77 C 3/2022-69 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 40.000 Kč. Uplatnění nároku vystavěla na tvrzení o tom, že žalovanému vznikl dluh ve výši 130.000 Kč poté, co žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně přitom od smlouvy odsotupila v návaznosti na to, že žalovaný nezapočal práce na díle v dohodnutém termínu. Žalovaný měl žalobkyni vrátit 130.000 Kč, vrátil jí ale toliko 90.000 Kč, ač byl o zaplacení upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uzavřel s žalobkyní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo kompletní rozebrání původní zdi (plotu), její odstranění, uchování a znovupoužití do plotu nového, včetně přidružených prací. Žalovaný zjišťoval podrobný rozsah potřebných prací a zjistil, že„ dílo zasahuje až do metrové hloubky pod povrchem“, dále provedl kalkulaci ceny, zablokoval v uvedeném termínu zaměstnance a techniku. Žalobkyně doložila pojišťovně dokumenty k předmětným pracím tak, aby pojišťovna„ z titulu náhrady škody tyto práce proplatila“. Žalobkyně se s žalovaným dohodla na tom, že část zaplatí z vlastních zdrojů a zbylou část„ z titulu náhrady škody pojišťovna“, pojišťovna odmítla škodu zaplatit s odůvodněním, že škoda nevznikla žalobkyní popisovaným způsobem. Žalobkyně poté od„ díla“ odstoupila a s žalovaným se dohodla na tom, že jí bude vrácena jen část ze zaplacené zálohy, neboť odstoupením žalobkyně od smlouvy o dílo vznikla škoda„ z důvodu nezapočetí práce“ (na nákladech za zaměstnance a ušlý zisk), škoda byla vyčíslena na 40.000 Kč. Žalovaný chtěl započít s prováděním díla včas, ale s ohledem na nevyřešenou otázku financování ceny díla došlo po domluvě k pozdržení, následný nárůst cen jde tedy na vrub žalobkyně. Žalovaný současně avizoval, že soudu„ dodá přesnější rozsah prací a zmeškaného času“ a navrhl zamítnutí žaloby. 3. Žalobkyně replikovala tím, že žalovaný, ač tak přislíbil, žalobkyni nepředložil jakékoliv doklady prokazující tvrzené vynaložené náklady, neuvedl ani, o jaké konkrétní náklady by se mělo jednat. Při dopravní nehodě došlo k poškození zdi žalobkyně, žalovaný se nabídl, že provede opravu, předmětem smlouvy ze dne [datum] byly zemní práce, rozebrání žulového plotu, vytvoření nové zdi. Cena byla sjednána tak, že bude uhrazeno plnění ve výši, kterou žalobkyni vyplatí pojišťovna. Žalovaný vytvořil kalkulaci opravy pro pojišťovnu, bylo ujednáno, že žalobkyně žalovanému zaplatí zálohu 130.000 Kč, což žalobkyně učinila. Termín zhotovení díla byl sjednán od [datum] v délce 4 až 5 týdnů. Žalovaný přes opakované urgence dílo nezhotovil, se zhotovením ani nezapočal. Žalovaný odstoupení žalobkyně od smlouvy ze dne [datum] akceptoval, oddaloval vrácení zálohy, po několika urgencích vrátil 90.000 Kč. Je na žalovaném, aby tvrdil a prokázal existenci právního důvodu, na jehož základě si smí převzaté prostředky ponechat. Žalovaným uplatněná tvrzení jsou přitom účelová, mezi žalobkyní a žalovaným nikdy nebyla uzavřena jakákoliv dohoda o ponechání části zálohy. 4. U jednání dne [datum] účastníci uvedli, že písemným potvrzením toho, co bylo mezi účastníky ujednáno, je žalobkyní předložená smlouva o dílo ze dne [datum]. Žalobkyně k tomu dodávala, že existovala dohoda o ceně (ve výši, která bude vyplacena žalobkyni pojišťovnou), podle žalovaného bylo ujednání o ceně takové, že žalobkyně žalovanému zaplatí 130.000 Kč a navíc bude žalovanému náležet to, co zaplatí pojišťovna. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně ke dni [datum] zaplatila žalovanému celkem 130.000 Kč, a to v souvislosti s jejich ujednáním o opravě rozbourané zdi, jiné vztahy mezi účastníky nebyly. Podle žalovaného byla dohoda o tom, že si žalovaný ponechá ze složené zálohy 40.000 Kč, ústní, uvedené žalovaný hodlal prokazovat výslechy účastníků, když jinými důkazy vznik dohody podle žalovaného prokázat nelze. 5. U jednání dne [datum] vzal žalovaný tyto důkazní návrhy zpět a po poučení, které mu soud poskytl ve smyslu ust. § 118a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), uvedl, že provedení dalších důkazů nenavrhuje. 6. Soud provedeným dokazováním vyčerpal důkazní návrhy účastníků (ty, na nichž účastníci setrvali), přičemž z jednotlivých důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 7. Ze smlouvy o dílo soud zjistil, že žalobkyně (v postavení objednatele) a žalovaný (v postavení zhotovitele) dne [datum] písemně ujednali, že žalovaný pro žalobkyni na svůj náklad a nebezpečí provede dílo„ dle tabulky prací a materiálu“, kdy se mělo jednat o zemní práce, bagrem, v souvislosti s rozebráním a vytvořením nové zdi, případně další práce,„ které vyplynou ze situace“. Povinností žalobkyně bylo dílo převzít a zaplatit za něj žalovanému cenu sjednanou v čl. II. smlouvy. V čl. II. smlouvy pak není cena díla specifikována, smluvní strany se zmiňují toliko o záloze v částce 130.000 Kč splatné do [datum] na bankovní účet žalovaného. 8. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] vyúčtoval žalobkyni (odběrateli) k zaplacení částku 371.071,40 Kč, splatnou dne [datum], a to za rekonstrukci zdi po nehodě – za opravu žulové zdi v [obec]„ dle přiloženého rozpisu“. 9. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že k tíži bankovního účtu žalobkyně byly zaúčtovány tyto odchozí platební transakce: dne [datum] v částce 50.000 Kč, dne [datum] v částce 50.000 Kč a dne [datum] v částce 30.000 Kč. 10. Z náhledu e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne se žalovaný obracel na žalobkyni s tím, že jí zasílá kalkulaci opravy díry a vyvalených kamenů, cca 6 m, za tam uvedenou cenu; upozornil na nárůst cen materiálu v roce 2021 až o cca 40 %; avizoval sdělení termínu začátku akce. Žalobkyně v reakci na e-mailovou zprávu žalovaného poděkovala za novou nabídku, poukázala na nutnost opravy zdi v délce 8 m od toho odvislého navýšení ceny; žalobkyní zaplacených 130.000 Kč jsou maximem toho, co může žalovanému zaplatit, žalobkyně nebyla upozorněna na růst cen materiálu před podpisem smlouvy; upozornila mj. na to, že žalovaný i přes urgence žalobkyně nezapočal s pracemi v dohodnutém termínu od [datum]. Současně žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení zálohy ve výši 130.000 Kč ve lhůtě do [datum]. 11. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně sepsal a dne [datum] předal k poštovní přepravě upomenutí o zaplacení částky 40.000 Kč, adresované žalovanému, s upozorněním na navýšení nákladů pro případ soudního uplatnění pohledávky. 12. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 veta první o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Na podkladě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom ale také přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o. s. ř.), soud dospěl, oproti přesvědčení žalovaného, k závěru o tom, že žaloba je po právu. 14. Podle shora citovaného ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí i ten, kdo získá plnění bez právního důvodu. Účastníci směřovali k uzavření smlouvy o dílo (ust. § 2586 odst. 1 o. z.), avšak neujednali cenu díla, ač k tomu jejich vůle směřovala, jak bylo zjištěno z písemnosti označené„ smlouva o dílo“. Nejedná se tedy o případ, kdy by smluvní strany měly vůli uzavřít bez určení ceny díla (ust. § 2586 odst. 2 věta druhá o. z.), avšak ani o případ tzv. skrytého disensu (fikce uzavření smlouvy) ve smyslu ust. § 1726 o. z., neboť ujednání o ceně díla je podstatnou náležitostí smlouvy o dílo. Podle výsledků provedeného dokazování byla otázka výše úplaty za dílo mezi stranami zásadní, každý z účastníků sporu soudu předestíral své tvrzení o obsahu dohody o ceně, shodovali se v tom, že právě„ smlouva o dílo“ zachycuje obsah dohody, když jde o potvrzení toho, co bylo ujednáno. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že v dubnu roku 2021 (tedy poté, co účastníci opatřili svými podpisy„ smlouvu o dílo“) účastníci jednali o ceně díla (žalovaný žalobkyni zasílal kalkulaci, upozorňoval na nárůst cen). Za této situace nelze než uzavřít, že žalobkyně a žalovaný neuzavřeli smlouvu o dílo, jelikož neujednali (neprojevili vůli ujednat) cenu díla ani způsob jejího určení a jejich vůle se ohledně ujednání o ceně (i vzhledem k jejich tvrzení v tomto sporu) zřejmě zcela rozcházely. 15. Žalobkyně však žalovanému poskytla celkem 130.000 Kč (o to ostatně ani nebylo mezi účastníky sporu). Žalobkyně tak plnil