70 C 507/2020-76 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 27 048,06 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy s úvěru (Smlouva o vydání [anonymizována dvě slova] č. [rok], dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou uzavřeli dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“) a žalovaná. 2. Dle tvrzení žalobkyně se v této smlouvě banka zavázala poskytnout žalované úvěrová rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků, vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou 22,56 % p. a., dle se zavázala k dalším poplatkům. [příjmení] poskytla žalované úvěr, žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, proto banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru. 3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] a. s., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a [právnická osoba] a. s.. 4. Žalovaná k základu nároku uvedla, že ji mrzí, do jaké situace se dostala, k výši nároku namítla splátky provedené od měsíce listopadu 2022. Dále navrhla, vzhledem ke své příjmové situaci a existenci exekucí, platit na dluh (i nadále) ve splátkách. 5. Z provedeného dokazování (Návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] ze dne [datum], Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne [datum], Souhrnný výpis z účtu kreditní karty za období od [datum] do [datum], Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], Předžalobní výzva k úhradě ze dne [datum], Poštovní poukázky A ze dne podání [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], Výplatní pásky za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], Pracovní smlouva ze dne [datum], Mzdový výměr ze dne [datum], Dohoda o provedení práce ze dne [datum], exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], poštovní poukázky A za období [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] [rok], výzva ze dne [datum], výzva ze dne [datum], exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], příjmový pokladní doklad ze dne [datum] na částku 5 000 Kč) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu o vydání kreditní karty ze dne [datum], č. [rok], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) žalované poskytl kreditní kartu, prostřednictvím které mohla žalovaná čerpat úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč; úvěr však nebyl žalovanou v dohodnutých lhůtách splatnosti plněn; proto dne [datum] právní předchůdce žalobkyně okamžitě zesplatnil již vyčerpanou jistinu úvěru včetně kapitalizovaných úroků a poplatků; dopisem ze dne [datum] a [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky; dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Dluh na jistině úvěru činí 25 548,06 Kč, na dlužných poplatcích 1 500 Kč. Žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou jako uklízečka s hrubou měsíční mzdou ve výši 16 200 Kč, když čistého za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] jí náleží 14 654 Kč, 15 375 Kč, 14 181 Kč, 14 881 Kč, 15 915 Kč. Dále jí příjem pramení z dohody o provedení práce ze dne [datum] ve výši 121 Kč za každou odpracovanou hodinu. Od té doby, co se dozvěděla o pohledávce žalobkyně tvořící předmět tohoto řízení, a to z usnesení [název soudu], [pobočka], tj. od měsíce [anonymizováno] [rok], na tuto pohledávku hradí 3 500 Kč měsíčně, pokud jde o měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], resp. 2 500 Kč měsíčně, pokud jde o měsíc [anonymizováno] [rok]. Proti žalované je vedena exekuce, a to EÚ [obec a číslo], soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], na tuto pohledávku žalovaná splácí, a to zatím splátkou ve výši 5 000 Kč dne [datum], a dále EÚ [obec], soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [jméno], sp. zn. [spisová značka], na tuto pohledávku žalovaná též splácí, a to splátkami za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] ve výši 2 000 Kč. 7. Ohledně šetření úvěruschopnosti žalované ze strany banky soud nemá prokázáno (ani řádně tvrzeno) ničeho, ačkoli byl soud připraven žalobkyni o tomto při jednání poučit z hlediska povinnosti tvrzení o povinnosti důkazní, přitom není povinen takovéto poučení sdělovat účastníku tzv. předem, případně za účelem tohoto poučení své jednání odročovat. Pokud se tedy žalobkyně, ani její zástupkyně, k jednání soudu, nařízenému na [datum], nedostavila, ač k němu byla řádně a včas předvolána, přičemž zástupkyně žalobkyně se omluvila z účasti u tohoto jednání, tedy nebylo žádáno včas a z důležitého důvodu o odročení tohoto jednání soudu, bylo tedy jednáno soudem v nepřítomnosti žalobkyně a její zástupkyně, pak za této situace se žalobkyně sama svým postupem v řízení tzv. zbavila možnosti být ze strany soudu o své povinnosti tvrzení a důkazní podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. poučena. 8. Po právní stránce zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně: 9. Jelikož smlouva byla uzavřena dne [datum], tedy před účinností zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti dne [datum], soud nejprve posoudil, který právní předpis lze na právní vztah aplikovat. Dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Smlouva byla uzavřena před nabytím účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., zároveň si strany neujednaly, že se jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem, proto je třeba na právní vztah aplikovat zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen z. s. ú.), který byl účinný ke dni uzavření smlouvy. 10. Dle § 9 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Soud musí na základě zjištěného skutkového stavu uzavřít, že nemá prokázáno, že banka dostatečně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jak jí ukládá § 9 odst. 1 z. s. ú., a tedy smlouva, kterou byl spotřebitelský úvěr sjednán, je neplatná v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 věta poslední z. s. ú.. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) je taková smlouva neplatná absolutně, a tedy soud k takové neplatnosti přihlédne i z úřední povinnosti. Pokud bylo plněno na absolutně neplatnou smlouvu, tedy neplatnou od samého počátku, je nutné daný případ posoudit dle zásad bezdůvodného obohacení dle o. z., kdy věřitel má právo na vrácení toho, co plnil; tedy v tomto případě má žalobkyně právo na vrácení (dosud) nesplacené jistiny úvěrového rámce 25 548,06 Kč, jak plyne ze základních žalobních tvrzení. Jak však bylo uvedeno výše, z žalovanou předložených důkazů bylo prokázáno, že žalovaná bance na splátkách zaplatila celkem 16 500 Kč, a tedy rozdíl, který je žalovaná v době vyhlášení rozhodnutí na poskytnuté částce žalobkyni dlužna, činí 9 048,06 Kč, a právě právo na zaplacení této částky soud