24 C 162/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 198 451,99 Kč s příslušenstvím. Žalobce podle žaloby uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] rozhodčí smlouvu. Na základě oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] žalovaná poskytla žalobci částku 37 000 Kč za poplatek ve výši 57 896 Kč, celková částka splatná úvěrovaným měla být 94 896 Kč ve 36 měsících. Žalovanou byly přitom jednostranně změněny podstatné podmínky úvěru, když namísto původní částky 40 000 Kč bylo žalobci poskytnuto toliko 37 000 Kč za cenu navýšení odměny žalované z původní výše 55 256 Kč na 57 896 Kč. Výpůjční úroková sazba tak činila 109,27 % p. a., RPSN činilo 112,98 %. Úvěrová smlouva byla zajištěna celou řadou smluvních sankcí. V důsledku prodlení žalobce se splácením úvěru proti němu žalovaná zahájila rozhodčí řízení, jež vyústilo ve vydání rozhodčího nálezu ukládajícího žalobci povinnost zaplatit žalované nejen reálně vyplacené prostředky, ale také excesivní úrok a řadu smluvních pokut a sankcí, jakož i náklady rozhodčího řízení. Žalovaná následně zahájila vůči žalobci na podkladě rozhodčího nálezu exekuční řízení, které bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Jeseníku, č. j. 1 EXE 993/2013-34, ze dne [datum rozhodnutí], pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, tudíž z důvodu absence pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Usnesení o zastavení exekuce bylo potvrzeno v odvolacím řízení (s výjimkou výroku o nákladech exekuce) a nabylo právní moci dne [datum] Soudní exekutor před zastavením exekuce vymohl na žalobci plnění v celkové výši 361 256 Kč, z čehož 255 917,30 Kč vyplatil žalované. Žalobce se domáhá zaplacení rozdílu mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná oprávněna si ponechat (ponechat si žalovaná může vyplacenou jistinu úvěru v částce 37 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 20 465,31 Kč, celkem je žalovaná oprávněna ponechat si 57 465,31 Kč). Pro závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy nemá žalovaná nárok na zaplacení zjevně nemravného smluvního úroku, sankcí, ani nákladů předchozího řízení. Žalovaná žalobci ničeho nezaplatila, ačkoliv jím byla předžalobně upomenuta. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala s tím, že zastavení exekuce nemá vliv existenci hmotněprávního závazku uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] na niž nebylo řádně hrazeno, úvěr byl zesplatněn a žalovaná uplatnila smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění bylo plněním na platný dluh z platné smlouvy, nejedná se proto o bezdůvodné obohacení. V řízení o návrhu na zastavení exekuce byl přezkoumáván exekuční titul, dluh stále existuje a exekuční soud o něm ani rozhodovat nemohl. Žalovaná zdůraznila, že rozhodčí nález rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. Va 45-46/2012-9, nebyl nikdy postupem podle zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, zrušen a veškeré přijaté plnění je plněním na pravomocný rozhodčí nález. Ze zastavení exekuce nelze vyvozovat zánik hmotněprávního závazku, přiznaného stále platným rozhodčím nálezem. Exekuční soud navíc podle žalované není oprávněn věcně přezkoumávat úvěrovou smlouvu, jak vyplývá z rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2675/2007, 30 Cdo 3712/2012 nebo 29 Odo 1222/2005 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 103/2008. V úvěrové smlouvě byla sjednána efektivní úroková sazba ve výši 95 % p. a., což odpovídá nominální úrokové sazbě 68,67 % p. a. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je nebankovním poskytovatelem úvěrů, je běžné, že úrok je o něco vyšší než u bankovních institucí. Dle kritéria nastaveného v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, má být obvyklá míra (= výše úroků) stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozhodném období se jednalo o sazbu 23,58 % p. a. a sazba 68,67 % p. a. tak činí pouze 2,91 násobek nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů, přičemž za nepřiměřené jsou současnou judikaturou považovány sazby, které převyšují obvyklou míru více jak 4 násobně. K tomu žalovaná odkázala na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018. Žalovaná rovněž namítla promlčení nároku, neboť žalobce podle ní již v průběhu exekuce věděl všechny skutkové okolnosti vztahující se k jeho případnému nároku a zastavení exekuce není předpokladem k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. 3. Žalobce na vyjádření žalované reagoval tak, že ač v exekučním řízení nelze věcně přezkoumávat úvěrovou smlouvu, extrémní porušování práv a nemravné jednání zakládá výjimku (k tomu citoval odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 20 Cdo 644/2021, ve věci sp. zn. 20 Cdo 75/2020, ve věci sp. zn. 20 Cdo 1812/2021). Jelikož soud není vázán dílčími zjištěními exekučního soudu (předběžnými otázkami) o neplatnosti úvěrové smlouvy, rozhodčí smlouvy a o nicotnosti rozhodčího nálezu, tyto otázky si má opětovně posoudit a dojít ke stejným závěrům jako soudy obou stupňů v řízení exekučním. Žalobce se k otázce platnosti úvěrové smlouvy vyjádřil tím způsobem, že úvěrová smlouva nikdy nevznikla, neboť nedošlo k akceptaci nabídky ze strany žalobce. V oznámení o schválení úvěru došlo k podstatné změně parametrů úvěru, a to jistiny a úroku, jednalo se proto o nový návrh smlouvy, který žalobce nikdy nepřijal. K tvrzení žalované, že byl sjednán úrok 95 %, tedy nominální sazba 68,67 %, žalobce uvádí, že z oznámení o schválení úvěru vyplývá úrok 109,27 %, tedy nominální sazba 76,18 % Smlouva byla navíc co do úroku neurčitá, neboť žalovaná úrok uvedený ve smlouvě nepřepočítává dle parametrů úvěru na nominální sazbu, ale sjednanou efektivní sazbu uplatňuje jako sazbu nominální. Žalobce dále rozporuje žalovanou jmenovaný požadavek na čtyřnásobné překročení obvyklé úrokové míry. Podle žalobce postačí podstatné převýšení obvyklé úrokové míry, kdy je dále samostatnou otázkou, jaká je konkrétně ona obvyklá míra. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná řádně nezkoumala jeho úvěruschopnost, resp. zkoumala jeho úvěruschopnost tím způsobem, že žalobce nakonec obdržel o 3 000 Kč méně, ale se zvýšeným úrokem a stejným množstvím splátek, když jednotlivá splátka se tím snížila o 10 Kč měsíčně. Ke vznesené námitce promlčení, žalobce poukázal na to, jelikož podle rozhodčího nálezu byla řádně vedena exekuce, nemohlo do právní moci usnesení o zastavení exekuce bezdůvodné obohacení vzniknout a ani být nárokováno. Námitka promlčení se nadto příčí dobrým mravům. 4. Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] doplnil žalobu v tom smyslu, že poukázal na neexistenci nestrannosti a nezávislosti rozhodkyně [anonymizováno] [příjmení], která v rozhodčím řízení neprovedla věcný přezkum pohledávky, navíc v rozporu s rozhodčí smlouvou nezastavila rozhodčí řízení, ačkoliv žalovaná nezaplatila rozhodčí poplatek. Takové jednání rozhodkyně je v rozporu s principy ochrany spotřebitele a s principem rovnosti stran. Rozhodkyně [anonymizováno] [příjmení] rozhodovala spory výhradně pro žalovanou a pro provázanou [právnická osoba] [anonymizováno], byla tak součástí obchodního modelu žalované. Za situace, kdy rozhodkyně [příjmení] řešila každoročně tisíce rozhodčích sporů, pak nemohlo být v jejích časových možnostech rozhodčí činnost osobně provádět. 5. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná akcentovala závěry z rozsudku Městského soudu v Praze, č. j. 25 Co 196/2021-107, který potvrdil prvostupňové rozhodnutí, ve kterém byl zamítnut požadavek bezdůvodného obohacení po zastavení exekučního řízení. Dovolání podané ve věci bylo Nejvyšším soudem ČR odmítnuto, sp. zn. 33 Cdo 1784/2022. Zastavení exekuce podle žalované nezrušuje rozhodčí nález ani jej neprohlašuje za nicotný. Pouze konstatuje, že již na jeho základě nelze nadále pokračovat v exekuci a vymáhat další peněžní prostředky dle rozhodčího nálezu. 6. Na jednání dne [datum] namítla žalovaná existenci překážky věci pravomocně rozsouzené. 7. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobcem uzavřena smlouva, na jejímž základě měl být žalobci poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Byla stanovena základní doba trvání spotřebitelského úvěru 36 měsíců a stejný základní počet měsíčních splátek, celková výše měsíční splátky 2 646 Kč a základní celková částka splatná úvěrovaným 95 256 Kč. Výpůjční úroková sazba úvěru byla stanovena 95 % p. a. jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení, předpokládaná výše procentní sazby na spotřebitelský úvěr (RPSN) 94,99 %. Výše revolvingu byla navržena na 24 767 Kč, výpůjční úroková sazba revolvingu 77,42 % p. a. a předpokládaná výše RPSN úvěru po provedení revolvingu 78,96 %. Oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o tom, že po posouzení jeho schopnosti splácet úvěr došlo ke schválení úvěru v základní celkové výši 37 000 Kč na dobu trvání 36 měsíců. Výše revolvingu činila 22 775 Kč, celková výše