77 C 27/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 106.794,80 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobkyně s odkazem na ust. § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. tvrdila, že má„ vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.“, že žalovaná je osobou oprávněnou provozovat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle zák. č. 277/2009 Sb. Žalobkyně je přitom v případech, kdy protiprávně jedná pojištěnec žalované, podle ust. § 6 odst. 4 ve spojení s ust. § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. oprávněna uplatnit svůj nárok založený ust. § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. přímo u žalované. Existenci nároku žalobkyně opírala o tvrzení, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození] přecházel dne [datum] v 15:50 hod. silnici I. třídy [číslo] tvořenou dvěma jízdními pruhy v každém směru (souřadnice GPS - [číslo], [číslo]), poté, co přešel dva jízdní pruhy v protisměru a jeden jízdní pruh ve směru jízdy řidiče [jméno], [datum narození], byl řidičem ve čtvrtém jízdním pruhu sražen. Byla mu způsobena újma na zdraví vyžadující poskytnutí lékařské péče. Řidič je pojištěncem žalované, poškozený je zdravotně pojištěn u žalobkyně. Žalobkyně na nákladech léčení uhradila částku 266.987 Kč. Za následek v podobě nákladů vynaložených na hrazené služby odpovídá dílem řidič, dílem lze následek přičíst okolnostem na straně poškozeného. Odpovědnost řidiče žalobkyně dovozovala z porušení jeho povinnosti stanovené ust. § 4 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. (řidič se dle žalobních tvrzení nechoval ohleduplně tak, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob). Tuto argumentaci žalobkyně rozvinula tak, že řidič již ze vzdálenosti 300 až 400 m viděl poškozeného, sledoval, jak poškozený pozvolna a pomalu přes tři jízdní pruhy přichází k jeho jízdnímu pruhu, nejprve krátce a následně souvisle na poškozeného troubil, mírně i přibrzdil, nezpomalil však tak, aby byl schopen případnému střetu zabránit. Jednal tedy zaviněně protiprávně. Poškozený se v reakci na troubení na sekundu zarazil, ohlédl se směrem k přijíždějícímu vozidlu, rozběhl se (podle žalobkyně snad aby přecházení urychleně dokončil). V okamžiku, kdy řidič začal brzdit„ významněji“, nebyl schopen střetu zabránit a došlo ke srážce. Poškozený porušil svou povinnost stanovenou ust. § 54 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb. (přecházel vozovku nedovoleným způsobem, šikmo, nedal přednost projíždějícím vozidlům), byl současně opilý (ač to není samo o sobě protiprávní, je tím ovlivněna schopnost dbát zvýšené opatrnosti). Konání řidiče, stejně jako konání poškozeného, je podle žalobkyně nutnou podmínkou následku, jedná se o případ tzv. kumulativní kauzality. Poškozený svou povinnost porušil významněji, řidič se snažil nehodě předejít troubením. Žalobkyně dovodila 40procentní účast řidiče na následku, čemuž odpovídá výše žalobou uplatněného nároku (účast poškozeného stanovila na 60 %). S odkazem na tzv. princip omezené důvěry v dopravě, vyplývající z povinnosti ohleduplnosti stanovené ust. § 4 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., žalobkyně dovodila, že nelze beze zbytku spoléhat, že ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích budou vždy důsledně dodržovat pravidla silničního provozu, řidič se při provozu na pozemních komunikacích může spoléhat na to, že ostatní účastníci silničního provozu budou dodržovat jeho pravidla, pokud z konkrétních okolností nevyplývá opak - na„ opak“ měl a mohl řidič v posuzované věci usoudit ze skutečnosti, že se poškozený pomalu a způsobem zjevně odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích pohyboval směrem do jízdní dráhy řidiče, řidič jej přitom pozoroval ze vzdálenosti minimálně 300 m. I právě proto, že se řidič spolehl pouze na ohlédnutí a chvilkové zaražení poškozeného, jednal řidič nedbale - nebylo možné s rozumnou mírou jistoty usoudit, že protiprávně a riskantně jednající poškozený situaci ve zlomku vteřiny správně vyhodnotí a sám zabrání škodlivému následku. Orgány činnými v trestním řízení přibraný znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dospěl ve svém posudku [číslo] k závěru, že řidič nemohl střetu s poškozeným zabránit, neboť ten mu vytvořil náhlou překážku; znalec však chybně vyšel z předpokladu, že řidič mohl na vstup poškozeného do jeho jízdní dráhy usoudit až v okamžik, kdy se poškozený rozběhl, nedbalost lze však spatřovat již v předcházejícím jednání řidiče. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, v nichž byly posuzovány případy, které žalobkyně pokládá za skutkově podobné projednávané věci (k nim jednotlivě níže v bodě 22. tohoto odůvodnění). Žalovaná byla před zahájením řízení k plnění vyzvána. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobou uplatněného nároku. Činila nesporným, že chodec pan [jméno] [příjmení] přecházel dne [datum] v 15:50 hod. pozemní komunikaci č. I/18 v 20,717 v katastru obce Suchodol, okres [okres], střetl se přitom s motorovým vozidlem tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], řízeným panem [jméno] [jméno], který jel ve směru [okres] - [obec]. Poškozený [jméno] [příjmení] utrpěl těžké zranění, byl letecky transportován do Fakultní nemocnice v [část obce]. U řidiče byla provedena dechová zkouška přístrojem Däger s negativním výsledkem, u poškozeného byla odebrána krev a bylo u něj zjištěno 1,48 g množství alkoholu v krvi. Žalovaná nesporovala ani to, že motorové vozidlo tov. zn. Škoda, [registrační značka] bylo v době nehody u žalované pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Odmítavé stanovisko žalovaná uplatnila již k základu nároku. Poukázala přitom na to, že příkazem Městského úřadu Příbram ze dne 22. 3. 2021, [číslo jednací] byl chodec [jméno] [příjmení] shledán vinným z nedbalostního přestupku proti zákonu o silničním provozu podle § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb., a to v souvislosti s porušením ust. § 54 odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb., tím, že přecházel pozemní komunikaci a před vstupem na komunikaci se nedostatečně přesvědčil, zda může vozovku bezpečně přejít, přebíhal zleva bezprostředně před přijíždějící vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka], kdy následně došlo ke střetu s tímto vozidlem, čímž chodec ohrozil sebe i jiné účastníky provozu na pozemní komunikaci. Žalovaná se rovněž v rámci procesní obrany odvolávala na závěry znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] svým počínáním vyvolal kolizní situaci - v opilosti nečekaně vkročil do jízdního pruhu, bezprostředně před přijíždějící vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka] řidiče [jméno] [jméno]. Řidič na náhlé a nečekané vběhnutí chodce nemohl účinně reagovat, přitom podle judikatury Nejvyššího soudu nelze po účastníkovi silničního provozu spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal možné porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky a aby tomu přizpůsobil své počínání. Z důvodu chybějící příčinné souvislosti mezi okolností, za níž pojištěnec žalované objektivně odpovídá, a vznikem újmy na straně poškozeného [jméno] [příjmení], žalované povinnost poskytnout pojistné plnění nevznikla. 3. Soud provedl důkazy podle návrhů účastníků, jejich důkazní návrhy zcela vyčerpal a z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění: 4. Z protokolu o nehodě v silničním provozu soud zjistil, že policejní orgán zaznamenal datum a čas ([datum], 15:50 hod.), místo (silnice I. třídy [číslo] v km 20, 717 – v katastru obce Suchdol) dopravní nehody, jejímiž účastníky byli řidič vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], pan [jméno] [jméno], spolujezdkyně [jméno] [příjmení] a chodec [jméno] [příjmení], který při nehodě utrpěl dle záznamu policejního orgánu těžké zranění. Policejní orgán zaznamenal okruh svědků ([jméno] Mašková, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Co do vylíčení události bylo zaznamenáno, že uvedeného dne na uvedeném místě došlo k dopravní nehodě shora specifikovaného motorového vozidla, řidič jel ve směru [okres] – [obec], střetl se přední částí vozidla s přebíhajícím chodcem (ten přebíhal vozovku zleva). Chodec utrpěl těžké zranění. U řidiče byla provedena dechová zkouška s negativním výsledkem. 5. Z rozpisu plateb k náhradě za léčení soud zjistil, že jednotliví poskytovatelé zdravotních služeb (ARTHROCENTRUM, spol. s r.o., Zdravotnická záchranná služba hl. m. [obec], Fakultní nemocnice v [část obce], Záchranná služba ASČR [okres] z.s., ZZS Středočeského kraje, Oblastní nemocnice [právnická osoba], [právnická osoba]) vyúčtovali žalobkyni náklady za výkony související s poškozením zdraví [jméno] [příjmení], realizované v období od [datum] do [datum], a to jednotlivými fakturami. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení soud zjistil, že náklady za jednotlivé výkony činily v součtu 266.987,41 Kč, listina zahrnuje i poznámku o tom,