41 C 200/2019-169 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 50 550 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Žalovaná vykonávala pro žalovanou účetní služby od roku [rok], poslední smlouva mezi účastníky o poskytování účetních služeb žalovanou žalobkyni byla uzavřena dne [datum], žalovaná tuto smlouvu vypověděla dne [datum] ke dni [datum]. Dne [datum] žalobkyně vstoupila do likvidace a likvidátor [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že žalovaná nepodala za žalobkyni daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za období [datum] - [datum], o což ji urgoval, žalovaná však přiznání podala až [datum]. Dne [datum] žalobkyně obdržela platební výměr od Finančního úřadu [obec] [anonymizováno], [číslo jednací] k úhradě částky 50 550 Kč za opožděné podání shora uvedeného přiznání, které mělo být podáno nejpozději do [datum], podáno však bylo teprve [datum]. Dne [datum] likvidátor žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení uvedené částky, jakožto škody způsobené žalovanou v důsledku jejího porušení smluvní povinnosti, k úhradě byla vystavena faktura [číslo] splatná [datum] a žalované zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva, kterou žalovaná převzala [datum]. Žalobkyně tak tvrdí, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost zajistit včasné zpracování daňového přiznání (viz připuštěná změna žalobních tvrzení při jednání konaném dne 23. 6. 2020). 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nebylo dohodnuto, že by s zavázala za žalobkyni daňové přiznání podat, to bylo zákonnou povinností statutárních orgánů žalobkyně. Smlouva účastníků pak ani nestanovila termín pro zajištění zpracování daňového přiznání. Pokud došlo k pozdnímu podání předmětného daňového přiznání, měla svůj původ v nesrovnalostech v účetnictví žalobkyně, když ze strany tehdejšího jednatele žalované [jméno] [jméno] [příjmení] nebyly dořešeny některé významné skutečnosti (fakturace používání prostor a souvisejících služeb mezi žalobkyní a [právnická osoba], které měly dopad na výsledek hospodaření a daňový základ za zbývající období roku [rok] a též roku [rok]. Žalobce neposkytl žalované včas doklady potřebné pro zpracování daňového přiznání. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a zjistil a vzal z nich za prokázané následující skutečnosti: Žalovaná jako dodavatel uzavřela se žalobkyní jako objednatelem smlouvu o vedení účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, [datum] s účinností od [datum] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo vedení předepsaných evidencí dle požadavků finančních úřadů, statistiky, orgánů státní správy, pokud jsou uvedeny ve smlouvě, vedení účetnictví (vést účetní knihy, a to účetní deník, hlavní knihu, knihy analytické evidence a dále mimo jiné též zajištění zpracování daňového přiznání z příjmu právnických osob. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že odpovídá žalobkyni za škodu, která jí v souvislosti s výkonem předmětu smlouvy vznikne, pokud ji žalovaná způsobila. Žalobkyně se zavázala předávat žalované poklady potřebné pro zpracování daňového přiznání. Žalovaná tuto smlouvu vypověděla dne [datum] ke dni [datum] (viz výpověď). Není sporu o to, že dne [datum] žalobkyní vstoupila do likvidace, likvidátor [příjmení] [jméno] vyzval žalovanou k podání daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob za období 30. 9. 2017 - 31. 12. 2017 za žalobkyni, když zjistil, že k podání přiznání nedošlo, a dne [datum] žalobkyně obdržela platební výměr od Finančního úřadu [obec] [anonymizováno], [číslo jednací] k úhradě částky 50 550 Kč za opožděné podání shora uvedeného přiznání, které mělo být podáno nejpozději do [datum], podáno však bylo teprve [datum]. Dne [datum] likvidátor žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení uvedené částky jakožto škody způsobené žalovanou v důsledku jejího porušení smluvní povinnosti (viz výzva ze dne [datum]), k úhradě byla vystavena faktura [číslo] splatná [datum] a žalované zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva ze dne [datum], kterou žalovaná převzala [datum] (viz doklad o doručení). Žalobkyně tak tvrdí, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost zajistit včasné zpracování daňového přiznání (viz připuštěná změna žalobních tvrzení při jednání konaném dne 23. 6. 2020). 4. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno a prokázáno, že byl zaměstnán v období, za nějž mělo být daňové přiznání zpracováno a v němž mělo být podáno, zaměstnán jako systémový administrátor žalobkyně a mimo jiné posílal oskenovanou poštu jednateli či účetním. Bližší skutečnosti k předmětu sporu z jeho výpovědi nebyly zjištěny. 5. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno a prokázáno, že byla v období, za nějž mělo být daňové přiznání zpracováno a v němž mělo být podáno, byla zaměstnána jako export-manažer žalované, při své práci přišla do kontaktu s účetnictvím žalobkyně, avšak o žádných problémech s účetnictvím jí není ničeho známo. 6. Z výpovědi svědkyně paní [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno a prokázáno, že vykonávala pozici účetní žalobkyně od [datum] a přebírala účetnictví žalobkyně od žalované. [příjmení] přiznání k dani z příjmů žalobkyně za období [datum] – [datum] bylo podáno opožděně proto, že teprve na podnět žalobkyně jednatel žalované, pan [jméno] [příjmení], předal žalobkyni daňová přiznání za roky [rok] a [rok] tak, aby je bylo možné podat u finančního úřadu. Z výpovědi svědkyně bylo zjištěno a prokázáno, že z účetního hlediska ničeho nebránilo zpracování daňového přiznání včas, zpracování nebránily žádné nedořešené obchodní případy v [anonymizována dvě slova], když bylo možno případně účtovat některé položky tzv. dohadnou položkou (jedná se o případ faktur za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] vystavených až [datum]), takto bylo řešeno i v rámci zpracování účetní závěrky na konci [anonymizováno] [rok] (viz rozvaha [rok]). Tato skutková zjištění nepovažuje soud zprávou jednatele žalované [jméno] [příjmení] ze dne [datum] za vyvrácená, když se jedná o zprávu jednatele účastníka řízení, naopak svědkyně vypovídala pod poučením o trestněprávních následcích podání křivého svědectví. 7. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se těmito důkazy soud nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel (viz též emailová komunikace). Další označené důkazy soud neprovedl pro nerozhodnost a nadbytečnost. Soud neprovedl dokazování výslechy [anonymizována tři slova] a bývalého jednatele žalobkyně, pana [jméno] [jméno] [příjmení], neboť žalovaná neuvedla konkrétní skutková tvrzení, k nimž by měli vypovídat, zejména neuvedla konkrétní skutečnosti, přičitatelné žalobkyni, které měly žalované ve zpracování daňového přiznání zabránit, zejména jaké konkrétní nedostatky měly v tomto žalované zabránit. 8. Z žádného provedeného důkazu nebylo zjištěno, tím méně prokázáno, že by žalovaná nezpracovala daňové přiznání pro nedodání potřebných pokladů ze strany žalobkyně. 9. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 10. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 11. Podle § 2913 odst. 2 o.z. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. 12. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 13. Podle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná a jako takové jí vyhověl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu ve smyslu ust. § 1724 odst. 1 a § 1746 odst. 2 o.z. a s výslovným odkazem na zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, z níž žalované vznikla vůči žalobkyni smluvní povinnost zpracovat daňové přiznání z příjmů fyzických osob za období [datum] – [datum], a to tak, aby mohlo být podáno do [datum] (o tomto datu není mezi účastníky sporu a vyplývá též ze zákonných lhůt pro plnění daňových povinností, kterých si žalovaná, jejímž předmětem podnikání je činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení