76 C 73/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaných zaplacení částky ve výši 980 000 Kč spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně poskytla žalovanému 1) na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku ve výši 980 000 Kč, přičemž žalovaný 1) se zavázal celou částku uhradit nejpozději do [datum], což ke dni podání žaloby neučinil. Žalovaný 2) pak odpovídá ve smyslu článku 3.2 předmětné smlouvy za nesplnění podmínek jako ručitel, přičemž ani ten ke dni žaloby neuhradil ničeho. 2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že jednatel žalobkyně, pan [jméno] [příjmení], je podvodník a zápůjčka má fiktivní důvod, když ve skutečnosti šlo o společný investiční projekt a částka 980 000 Kč sloužila jako akontace pro financování podílové účasti pana [příjmení] na tomto projektu. Ten souhlasil s účastí v projektu, ale nesouhlasil s navrženým financováním jeho podílu v projektu a trval na uzavření smlouvy o zápůjčce, přičemž přislíbil, že po vstoupení do podílu firmy, která vyhraje konkurz na nájemní právo na komerční prostory, smlouvu o zápůjčce zlikvidují. Dále uvedli, že smlouvu podepsali bez detailního prostudování. Následkem pandemie Covid poklesl cestovní ruch a byl ohrožen i projekt, žalobkyně pak změnila svojí pozici, oznámila, že od projektu odstupuje, čímž způsobil žalované 1) finanční potíže. 3. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně poskytla žalované 1) peněžní prostředky ve výši 980 000 Kč, které žalovaná převzala a použila. 4. Soud provedl dokazování: Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovanou 1) uzavřeli dne [datum] předmětnou smlouvu, jejímž předmětem bylo zapůjčit žalované 1) částku ve výši 980 000 Kč, s tím že tato bude vrácena ve lhůtě do [datum]. Splátky byly stanoveny ve výši 19 600 Kč měsíčně a úrok byl sjednán ve výši 2% měsíčně za celou nebo zbývající částku zápůjčky. Žalovaný 2) je pak dle čl. 3 smlouvy ručitelem jako fyzická osoba a nese plnou odpovědnost podle podmínek smlouvy. Za žalobkyně podepsán [příjmení] [jméno], za žalovanou 1) podepsán žalovaný 2) jako její jednatel Smlouva obsahuje ověřovací doložku. Z příjmového dokladu a nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně vložil dne [datum] na účet [číslo] částku ve výši 980 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a reakce na výzvu včetně doručenky a podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalované k úhradě dlužné částky. Ani žalovaná 1), ani ručitel žalovaný 2), však ničeho neuhradili, což rovněž vyplývá i z tvrzení žalovaných. 5. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Žalovanými navrhnutý důkaz výslechem bývalé manželky žalovaného 2) [jméno] [příjmení], která sice neměla být přítomna předmětného jednání ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce, ale měla být následně panem [příjmení] kontaktována, soud zamítl, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti řízení, neboť měl za to, že má dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí. 6. Výše provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce dne [datum] poukázal ve prospěch žalované bezhotovostně prostředky v částce 980 000 Kč, a to na základě smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena téhož dne, přičemž žalovaná 1) tyto prostředky přijala a použila. S ohledem na to, že je však nevrátila do data ve smlouvě sjednaného, tedy do [datum], vyzvala žalobkyně jako žalovanou 1), tak i žalovaného 2), jako ručitele žalované 1), k úhradě dlužné částky, a to rovněž předžalobní upomínkou. Žalovaní však neuhradili ničeho. 7. Po právní stránce soud posoudil právní jednání mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) a ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak ust. § 1970 o. z. 8. Podle ust. § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 9. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 10. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 11. Podle ust. § 545 o. z., právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. 12. Podle ust. § 546 o. z., právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. 13. Podle ust. § 2018 o. z., (1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. 14. Podle ust. § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 16. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po zvážení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalovaným je po právu. Žalobkyně tvrdila, že ujednala s žalovanými poskytnutí peněžité zápůjčky, tuto poskytla v částce 980 000 Kč, přičemž si strany sjednaly také splatnost závazku. Ta nastala ke dni [datum]. Mezi žalobkyní a žalovanými nebylo sporu o to, že žalovaná 1) přijala od žalobkyně plnění v částce 980 000 Kč dne [datum] a že tyto prostředky nevrátila. 18. Soud měl při právním posouzení věci na paměti, že smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou, tedy že k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran (dosažení konsenzu stran ohledně obsahu smlouvy), ale je nutné také faktické přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli, přičemž teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Podstatnými náležitostmi smlouvy o peněžité zápůjčce jsou přenechání peněz zapůjčitelem vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti, a povinnost vydlužitele peníze po čase vrátit zapůjčiteli. Vůle obou smluvních stran se protnula v tom, že žalobkyně přenechala žalované dočasně prostředky v částce 980 000 Kč, žalovaná 1) plnění přijala s tím, že jde o dočasné přenechání těchto prostředků, což si účastníci sjednali v předmětné smlouvě. Žalovaní však tvrdili, že peníze byly poskytnuty za účelem investičním, nikoliv jako zápůjčka, a s jejich vrácením tak nepočítali. Toto však nevyplynulo nikterak z provedeného dokazování, když je zřejmé, že spolu účastníci sjednali platnou smlouvu v písemné formě, jejíž obsah soud posoudil jako smlouvu o zápůjčce, v této si sjednali jak účel, tak také termín, do kterého mají být finanční prostředky vráceny a úrok. Z ničeho tak nevyplývá, že by mohli žalovaní mít za to, že peníze nebude žalobkyně požadovat vrátit. Z obsahu smlouvy nikterak nevyplývá, že by se jednalo o investici, která nemá být vrácena, pokud by strany zamýšlely předání prostředků za tímto účelem, jistě by nic nebránilo tomu, aby se tento úmysl projevil i v obsahu právního jednání. Tvrzení jednatele žalované 1), že smlouvu nečetl a jednateli žalobkyně důvěřoval, protože spolu měli dobré vztahy, není dostatečné pro to, aby soud uzavřel, že nárok není po právu. Žalovaná 1) je podnikající osobou a nelze přijmout skutečnost, že její jednatel nečte smlouvy, a proto z ní nemá být zavázána. Naopak sám jednatel žalované 1), zde žalovaný 2), se v předmětné smlouvě rovněž zavázal, a to k ručení za žalovanou 1). 19. Ze shora popsaných důvodů bylo na místě žalobě vyhovět, a to jak co do jistiny dluhu (nesplacené peněžité zápůjčky), tak co do příslušenství (nárokovaného úroku z prodlení). Žalovaní se nesplněním peněžitého dluhu ocitli s jeho splněním počínaje dnem [datum] v prodlení, žalobkyni proto náleží úrok z prodlení, jehož výše byla stranami právního jednání ve smlouvě o zápůjčce sjednána, a to ve výši 2% měsíčně. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 92 403,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 39 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,