13 C 208/2018-130 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se odpůrčí žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vůči žalované, aby soud určil neúčinnost dědické dohody dědiců [jméno] [příjmení], narozené [datum], [jméno] [příjmení], narozeného [datum], [jméno] [celé jméno žalované], narozené [datum], [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a žalované, schválená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 12. 2017, na základě které nabyla žalovaná dědický podíl dlužníka žalobkyně [jméno] [příjmení], a to spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] k nemovitým věcem, konkrétně: -) bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], byt. dům, postavené na pozemku parc. [číslo] [list vlastnictví], v obci [obec], kat. území [část obce], vedená u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, s jejímž vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa] postaveném na parc. [číslo] dále spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na pozemku č. parc. [číslo], vše vedeno v katastrálním území Malá Strana, obec Praha, [list vlastnictví] (jednotka) a 722 (budova a pozemek), Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, -) pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaný na [list vlastnictví], pro obec a [katastrální uzemí], vedený u Katastrálního pracoviště pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ. 2. Žalobkyně uvedla, že je věřitelem pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 169 834,32 Kč s příslušenstvím, k uspokojení této pohledávky probíhá exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], dosud nebylo vymoženo ničeho. V průběhu exekuce zemřel otec [jméno] [příjmení], v rámci pozůstalostního řízení uzavřela [jméno] [příjmení] s ostatními dědici dohodu, na jejímž základě nedostala z pozůstalosti ničeho, její zákonný podíl ve výši [číslo] na uvedených nemovitostech tak připadl žalované (matce [příjmení] [příjmení]). V důsledku této dohody se dlužnice žalobkyně zbavila majetku, z něhož mohlo dojít k uspokojení pohledávky žalobkyně, přičemž tak učinila ve prospěch osoby blízké, své matky. Žádala, aby bylo určeno, že je uvedená dohoda dědiců vůči žalobkyni právně neúčinná. 3. Původní pohledávka za [jméno] [příjmení] vyplývala z leasingové smlouvy uzavřené dne [datum], mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] - [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] [právnická osoba] (dříve [příjmení] - [právnická osoba]), následně přejmenována na [právnická osoba], zanikla v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba] s. r. o., jakožto společností nástupnickou, na kterou v souladu s ustanovením § 61 zákona č. 125/2008 Sb., zákon o přeměnách obchodních společností a družstev přešlo veškeré jmění společnosti [právnická osoba], tedy rovněž pohledávka za dlužníkem - [jméno] [příjmení], a to s veškerým svým příslušenstvím. 4. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, namítala, že o dluhu své dcery se dozvěděla až ze žaloby, netušila, že její dcera s ohledem na špatné finanční poměry, ve kterých žije – je invalidní důchodkyně, má dvě nezletilé děti, z nichž jedno je rovněž invalidní - by mohla mít dluhy tak vysoké, nevěděli o tom ani její sourozenci. Poukázala na to, že v pozůstalostním řízení byla reflektována skutečnost, že žalovaná v bytové jednotce, jejíž část byla předmětem pozůstalostního řízení, bydlí a pečuje o invalidního syna [jméno] [příjmení], který je zcela odkázán na pomoc jiné osoby. Dohoda dědiců byla takto učiněna vzhledem k mravnímu závazku sourozenců k matce při 50 let trvající matčině vysoce náročné péči o těžce postiženého syna [jméno] (zcela ochrnutého, kterého musí matka (tedy žalovaná), krmit, udržovat v domácím prostředí jeho osobní hygienu, ošetřovat proti proleženinám a infekci - a poskytovat veškerou další péči), a tím mu umožnit, aby mohl být doma ve svém prostředí a nikoliv v ústavu, za což je syn [jméno] matce velmi vděčný. Žalovaná je mnoho let starobní důchodkyní, je nemocná diabetem a dalšími chorobami a nemá žádný jiný příjem. Rovněž byla dohoda dědiců uzavřena i z mravního závazku z důvodu ohledů na budoucnost postiženého sourozence, který musí mít jistotu bydlení s matkou. Poukázala na to, že jsou se synem, s ohledem na své nízké příjmy (starobní a invalidní důchod), existenčně závislí na vlastnictví dané bytové jednotky, díky němuž zde mohou bydlet. Namítala nedostatek své pasivní legitimace. 5. Žalobkyně k tomu namítala, že z důvodů uvedených žalovanou nemůže dědická hodnota převážit nad povinností dlužníka splatit svůj dluh věřiteli, zejména pak nemůže morální povaha závazku legitimizovat obcházení zákonem stanovených povinností dlužníka, a tím vzniklé nezákonné zkrácení věřitele. Žalobkyně dále rozporuje závislost žalované na spoluvlastnickém podílu o velikosti [číslo] k předmětné bytové jednotce a zejména jak by mělo žalovanou existenčně ohrozit exekuční postižení. Podmínky uvedené v ust. § 591 písm. d) zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) je na místě aplikovat pouze tehdy, když mravní závazek nebo ohledy slušnosti převáží nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost vůči věřiteli, což však žalobkyně v daném případě neshledává. 6. O žalobě nejprve rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, č.j. [číslo jednací], tak, že žalobu zamítl s tím, že ve smyslu ust. § 590 občanského zákoníku dospěl k závěru, že žalovaná o úmyslu dlužnice zkrátit věřitele nic nevěděla a ani vědět nemusela. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, o čemž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 4. 2022, č.j. 58 Co 105/2022-88 tak, že rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že soud I. stupně nesprávně aplikoval ust. § 590 občanského zákoníku namísto ust. § 591 písm. d) občanského zákoníku. Uložil soudu I. stupně, nechť se v dalším řízení zabývá naplněním předpokladů neúčinnosti právního jednání [jméno] [příjmení] dle ust. § 591 občanského zákoníku a posoudí, zda se jednalo o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. S ohledem na to se tak nalézací soud po zrušení rozsudku odvolacím soudem, již dále zabýval naplněním neúčinnosti právního jednání dle pokynu odvolacího soudu. 7. Žalovaná následně doplnila, že má za to, že dlužnice byla vázána při vypořádání dědictví po zemřelém otci mravním závazkem vůči ní, jako matce, která se stará v předmětném bytě, jež byl obsahem dědické smlouvy, o ochrnutého syna, který díky tomu nemusí být v ústavu. Rodina má velmi omezené finanční prostředky. Vlastnictví předmětné bytové jednotky je pro žalovanou a jejího syna velmi důležité, když oba žijí z důchodu a z příspěvků pro bezmocnost a takto zajištěné bydlení v cenové rovině pouze příspěvku na fond oprav jako členů společenství vlastníků jednotek je pro ně existenční nutností, neboť z minimálních příjmů by nebyly schopni nájemní bydlení zajistit. Pokud by dlužnice, dcera žalované, nenásledovala příkladů svých sourozenců a nevzdala se svého minoritního podílu [číslo] na jednotce – předmětném bytě, bylo by její jednání hluboce nemorální vůči matce a bratrovi. Dlužnice tak při uzavírání dědické smlouvy plnila svůj závažný morální závazek vůči matce, aby matka měla naprostou jistotu s vlastnictvím jediného podstatného majetku, který dědictví po otci obsahovalo. 8. K tomuto žalobkyně doplnila, že se domnívá, že péče žalované o nemocného syna, nevede ke vzniku povinnosti na straně sourozenců, když zákon neustanovuje žádnou, a tedy ani právní povinnost nahrazovat své rodiče v péči o sourozence. Dle žalobkyně tak nelze konstatovat, že by potomci žalované měli být matce vděční a mravně zavázáni za to, že je ušetřila péče o jejich bratra, kterou nejsou povinováni. Žalovaná dle názoru žalobkyně vykonává péči o nemohoucího syna z vlastního rozhodnutí, když přenecháním péče zařízením k tomu určeným by žalované umožnilo stabilizovat ji tvrzenou, ne příliš příznivou, ekonomickou situaci. 9. Soudem provedl dokazování: Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 4. 2008, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že jde o rozsudek pro zmeškání, kterým byla [jméno] [příjmení], [datum narození], uložena povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] [IČO], částku ve výši 169 834,32 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 157 254 Kč ve výši 2 % za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ročně z částky 12 580,32 Kč ve výši 9 % od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení žalované odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvou týdenní řepo operace [obec] národní banky vyhlášené ve věstníku [obec] národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a dále na náhradě nákladů řízení částku 50 925,20 Kč. Z odůvodnění rozsudku se podává, že takto Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se společnost [právnická osoba] (dříve [příjmení] - [právnická osoba]) domáhala proti žalované [jméno]