23 C 122/2020-243 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se ve své žalobě ze dne , datum, domáhala z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích v řízení, náhrady majetkové škody ve výši , Anonymizováno, ., částka, a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně dále uvedla tato rozhodná tvrzení: Dne , datum, s ní bylo zahájeno správní řízení o podezření ze spáchání přestupku. Dne , datum, bylo řízení z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek zastaveno. Celé řízení před správním orgánem prvního stupně trvalo 2 roky a 2 měsíce. Došlo k průtahům před správním orgánem a porušení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí, správní orgán prvního stupně o věci rozhodoval déle než 2 roky, byly porušeny lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení dle ustanovení § 71 správního řádu. Opakovaně byly porušovány lhůty a vydávána nesprávná rozhodnutí při rozhodování , Anonymizováno, o delegaci věci jinému správnímu orgánu. Žalobkyně se žádným způsobem o tyto průtahy nepřičinila. Žalobkyně musela v souvislosti s nesprávným úředním postupem a vydáním nezákonných procesních rozhodnutí o delegaci věci vynaložit celkem částku , částka, , když tuto zaplatila jako náklady na obhajobu v přestupkovém řízení advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, . Výše uvedené nároky žalobkyně uplatnila v souladu s § 31 zákona č. 82/98 Sb. Žalobkyně tyto náklady přímo vynaložila na odstranění nesprávného rozhodnutí o delegaci a odstranění nesprávného úředního postupu správního orgánu prvního stupně.2. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nesporným, že žalobkyně uplatnila nárok dle § 14 zák. OdpŠk. na odškodnění způsobené jí v příčinné souvislosti s několika nezákonnými rozhodnutími a nesprávným úředním postupem magistrátu městského úřadu a Ministerstva dopravy.Žalovaná namítala, že žaloba je neurčitá, vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila několik nároků se samostatným skutkovým základem. Každý tvrzený nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí je samostatným nárokem, čemuž neodpovídá souhrnný požadavek na zaplacení jednotné částky. Žalovaná kladla důraz na to, že je potřeba, aby žalobkyně vymezila, s jakou skutečností spojuje jaké částky. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení škody ve výši , částka, spočívající v nákladech, jež byla nucena vynaložit za úkony právní služby. Prostřednictvím žaloby požadovala nahradit stejné úkony jejichž výši uplatnila u , Anonymizováno, a to přípravu a převzetí zastoupení dne , datum, , poradu před ústním jednáním dne , datum, , ústní jednání dne , datum, , a poradu dne , datum, , podání rozkladu proti usnesení o delegaci č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , podání rozkladu proti usnesení na delegaci č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , poradu dne , datum, a sepis žádosti o opatření proti nečinnosti dne , datum, , režijní paušál za každý z těchto úkonů a DPH.Žalovaná namítala, že žalobkyně udělila plnou moc dne , datum, v předmětné věci , tituly před jménem, , jméno FO, , plná moc, která by právního zástupce žalobkyně zmocňovala jako advokáta k zastupování v předmětném řízení je ze dne , datum, . Žalovaná poukázala na to, že dle § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. může mít v téže věci účastník pouze jednoho zmocněnce. Advokát má právo se nechat při jednotlivých úkonech právní služby zastoupit advokátním koncipientem, avšak ten není odměňován dle vyhlášky č. 177/96 Sb.Dále žalovaná brojila proti tomu, že byly účtovány i náklady za promeškaný čas. Namítala, že tento nárok není v žádném případě škodou ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. Žalovaná zpochybňovala množství účelně vynaložených nákladů.Dále nesouhlasila, že se jedná o nezákonné rozhodnutí a že pochybení spočívá v opakovaných průtazích v řízení, přičemž tyto průtahy nekonkretizovala. Žalovaná má za to, že jediným úkonem, který byl účelně vynaložen na nápravu nesprávného úředního postupu, byl sepis žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne , datum, , zbylé úkony k nápravě nesprávného úředního postupu spočívajícího v jakémkoli průtahu, nikterak nesměrovaly. Žalovaná dále namítala, že z faktury , datum, na částku , částka, není zřejmé, za jaké úkony byla vystavena.3. Ve věci byl učiněn nesporným průběh přestupkového řízení.4. Soud I. st. ve věci rozhodl na základě provedených zjištění, že předmětné přestupkové řízení skončilo zastavením pro zánik odpovědnosti za přestupek v důsledku marného uplynutí roční prekluzivní lhůty, jehož příčiny nelze přičítat žalobkyni. Soud přiznal poškozenému náklady řízení v podobě nákladů na zastupování v přestupkovém řízení, když došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně orgánu projednávajícího přestupek. Žalobkyně průtahy nezapříčinila když nečinila obstrukce, neomlouvala se z jednání, podala i opatření proti nečinnosti správního orgánu. Soud I. stupně vydaným rozsudkem žalobě vyhověl.5. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně odvoláním ve kterém namítala, že soud prvního stupně se nijak nevyjádřil k jí předestřené argumentaci, v níž žalovaná rozporovala aplikovatelnost nálezu Ústavního soudu II. ÚS 1099/19 ze dne 3. 9. 2019 a nálezu Ústavního soudu II. ÚS 1795/16 ze dne 16. 5. 2017. 6. Dále poukázala na to, že s ohledem na okamžik, kdy došlo k prekluzi, je třeba zvážit, zda průtahy skutečně zapříčinily prekluzi. Dále vytýkala soudu I. stupně že opomněl posoudit otázku účelnosti vynaložených nákladů a také namítala, že soud prvního stupně nijak blíže neodůvodnil, jaké úkony právní služby odškodňuje a jak dospěl k výpočtu přisouzené částky.6. Odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vytkl soudu prvního stupně, že sice zjistil průběh přestupkového řízení, zcela však opomněl kvalifikovat jeho dílčí fáze, coby průtahů, což je již právní posouzení věci. Odvolací soud poukázal na to, že bylo evidentně na místě tyto průtahy vymezit a kvalifikovat jejich význam ve vztahu k uplynutí prekluzivní lhůty a odůvodnit výši nároku.7. Odvolací soud poukázal na to, že neaplikovatelné jsou důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 917/21 a ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19 v nichž posuzovaná přestupková řízení skončila právě takovým způsobem a nesprávnou úvahou žalobkyně, že by jí měly být náklady zastoupení reparovány paušálně již proto, že nebyla uznána vinnou ze spáchání přestupku bez ohledu na to, zda v řízení došlo k průtahům či nikoliv. Odvolací soud poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2017, II. ÚS 1795/16, jehož důvody pod bodem 20 jsou závazné pro všechny orgány a mohou být s ohledem na skutkovou srovnatelnost posuzovaných věcí oporou tohoto žalobního požadavku. Ústavní soud v nálezu shrnuje, že náklady řízení v podobě odměny zástupce lze přiznat i za zastupování v přestupkovém řízení, pokud došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně správního orgánu, který projednával obvinění z přestupku. Pokud bude prokázáno, že příčinou určité části průtahu skutečně jsou obstrukce obviněného z přestupku, lze si představit přiměřené snížení náhrady nákladů řízení v závislosti na poměru části řízení, kterou průtahem zatížil obviněný vůči částem řízení, které průtahy zatížil správní orgán.8. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby v novém řízení zaměřil svoji pozornost na zjištění důvodů, které zapříčinily uplynutí prekluzivní lhůty k projednání přestupku. Soud prvního stupně musí zjistit, v jakém období tato lhůta běžela a určí, podle jakého zákonného ustanovení a jakého právního předpisu se tak stalo. Do takto zjištěného období plynutí prekluzivní lhůty následně soud promítne úvahy o důvodech jejího marného uplynutí. Vyjde z toho, že marné uplynutí zmíněné lhůty lze ve smyslu citovaného nálezu Ústavního soudu klást k tíži státu jen tehdy, bylo-li způsobeno nedůvodnou nečinností věc projednávajících orgánů. Dospěje-li soud prvního stupně v tomto ohledu ke kladnému závěru, pak průtahy jasně vymezí a svůj závěr předestře účastníkům. Kvalifikuje-li poté soud prvního stupně náklady zastoupení žalobkyně v přestupkovém řízení jako co do základu odškodnitelné, vyzve žalobkyni postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení o přesné vylíčení jednotlivých položek nákladů zastoupení, jež nárokuje odškodnit, včetně jednotlivých vykonaných úkonů právní služby, jakož i prokázání těchto tvrzení. Při ohodnocení těchto nákladů vyjde z příslušných ustanovení advokátního tarifu.9. Soud prvního stupně se v dalším řízení vázán právním názorem odvolacího soudu nejprve zabýval důvody, které zapříčinily uplynutí prekluzivní lhůty k projednání přestupku. V jakém období tato lhůta běžela, podle jakého právního předpisu. Jaké byly důvody jejího marného uplynutí.10. Soud vyzval žalobkyni výzvou dle § 118a 1,3 o.s.ř., aby doplnila od kdy do kdy trval konkrétní průtah a jaký úkon právní služby k němu směřoval. Aby označila jednotlivé stránky správních spisů, ze kterých lze toto ověřit pokud navrhuje dokazování správním spisem. Dále, aby dop