63 C 408/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 128 491,19 Kč s příslušenstvím. 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky. [jméno] žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne 26. 11. 2021 s [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jakožto postupitelem („ postupitel“). Postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 11. 2021. 3. Žalovaná jakožto úvěrující uzavřela s panem [jméno] [jméno] [příjmení] jakožto úvěrovaným („ úvěrovaný“) a s postupitelem jakožto spoludlužníkem dne 7. 3. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] („ úvěrová smlouva“). Téhož dne uzavřela žalovaná společně s úvěrovaným a postupitelem i rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. 4. Na základě úvěrové smlouvy, respektive na základě oznámení o schválení úvěru ze dne 14. 3. 2016, žalovaná poskytla úvěrovanému a postupiteli („ spoludlužníci“) částku ve výši 35 000 Kč za poplatek ve výši 44 560 Kč. Celková částka splatná oběma spoludlužníky tedy měla být 79 560 Kč, a to ve 24 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 150,89 % p. a. a RPSN činila 145,27 %. 5. Úvěrová smlouva byla dále zajištěna celou řadou smluvních sankcí, uvedených zejména v článku 12. Smluvních ujednání. Žalobkyně poukazuje především na čl. 12 5. Smluvních ujednání, dle kterého žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 25 % z celkové dlužné částky. Tato pokuta byla splatná v den následující po jejím vzniku. Dle čl. 12 8. Smluvních ujednání pak nadto žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. 6. V průběhu trvání smluvního vztahu došlo k prodlení úvěrovaného, v důsledku čehož žalovaná zahájila vůči oběma spoludlužníkům rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu, na jehož základě byla oběma spoludlužníkům uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, ale také excesivní úrok a řadu smluvních pokut a sankcí, jakož i náklady rozhodčího řízení. 7. Jelikož nebylo v možnostech postupitele plnění, které bylo rozhodčím nálezem přiznáno žalované, zaplatit, zahájila žalovaná vůči postupiteli (již výhradně vůči němu, nikoliv vůči oběma spoludlužníkům) na základě exekučního titulu – vydaného rozhodčího nálezu – exekuční řízení. To bylo vedeno Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorkou [exekutorský úřad], a to pod sp. zn. [spisová značka] (“ exekuční řízení”). 8. V průběhu exekučního řízení postupitel seznal, že je toto vůči němu vedeno neoprávněně, na základě nezpůsobilého exekučního titulu. Postupitel proto podal prostřednictvím soudní exekutorky návrh na zastavení exekuce z důvodu dle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, v platném znění („ o. s. ř.“). 9. Exekuční řízení bylo vůči postupiteli zastaveno na základě usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 6. 2018, č. j. [číslo jednací], („ usnesení OS“) z důvodu absence pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích následně usnesením ze dne 1. 11. 2018, č. j. [číslo jednací], („ usnesení KS“), usnesení OS jako věcně správné potvrdil. Došel přitom k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodčí smlouvy, které společně tvořily jeden smluvní konstrukt neúměrně zatěžující postupitele jakožto spotřebitele excesivně vysokými úrokovými sazbami za půjčení nikterak vysoké částky, krácením práv postupitele a řetězením sankcí vůči postupiteli, které byly navíc sjednány mimo hlavní text smluv, a to v adhezních smluvních podmínkách psaných malým zhuštěným písmem. Veškerá tato zjištění vedla Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k závěru, že úvěrová smlouva a na ni navázaná rozhodčí smlouva zakládající pravomoc rozhodce k rozhodování sporů z úvěrové smlouvy jsou pro rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem absolutně neplatné. V důsledku toho rozhodce neměl pravomoc rozhodčí nález vydat, a tento rozhodčí nález tak nikdy nemohl být způsobilým exekučním titulem v exekučním řízení. Výrok usnesení KS o zastavení exekuce nabyl právní moci dne 18. 12. 2018. 10. Předtím, než však bylo exekuční řízení zcela zastaveno, vymohla soudní exekutorka na postupiteli částku 171 303 Kč, která byla krom původní jistiny úvěru ve výši 35 000 Kč tvořena především částkami připadající na shora zmiňované excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Celou tuto vymoženou částku pak soudní exekutorka před vydáním usnesení o zastavení exekuce vyplatila žalované jakožto oprávněné v exekučním řízení. Postupitel tak uhradil žalované částku 171 303 Kč („ vyplacené plnění“). 11. Exekuční řízení bylo vedeno na základě nezpůsobilého exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí smlouvy a absolutně neplatné úvěrové smlouvy. Na tyto smluvní dokumenty je tak třeba nahlížet takovou optikou, jako by nikdy neexistovaly. 12. Žalovaná reálně poskytla a vyplatila částku 35 000 Kč. Na vrácení této částky tak měla nepochybně nárok. Společně s vrácením této částky pak vznikl žalované i nárok na zaplacené zákonného úroku z prodlení z této částky – a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy byla původní částka vyplacena, až do dne právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení. Žalované z vyplaceného plnění náleží částka 35 000 Kč (jistina poskytnutého úvěru) a částka 7 811,81 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 35 000 Kč ve výši 8,05 % p. a. ode dne 12. 3. 2016 do 18. 12. 2018). Celkově je tak žalovaná oprávněna si ponechat 42 811,81 Kč. 13. Žalobou uplatňovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je tak představován rozdílem mezi tím, co žalovaná Vyplaceným plněním získala (171 303 Kč), a tím, co jí z vyplaceného plnění po právu skutečně náleží (42 811,81 Kč). Tento rozdíl činí 128 491,19 Kč. 14. Rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy nespočívá pouze v nastavení excesivního úroku, ale i v množství nepřiměřených smluvních pokut. Ty jsou pro běžného dlužníka v zásadě likvidační. Jejich řetězením se navíc zcela vytrácí funkce smluvní pokuty jako prostředku utvrzovacího. V případě, že se dlužník dostane do prodlení se splácením hlavního dluhu je zatížen nejprve dvěma jednorázovými smluvními pokutami splatnými do 10 dnů (smluvní pokuta ve výši 8 % v případě prodlení 15 dnů a dále po 30 dnech prodlení smluvní pokuta ve výši 13 %). V případě prodlení s úhradou dvou splátek dojde k celkovému zesplatnění spojenému s pokutou 25 % z celkové výše úvěru, která byla splatná den po jejím vzniku. Nadto pak také nastupuje smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny dle článku [číslo], tj. za roční prodlení činí tato pokuta 91,25 % dlužné částky. 15. Žalovaná neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost úvěrovaného ani postupitele. Pokud jsou úroky vyjádřením rizika, že dlužník nebude splácet, když bonitní klient dostává nízké úroky a méně bonitní klient dostává úroky vysoké, tak je třeba v případě úvěrové smlouvy, kdy byly sjednány úroky 150,89 % p. a., konstatovat, že postupitel byl zjevně nebonitní. Úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovanou dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění. 16. Postupitel vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. ze dne 12. 7. 2021. Žalovaná však na ni zareagovala toliko sdělením, že nárok odmítá v celém rozsahu. Žalobkyně se vůči žalované domáhá zaplacení dlužné částky společně s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 128 491,19 Kč ode dne 22. 7. 2021 (den následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalované v rámci předžalobní výzvy) do zaplacení. 17. Žalovaná k žalobě uvedla, že s žalobním návrhem žalobce nesouhlasí, nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Ani zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo]. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. 18. Stále existuje rozhodčí nález rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2016, č.j. 104 Rozh 5376/2016-9, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Účinek ve smyslu § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění („ z. r. ř.“), není možné chápat omezeně (jen pokud jde o vznik vykonatelného titulu), nýbrž jde všeobecně o účinky podle § 159a o. s. ř. Ustanovení § 28 odst. 2 z. r. ř. výslovně hovoří o tom, že jde o účinky totožné s účinky pravomocného soudního rozhodnutí. Právní mocí rozhodčího nálezu tak vzniká i překážka věci rozsouzené. 19. Postupitel obdržel rozhodčí nález a na rozhodčí n