26 C 105/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 277 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z této částky od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody, která žalobkyni vznikla ve správním řízení, které bylo vedeno u [stát. instituce] pod sp. zn. PO [číslo] Př. [číslo]. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] bylo proti žalobkyni zahájeno správní řízení o podezření ze spáchání přestupku na úseku školství, když dne [datum] byl ve věci vydán příkaz, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku. Proti tomuto příkazu podala žalobkyně odpor a následně po několika ústních jednáních bylo dne [datum] řízení o přestupku zastaveno, neboť spáchání skutku o němž bylo vedeno řízení, nebylo žalobkyni prokázané. Žalobkyně požaduje náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení v přestupkovém řízení, když proti ní bylo vedeno přestupkové řízení, jež je ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (dále jen„ Úmluva“) trestním obviněním. Žalobkyně v řízení vystupovala aktivně, sama i prostřednictvím svého zástupce, jednání nijak neobstruovala, a jí nelze klást k tíži, že využila svá zákonná práva obhajoby. V přestupkovém řízení žalobkyně vynaložila náklady na svoji obhajobu ve výši 12 277 Kč, které uhradila advokátovi. Tyto náklady vynaložila v souvislosti s nesprávným úředním postupem a vydáním nezákonných rozhodnutí (oznámení o přestupku) a uhradila je advokátovi Mgr. Bc. [jméno] [příjmení]. Svůj nárok uplatňuje podle § 31 zákona č. 82/1998 Sb., neboť tyto náklady vynaložila přímo ke své obhajobě, když obvinění z přestupku se nepotvrdilo a řízení bylo zastaveno. Svůj nárok u žalované předběžně uplatnila dopisem ze dne [datum], žalovaná její nárok projednala a odmítla jej jako nedůvodný. Lhůta pro předběžné projednání nároku uplynula dnem [datum], od [datum] je tedy žalovaná v prodlení. Předmětné přestupkové řízení, jakožto trestní obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy, neskončilo pravomocným potrestáním žalobkyně ze spáchání přestupku a v takovém případě jde o nezákonné obvinění státu vůči občanovi, na které dopadá odpovědnost státu za nesprávný úřední postup. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje její zamítnutí. Žalovaná nerozporuje tvrzení žalobkyně, že přestupkové řízení je ve smyslu čl. 6 Úmluvy„ trestím obviněním“, ale poukazuje na fakt, že mezi tyto dvě řízení nelze v otázce náhrady škody pokládat analogické rovnítko. Dle usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV ÚS 41/22 ze dne [datum]:„ (N) elze ztrácet ze zřetele, že v trestním řízení je obviněný vystaven riziku uplatnění řady omezujících institutů, které jsou daleko vážnější než v přestupkovém řízení“. Závěrem pak Ústavní soud k této problematice doplnil, že:„ [příjmení] fakt trestního stíhání má na obviněného, navzdory zásadě presumpce neviny, nezřídka difamační dopad (srov. s usnesením ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 1845/08), což pro přestupkové řízení neplatí.“ A proto je nutné brát dle Ústavního soudu v úvahu rozdíly mezi řízeními při analogické aplikaci závěrů judikatury týkající se náhrady škody. Podaní žalobkyně je neurčité, neboť není jasně specifikováno, zda se jedná o nárok uplatňovaný z titulu nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně nechává toto zcela na posouzení soudu. V žalobě je uvedeno, že nezákonným rozhodnutím by mělo být oznámení o podezření z přestupku, nicméně k tomuto není nikterak tvrzeno, z jakého důvodu žalobkyně dané oznámení považuje za pravomocné rozhodnutí a v čem by údajná nezákonnost měla spočívat, resp. že došlo ke zrušení nebo změně oznámení pro nezákonnost. Za rozhodnutí ve smyslu správního řádu v daném přestupkovém řízení lze považovat pouze příkaz o spáchání přestupku a usnesení o zastavení přestupkového řízení, přičemž jen usnesení nabylo právní moci. Žalobkyně pouze vytyčuje, co má být považováno za nesprávný úřední postup tvrzením, že„ došlo k nezákonnému zahájení řízení o přestupku, když meritorním rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že žalobkyni nebylo ve správním řízení protiprávní jednání mající znaky přestupku prokázáno.