14 C 85/2018-239 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 216 200 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „ZOŠ“).2. Tvrdila, že dne 27. 1. 2015 jí bylo prostřednictvím její nadřízené církevní právnické osoby ve smyslu § 18 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „ZMV“), doručeno rozhodnutí , právnická osoba, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto, že návrh oprávněné osoby (žalobkyně) ze dne 16. 4. 2014 na vydání pozemku PK parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, (dále též „předmětný pozemek“ či „pozemek PK , Anonymizováno, “) se zamítá. Žalobkyně podala dne 27. 3. 2015 ke Krajskému soudu v , adresa, proti uvedenému rozhodnutí žalobu podle části páté o. s. ř. Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále též „rozsudek KS“), žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dne 8. 12. 2015 odvolání k , Anonymizováno, . Odvolací soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozsudek VS“), prvostupňový rozsudek potvrdil.3. K nemožnosti vydání předmětného pozemku došlo z toho důvodu, že rozhodnutím ze dne 15. 9. 2011, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci ke dni 19. 3. 2012, rozhodlo ve vztahu k dotčenému katastrálnímu území , adresa, , právnická osoba, , o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pozemkových úpravách“). , Anonymizováno, přitom nesplnilo povinnost řešit odděleně církevní majetek a v rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách neuvedlo na které „nově vzniklé“ pozemky se vztahuje omezení převodu (§ 3 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách). V důsledku toho nenastala fikce umožňující považovat pozemky vystupující z komplexní pozemkové úpravy za původní majetek církví ve smyslu ZMV. Při tomto svém chybném postupu , Anonymizováno, vycházelo ze sdělení , právnická osoba, , , právnická osoba, (dále též „katastrální úřad“), ze dne 22. 10. 2009, č. j. , spisová značka, , že v pozemkové knize pro katastrální území , adresa, nebyl žádný církevní majetek dohledán.4. Žalobkyně tak tvrdila, že škoda jí vznikla v důsledku: nesprávního úředního postupu spočívajícího v chybném vedení evidence katastru nemovitostí, které se projevilo při identifikaci historického církevního majetku, kdy katastrální úřad do své evidence nezahrnul předmětný pozemek patřící původně právní předchůdkyni žalobkyně; nesprávného úředního postupu při provádění pozemkových úprav spočívajícího v tom, že pozemkový úřad nepostupoval v souladu s § 3 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách a nevedl a neřešil historický majetek právní předchůdkyně žalobkyně odděleně a nesprávného úředního postupu při provádění pozemkových úprav spočívajícího v tom, že pozemkový úřad nepřijal dostatečná opatření k zjištění skutečného rozsahu historického majetku právní předchůdkyně žalobkyně.5. Pokud by k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a rozhodnutím o komplexní pozemkové úpravě by bylo omezeno vlastnické právo u nově vzniklých pozemků, byl by žalobkyni předmětný pozemek vydán (navrácen).6. Žalobkyně proto požadovala uhrazení vzniklé škody. Výše škody má dle jejího názoru odpovídat hodnotě pozemků, které by byly žalobkyni vydány, nebýt nesprávného úředního postupu. Žalobkyně k žalobě přiložila znalecký posudek č. deníku , Anonymizováno, ze dne 13. 1. 2018 vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru ekonomiky: ceny a odhady nemovitostí, kterým byla hodnota předmětného pozemku vyčíslena na 211 200 Kč.7. Žalobkyně pak požadovala i náhradu nákladů, které vynaložila na předmětný znalecký posudek ve výši 5 000 Kč.8. Celkově tedy žalobkyně žádala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni 216 200 Kč a úrok z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně od 28. 4. 2018 do zaplacení.9. Žalobkyně dále uvedla, že co se týče částí původního pozemku PK , Anonymizováno, , které i po pozemkové úpravě zůstaly ve vlastnictví povinných subjektů podle ZMV, tak v případě části pozemku p. č. , Anonymizováno, nejsou splněny podmínky pro jeho vydání podle ZMV. Tento pozemek se stal po pozemkových úpravách vlastnictvím , právnická osoba, subjekt majetek vydává pouze za splnění dodatečné podmínky funkční souvislosti nebo účelového určení podle § 7 odst. 1 ZMV. Účelové určení však nepřipadá v úvahu a funkční souvislost je Nejvyšším soudem vykládána restriktivně. Ani část daného pozemku tak žalobkyni nemohla být vydána.10. Žalovaná (jednající , právnická osoba, ) navrhla žalobu zamítnout, neboť prvotní a jedinou právně relevantní příčinou vzniku tvrzené škody bylo sdělení katastrálního úřadu ze dne 22. 10. 2009, č. j. , spisová značka, , obsahující chybnou informaci o neexistenci církevního majetku v k.ú. , adresa, .11. Žalovaná (jednající , právnická osoba, a katastrálním) nárok žalobkyně neuznala. Tvrdila, že tento je promlčen. Dále pak poukazovala na to, že dne 22. 2. 2013 byla uzavřena s církví smlouva o vypořádání ve smyslu § 16 ZMV. Její součástí přitom je ujednání o tom, že uzavřením smlouvy jsou vypořádány veškeré nároky dotčené církve za původní majetek, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy, a který se podle tohoto zákona nevydává. Žalovaná dále tvrdila, že nejsou splněny podmínky pro uplatnění odpovědnosti podle ZOŠ, když zde není rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno. Lustrace byla provedena v rámci správního rozhodování a výsledek se odrazil v obsahu rozhodnutí pozemkového úřadu. Žalovaná dodala, že k chybné lustraci došlo z důvodu, že tato byla prováděna fyzicky zaměstnanci katastrálního úřadu podle jmenných rejstříků vlastníků, a to aniž by daní zaměstnanci znali všechny církevní subjekty. V rejstříku přitom byly mnohdy uvedeny jen nejasné, nebo německé názvy vlastníků. Žalovaná pak konečně konstatovala, že žalobkyně mohla postupovat podle § 18 odst. 1 ZMV.12. Žalovaná (jednající , Anonymizováno, , kteréžto soud označil za příslušnou organizační složku podle § 6 odst. 3 ZOŠ) nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Odkázala na vyjádření , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Zejména uvedla, že žalobkyně svým postupem obchází smysl a účel restitučního zákonodárství. Dle žalované nejde o nesprávný úřední postup, když se tento promítl do rozhodnutí, toto rozhodnutí nebylo zrušeno, a žalobkyně měla jiné možnosti uspokojení svých nároků. Žalobkyni navíc škoda vůbec nevznikla, neboť žalobkyně byla uspokojena v rámci náhrady, kterou církev obdrží podle ZMV. Žalobkyně dle názoru žalované nevyužila všech možnost k zabránění vzniku škody. Žalobkyně sídlí v lokalitě dotčené komplexní pozemkovou úpravou, měla znát své historické vlastnictví a měla v rámci pozemkových úprav upozornit na to, že tyto jsou prováděny v oblasti s církevním majetkem. Neučinila-li tak, nechránila řádně svá práva a povinnosti, což nemůže být přičitatelné žalované. Žalovaná dále namítla promlčení uplatněného nároku. Byla pak konečně i názoru, že soud by měl jednat nikoliv s , Anonymizováno, , nýbrž s , Anonymizováno, .13. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2021, č. j. 14 C 85/2018-89, tak, že žalobu zamítl. Odvolání proti tomuto rozsudku bylo zamítnuto rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 3. 11. 2021, č. j. , spisová značka, .14. Obě tato rozhodnutí byla zrušena rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále též „rozsudek NS“).15. Zdejší soud po vrácení věci k dalšímu řízení vázán závěry rozsudku NS dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:16. Z výpisu z rejstříku evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že dne 3. 2. 2006 byla v tomto rejstříku zaevidována žalobkyně, jejím zřizovatelem je , Anonymizováno, .17. Z výpisu z rejstříku evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že v tomto je s datem evidence 1. 7. 1994 zapsáno , Anonymizováno, . Jeho zřizovatelem je , Anonymizováno18. Z výpisu z rejstříku registrovaných církví a náboženských společností ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že v tomto je s datem registrace 1. 9. 1991 zapsána , Anonymizováno, .19. Z rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob ze dne 6. 8. 2013 soud zjistil, že ke dni 6. 8. 2013 se slučuje církevní právnická osoba , Anonymizováno, i pod názvem , Anonymizováno, ) s žalobkyní.20. Z výměru , adresa, ze dne 14. 11. 1951, zn. , spisová značka, soud zjistil, že daný orgán rozhodl, že stát „vykoupil“ od „, právnická osoba, podle § 1 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpr