70 C 592/2017-174 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 649,59 Kč s příslušenstvím (poté co bylo řízení co do 7 500 Kč zastaveno). Tento nárok vznikl dle tvrzení žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), která byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa]. V uvedené smlouvě se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 98 663,54 Kč a žalovaná se zavázala předmětný úvěr zaplatit v pravidelných 40 měsíčních splátkách ve výši 3 065,28 Kč s úrokem ve výši 12,24 % ročně. [příjmení] svůj závazek splnila a žalované úvěr poskytla. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek mezi bankou a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum], na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovanou vzniklá z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] postoupena na žalobkyni dne [datum]. 3. Soud ve věci rozhodoval rozsudkem ze dne 29. 6. 2017, č. j. 70 C 592/2017-11, kterým žalobkyni vyhověl. K odvolání žalované soud odvolací rozsudkem ze dne 16. 1. 2020, čj. 58 Co 432/2017-59, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Na to ve věci Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 70 C 592/2017-80, ve kterém řízení ve výroku I. tohoto rozsudku co do částky 7 500 Kč zastavil, a ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 649,59 Kč, spolu s úrokem ve výši 12,24 % p.a. z částky 23 081,21 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p.a. z částky 23 081,21 Kč od [datum] do zaplacení, a ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. 4. K odvolání žalované byl i tento, v pořadí druhý, rozsudek soudu prvního stupně výroku II. a III. zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud (mimo jiné) uložil soudu I. stupně zohlednit námitky žalované ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované v době uzavření úvěrové smlouvy, žalobkyni vyzval k označení důkazů, a v závislosti na výsledcích dokazování pak opětovně posoudil platnost úvěrové smlouvy i námitku promlčení. 5. V dalším řízení soud prvního stupně, vázán právním názorem odvolacího soudu, žalobkyni vyzval, aby prokázala, že řádně ověřila schopnost žalované splácet úvěr, a zejména uvedla, jaké konkrétní informace získala ohledně příjmů a výdajů žalované, ohledně jejích osobních, rodinných a majetkových poměrů, a jakým konkrétním způsobem tyto informace získala, a též jakým způsobem je ověřila, a označila k prokázání doplněných tvrzení důkazy. Dále soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že pokud nebude dostatečně prokázáno posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, je věc možné po právní stránce posoudit jinak, než podle účastníkova právního názoru, a to podle zásad bezdůvodného obohacení, s tím, že pro tento případ nechť žalobkyně též doplní tvrzení o tom, kolik celkem žalovaná žalobkyni z titulu úvěru splatila a svá tvrzení prokázala. 6. Na to reagovala žalobkyně tak, že žalované nebyly poskytnuty nové finanční prostředky, šlo o konsolidaci, kdy byly žalované nastaveny nové, výhodnější podmínky. 7. Z provedeného dokazování ([anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vč. standardních informacích o spotřebitelském úvěru, Platební historie žalované, Smlouva [číslo] oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání, dohoda o splátkách ze dne [datum] resp. [datum], změna produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, listina - [anonymizována dvě slova], výpisy z úvěrového účtu za období od měsíce září 2011 do měsíce prosince 2016, rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy [číslo] k této smlouvě, smlouva o obstarání postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy [číslo] této smlouvy, seznam postupovaných pohledávek [číslo] mezi [jméno] a [právnická osoba], potvrzení o úplatě ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání, předžalobní upomínka ze dne [datum]) soud došel k následujícím závěrům: 8. Mezi žalovanou a společností [právnická osoba], byla uzavřena dne [datum] Smlouvu o úvěru – [anonymizováno] – [anonymizováno] úvěrů č. [bankovní účet], na základě které byl žalované poskytnut úvěr 98 663,54 Kč. Žalovaná, ačkoli se zavázala předmětný úvěr zaplatit v pravidelných 40 měsíčních splátkách ve výši 3 065,28 Kč, a to počínaje dnem [datum], svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. [příjmení] tak dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum], prohlásila úvěr za splatný v celé výši. Dále byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi bankou a [právnická osoba] a.s. dne [datum], na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovanou vzniklá z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] postoupena, a dále pak smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] resp. ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby. 9. Ohledně šetření banky o úvěruschopnosti žalované ze strany banky soud nezjistil nic, ačkoliv byla žalobkyně řádně dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena, aby prokázala, že řádně posoudila a ověřila úvěruschopnost žalované, aby dostála své povinnosti vyplývající z § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2013, který je zapotřebí aplikovat v této věci, a to při vědomí judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018, když smlouva byla uzavřena dne [datum]. 10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (tedy v době uzavření dané úvěrové smlouvy), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 11. Novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. byla do tohoto ustanovení včleněna druhá věta, dle níž věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Byť v době podpisu úvěrové smlouvy ([datum]) nebyla absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v takovém případě výslovně uvedena, judikatura dovodila (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018), že i v režimu předchozí úpravy má nesplnění této podmínky za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 13. Pokud soud zjistil, že banka neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, bez ohledu na to, že se jednalo o konsolidační úvěr, je smlouva, kterou byl spotřebitelský úvěr sjednán, neplatná absolutně, a soud k takové neplatnosti přihlédl i z úřední povinnosti. Pokud pak bylo plněno na absolutně neplatnou smlouvu, tedy neplatnou od samého počátku, je nutné daný případ posoudit dle zásad bezdůvodného obohacení. 14. Podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, s odkazem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí toto obohacení vydat. 15. Proto soud, který se řídil úvahami o bezdůvodném obohacení, pokud měl prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 98 663,54 Kč, jak vyplývá z platební historie, a že žalovaná vrátila žalobkyni částku ve výši 93 024,56 Kč, jak vyplývá z provedeného součtu plnění žalované žalobkyni dle předmětné platební historie a výpisu z účtů, uzavřel, že bezdůvodné obohacení žalované činí 5 638,98 Kč. 16. Dále se soud zabýval námitkou žalované ohledně promlčení, která byla v průběhu řízení uplatněna s tím, že tuto námitku soud posuzoval dle § 100 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zejména dle § 107 tohoto zákona. 17. Podle § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (za použití § 3028 odst. 3 o. z., § 3036 o. z.) se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezd