§ 32 zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – Stavení a přerušení promlčecí doby
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich · 250/2016 Sb. · účinné od 1. 2. 2022 · Správní právo
Stručně: PřesZ § 32 upravuje, které doby se nezapočítávají do promlčecí doby přestupku (stavení promlčecí doby) a které události promlčecí dobu přerušují, což vede k počátku nové promlčecí doby. Stanovuje také absolutní lhůtu pro zánik odpovědnosti za přestupek. (§ 32 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, znění účinné od 1. 2. 2022)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stavení a přerušení promlčecí doby
- Týká se: obviněný
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „…o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání“
- Judikatura: na § 32 odkazuje 125 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Stavení a přerušení promlčecí doby“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 250/2016 Sb.
(1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba,
a) po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení,
b) po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení,
c) po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní,
d) po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu.
(2) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením,
c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání;
přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.
(3) Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se ve stejné věci vedlo trestní řízení, nebo bylo řízení o přestupku přerušeno kvůli trestnímu řízení za jiný skutek, případně probíhalo soudní řízení správní, tato doba se nezapočítává do promlčecí doby přestupku.
- Zahájení řízení o přestupku, vydání rozhodnutí o vině nebo schválení dohody o narovnání způsobí, že promlčecí doba začne běžet znovu od začátku.
- I když dojde ke stavení nebo přerušení promlčecí doby, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději po 3 letech od jeho spáchání, nebo po 5 letech u přestupků s horní hranicí pokuty alespoň 100 000 Kč, přičemž se do této doby nezapočítávají doby stavení.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi stavením promlčecí doby (doba se nezapočítává) a přerušením promlčecí doby (doba začíná běžet znovu).
- I přes stavení a přerušení promlčecí doby existuje absolutní lhůta, po které odpovědnost za přestupek zaniká, a to 3 nebo 5 let od spáchání přestupku.
- Pokud je prvním úkonem v řízení vydání příkazu, promlčecí doba se přerušuje až jeho doručením, nikoli vydáním.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 32
Jak soudy aplikují § 32
Ačkoli období vedení trestního stíhání pro týž skutek se podle § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. do běhu promlčecí doby nezapočítává, je zjevné, že trestní stíhání obviněného bylo zahájeno až poté, co výše specifikovaná promlčecí doba 1 roku po spáchání skutku uplynula.
… novém řízení se opětovně bude Okresní soud ve Zlíně předně zabývat naplněním znaků základní skutkové podstaty, ale i zejména tím, zda by jednání obviněné mohlo naplňovat v současné době znaky přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích a to z pohledu ustanovení § 30 písm. a) a § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Současně Nejvyšší soud zdůrazňuje, že u promlčecí doby přestupku podle § 32 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, se do běhu promlčecí lhůty nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle trestního řádu.
Právní otázky
Související
§ 9a Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí (Zákon o významné tržní síle a nekalých o)§ 23 Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí (Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o )§ 5 VZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI ŽELEZNICEMI (Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úm)§ 34 Promlčení výkonu trestního opatření (Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprá)§ 8 Promlčení trestního stíhání (Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprá)