42 C 104/2018-429 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. 2. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] situované v 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ bytová jednotka“ nebo„ byt“), a to od [datum]. Žalovaná 1) je vlastníkem nebytových jednotek [číslo] situovaných v prvním nadzemním podlaží a prvním podzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ nebytové jednotky“ nebo„ nebytové prostory“). Žalovaná 2) je uživatelem a provozovatelem restaurace a hudebního baru s názvem [anonymizována dvě slova], které se nebytových jednotkách nacházejí (dále jen„ bar a restaurace“). Žalobce má ve svém bytě bydliště, bar restaurace se nacházejí přímo pod bytovou jednotkou žalobce. Žalobce souhlasil s úpravou nebytových jednotek za situace, kdy v těchto jednotkách měly být provozovány restaurace a bar vysokého standardu a za podmínky, že provozovatel bude dodržovat v místě a čase platné hygienické normy. K tomu nicméně nedošlo, když provozované restaurace a bar [webová adresa]) jsou podniky, ve kterých je pravidelně hrána hlučná taneční hudba, pořádány party, diskotéky a akce podobného typu, a to vše v nočních a brzkých ranních hodinách. Žalobce je tak pravidelně a dlouhodobě, od září [rok], obtěžován nadměrným hlukem a vibracemi v míře nepřiměřené místním poměrům. Z toho důvodu nemůže ani řádně a pokojně užívat svůj byt. Žalobce opakovaně provedl měření hluku, ze kterých zjistil, že hluk mající příčinu v provozu baru a restaurace překračuje v bytové jednotce veškeré hygienické limity. Hygienický limit pro noční dobu je překračován o více než 10 dB. Žalobce se v minulosti obracel se svými stížnostmi na [anonymizováno] stanici [územní celek] i na policii, adekvátní nápravy, která by situaci z dlouhodobé perspektivy vyřešila, se mu však nedostalo. Žalobce spolu s žalobou podal i návrh na vydání předběžného opatření, kterým by mělo být žalovaným uloženo zdržet se překračování předpisy stanovené míry hygienických limitů imisí hluku. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ předběžné opatření“), soud návrhu na vydání předběžného běžného opatření vyhověl s tím, že konkrétně stanovil časový rámec a nejvyšší míru v něm dovolených imisí hluku. 4. Žalovaná 1) ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že ve věci není pasivně legitimována, neboť je pouze vlastníkem a pronajímatelem nebytových prostor. 5. Žalovaná 2) ve svém vyjádření k žalobě a současně odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření uvedla, že klub je umístěn v prvním podzemním podlaží, zatímco v prvním nadzemním podlaží se nachází bar s restaurací. Dále uvedla, že žalobce bytovou jednotku aktuálně neužívá a ani minulosti neužíval. Žalobce si stěžuje na hluk již od roku [rok] a první měření hluku u něj mělo proběhnout dne [datum], ale žalovaná 2) do [datum] ani neexistovala, nemůže být tedy činěna odpovědnou za to, co se dělo v době, kdy s předmětnými prostory neměla vůbec nic společného. Původní provozovatel prostor, [právnická osoba], [anonymizováno], začala klub a bar a předmětnou restauraci provozovat až od druhé poloviny roku [rok], čemuž odpovídá i protokol z kontrolní prohlídky Úřadu městské části [obec a číslo], odbor výstavby, ze dne [datum] [právnická osoba], stejně jako žalovaná 2), učinily vše, co po nich bylo možné požadovat k tomu, aby k nepřiměřeným imisím hluku do bytové jednotky nedocházelo. Již v roce [rok] nechala [právnická osoba], [anonymizováno] provést měření hluku vnitřních prostor baru a bytu a výsledky tohoto měření byly v souladu s platnou právní úpravou. Při provozu pak byla provedena implementace omezovačů výkonu a kalibrace ozvučovacího řetězce hudebních aparatur a bylo též zahájeno kontinuální měření a sledování produkované hlukové hladiny, to vše ve spolupráci s [anonymizováno] stanici [územní celek] a Městskou částí [obec a číslo]. Je to však právě žalobce, kdo odmítá poskytnout potřebnou součinnost k dokončení těchto opatření, aby byla úplně účinná. 6. K odvolání žalovaných Městský soud v Praze svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 změnil tak, že návrh žalobce na vydání předběžného opatření zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí soudu prvního stupně vytkl, že nepřípustně změnil žalobní petit a dále, že návrh výroku se shoduje s návrhem výroku ve věci samé. Současně uvedl, že pasivně legitimovány v řízení jsou obě žalované (pokud jde o žalovanou 1) odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 223/2005). Žalobce proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal ústavní stížnost, v níž namítal, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu, jakož i zásada rovnosti účastníků řízení. Porušení pak spatřuje zejména ve skutečnosti, že mu odvolacím soudem nebylo zasláno dodatečné odůvodnění odvolání druhého žalovaného, a to navzdory tomu, že odvolací soud k tomuto doplnění přihlédl a některé argumenty druhého žalovaného promítl do odůvodnění svého rozhodnutí. Ústavní soud o stížnosti žalobce rozhodl nálezem ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 743/2019, a to tak, že usnesení Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] zrušil z důvodu, že odvolací soud se dopustil pochybení tím, že o odvolání žalovaných rozhodl, ani žalobci doručil doplnění odvolání druhé žalovaného, byť sám z tohoto podání vycházel a v některých otázkách se s ním i ztotožnil. V následném novém přezkoumání věci (usnesení Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s doložkou právní moci k [datum]) odvolací soud opětovně dospěl k závěru, že odvolání žalovaných jsou důvodná. Předběžné opatření nelze nařídit tam, kde by nešlo o úpravu předběžnou, ale ve svých důsledcích o úpravu konečnou. Tato situace pak nastává v posuzovaném případě, kdy návrh výroků předběžného opatření a rozsudku je shodný. Odvolací soud se pak rovněž neztotožňuje s tím, jak soud prvního stupně„ upravil“ obsah návrhu na nařízení předběžného opatření, když tak žalovaným stanovil jiné povinnosti, než se žalobce v rámci návrhu na nařízení před běžného opatření domáhal. 7. Ve svých vyjádřeních ze dne [datum] žalované uvedly, že v průběhu řízení došlo k dalším stavebním úpravám v nebytových prostorách směřujícím k omezení pronikání hluku do bytu žalobce. Jde zejména o kompletní přemístění interiéru – namísto původního bistra byla do prostor pod bytem žalobce umístěna restaurace vysokého standardu L’Fleur a zkrácena otevírací doba, která je nově 12 až 22 hod. Původní průchod mezi bistrem a barem [anonymizováno] byl zcela uzavřen a oddělán speciálním protihlukovým závěsem, stahovací roletou, a dalším speciálním protihlukovým závěsem na druhé straně. Původní bistro bylo navíc přesunuto do prostor sousedního vchodu, kde byl původně cocktail bar. Toto nové bistro nyní slouží jako jediný vchod do baru [anonymizováno], a to vnitřním schodištěm. Nad novými prostory bistra se nachází jiná bytová jednotka. V této bytové jednotce byla v roce [rok] provedena kontrolní měření, a to ještě v době původního konceptu, kde výsledkem měření bylo vyloučení pronikání hluku z baru [anonymizováno] do této bytové jednotky. Žalovaná 2) dále do podhledu stropu restaurace umístila další vrstvu speciální protihlukové hmoty, která je umístěna křížem k již dříve instalované protihlukové hmotě. Z procesního hlediska žalovaná 2) namítla, že žalobcem navrhovaný výrok je nevykonatelný. 8. Přes tvrzená opatření žalobce uvádí, že nadměrné imise hluku pokračují, žalovaná 2) stále provozuje diskotéku s hlasitou hudbou v hudebním klubu [anonymizováno], jehož koncept zůstává v nezměněném formátu, tj. jako provoz baru a diskotéky s taneční hudbou. Vzhledem k uvedenému soustavně trvá a existuje konkrétní nebezpečí opakování neoprávněného obtěžování žalobce ze strany žalovaných hlukem z provozu tohoto hudebního klubu do jeho bytové jednotky i v budoucnu. O trvání provozu hudebního klubu svědčí mimo jiné pozvánky na nadcházející akce a reportáže z nich zveřejňované na facebookovém profilu žalované 2). 9. Usnesením zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud ustanovil znalce, [celé jméno znalce], z oboru technické obory, akustika, hodnocení hluku na životním prostředí a výpočty hluku, aby zodpověděl následující znalecké úkoly. Úkolem znalce tak bylo zjistit, zda do bytu žalobce proniká hluk z provozovny restaurace a hudebního baru [anonymizováno] umístěných v 1. nadzemním a 1. podzemním podlaží domu a pokud ano, jaká je intenzita tohoto hluku a jeho charakter a jak se v průběhu času mění. Ve svém znaleckém posudku, který soudu doručil dne [datum], znalec kromě odpovědi na uvedené úkoly uvedl, jaká opatření by mohla průnik hluku do bytu žalobce zmírnit. 10. V návaznosti na zjištění učiněná soudním znalcem žalovaná 2) učinila další opatření pro omezení pronikání hluku do bytové jednotky. Jedná se zejména o provedení regulace nízký