynoucích z pracovní smlouvy, a žalobci tak není zřejmé, proč by tato činnost měla nyní být hodnocena jako hrubé porušení jeho povinností. Žalobce ve svém zmocnění jednat za žalovanou nikdy nebyl omezen ve smyslu nutnosti předchozího schválení jakékoliv dispozice s prostředky žalované jednatelem, toto zmocnění nebylo jednatelem žalované odvoláno, ani od něj žalobce neobdržel pokyn ve smyslu zákazu vyplácení mezd zaměstnancům. Proto žalobce argument, že jeho pochybení spočívá v tom, že neobdržel předchozí souhlas k výplatě mezd, nepovažuje za relevantní. Vzhledem ke shora uvedenému má za to, že důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce v žádném případě nebyly naplněny. 14. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 1