“. Pokud jde o nezákonné rozhodnutí, žalovaná má za to, že v tomto případě není splněná podmínka § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle které lze nárok z titulu nezákonného rozhodnutí uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Tato zákonná podmínka naplněna nebyla, poněvadž v průběhu řízení nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Ve věci byl vydán nejdříve příkaz dne [datum], sp. zn.: PO [číslo], čj. [číslo], a následné využití opravného prostředku, podání odporu, nelze považovat za zrušení rozhodnutí (příkazu) pro nezákonnost. Podle dikce § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řádu, podáním odporu v zákonné lhůtě se příkaz zrušuje a správní orgán pokračuje v řízení z moci úřední, které tak bylo dle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a § 78 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ přestupkový zákon“), zahájeno doručením příkazu, tedy [datum]. Vydaný příkaz tak nenabyl právní moci. Prvostupňové řízení bylo ukončeno vydáním usnesením o zastavení řízení dle § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona, dne [datum]. Toto rozhodnutí sice naplňuje podmínku pravomocného rozhodnutí, neboť právní moc tohoto usnesení nastala [datum], ale ani toto rozhodnutí nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. V daném řízení nelze identifikovat nezákonné rozhodnutí, na základě kterého by se žalobkyně mohla domáhat nároku na náhradu škody. V rámci předběžného projednání nároku žalovaná neshledala v přestupkovém řízení vedeném [stát. instituce] nesprávný úřední postup. V žalobě jej však žalobkyně spojuje s nezákonným zahájením řízení o přestupku, které neskončilo pravomocným potrestáním. Dále žalovaná rekapitulovala průběh správního řízení, kdy dne [datum] Odbor sociálních věcí [stát. instituce] odeslal na základě podnětů obdržených ze Základní školy [příjmení] [jméno] ohledně neomluvených hodin dětí paní [celé jméno žalobkyně] ([jméno] nar. 2006 a [jméno] nar. 2007) zprávu přestupkovému oddělní téhož úřadu; dotyčná se měla dopustit přestupku dle § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Dne [datum] přestupkové oddělení MÚ [obec] uznalo žalobkyni vinnou z výše uvedeného přestupku, kterého se měla dopustit nedostatečným dohlížením na plnění povinností školní docházky svých dětí od [datum] do [datum]; byl vydán příkaz č.j. 5143/2021, jímž byla uložena pokuta 1 500Kč a proti kterému dne [datum] podala žalobkyně odpor. Na [datum] bylo nařízeno ústní jednání, na které se žalobkyně dostavila a popsala důvody, proč se děti neúčastnily distanční výuky, na den [datum] bylo nařízeno ústní jednání, na které byli předvoláni žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení] (třídní učitelka), Mgr. [jméno] [příjmení] (třídní učitelka), Mgr. [jméno] [příjmení] (ředitel ZŠ), přičemž Mgr. [příjmení] se z něj omluvila, žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, dostavil se její právní zástupce, na den [datum] bylo nařízeno ústní jednání, na nějž byli předvoláni žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení]; žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, dostavil se její právní zástupce. Dne [datum] žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření k podkladům před vydání rozhodnutí přestupkového orgánu a navrhla zastavení řízení. Dne [datum] bylo vydáno usnesení odboru správních agend [číslo jednací], jímž se řízení zastavilo, právní moc tohoto usnesení nastala [datum]. Žalovaná neshledala v přestupkovém řízení nesprávný úřední postup. V procesním postupu správního orgánu žalovaná pochybení nespatřuje a nedošlo zde ani k pochybením, která by vedla k tomu, že by v přestupkovém řízení byla zastoupenou žalobkyní činěna řada úkonů, jež by zvyšovala náklady na zastoupení. Přestupkové oddělení podle oznámení a odboru sociálních věcí, orgánu sociálněprávní ochrany dětí a postoupeného spisového materiálu mělo za nepochybně prokázané naplnění skutkové podstaty přestupku podle ust. § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a že daný přestupek byl spáchán v přímém úmyslu žalobkyně. Proto byl vydán příkaz [číslo jednací], jímž byla žalobkyně uznána vinnou a byla jí uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Po podání odporu v zákonné lhůtě byla žalobkyně vyrozuměna o pokračování řízení o přestupku, které bylo dle dikce § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a § 78 přestupkového zákona zahájeno doručením příkazu, tedy dne [datum]. Přestupkové řízení bylo ukončeno dne [datum] vydáním usnesení odboru správních agend [číslo jednací], resp. nabytím právní moci dne [datum], kterým bylo řízení zastaveno dle ustanovení § 86 od