77 C 200/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 238 217 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobkyně tvrdila, že sjednala s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu, podle které má žalovaná žalobkyni poskytnout pojistné plnění v souvislosti s pojistnou událostí, k níž došlo v době ode dne [datum] do dne [datum], v místě [ulice a číslo] v [obec a číslo]. Neznámý pachatel nezjištěným předmětem přestřihl visací zámek od mříží okna do kanceláře žalobkyně, kam vnikl a odcizil věci v celkové hodnotě 247 600 Kč. Skutek odpovídá pojistnému nebezpečí podle čl. 4 pojistné smlouvy, žalovaná pojistnou událost prošetřila a oznámila žalobkyni, že výši pojistného plnění stanovila na částku 383 Kč (za zničené zabezpečení - zámek FAB) a na částku 9 000 Kč. Výši pojistného plnění žalovaná odůvodnila tím, že nebyl naplněn první, druhý, ani třetí stupeň zabezpečení podle pojistných podmínek [anonymizována dvě slova] [rok] (okno, kterým pachatel vnikl do objektu, nebylo zevnitř uzavřeno a mříž nebyla zabezpečena patřičným počtem visacích zámků). Výklad pojistných podmínek, jak jej podala žalovaná, je účelový, když podle žalobkyně byl„ naplněn“ třetí stupeň zabezpečení. Pro třetí stupeň zabezpečení je u oken vyžadováno zabezpečení minimální, které podle pojistných podmínek vyžaduje řádné uzavření oken zevnitř, aby pachatel nemohl do příslušného objektu vniknout, aniž by musel překonat jakoukoliv překážku. Žalovaná musí rozlišovat mezi situací, kdy je okno zevnitř otevřeno, aniž by vniknutí bránila jakákoliv jiná překážka, a situací, kdy je okno otevřeno, ale vniknutí brání existence další překážky (například uzamčené mříže). Zamřížování oken je bezpečnostním prvkem zabraňujícím vniknutí osob do objektu, žalobkyně měla okno zabezpečeno nad rámec požadavků pro třetí stupeň zabezpečení. Minimální stupeň zabezpečení je v pojistných podmínkách uveden především proto, aby byla vůbec naplněna definice pojistného nebezpečí – odcizení. Žalobkyně dovodila, že pokud by nebyly splněny podmínky minimálního zabezpečení (okno by nebylo zevnitř uzavřeno a nebylo by ani opatřeno jiným zabezpečením), vůbec by nebyla naplněna definice pojistného nebezpečí odcizení a pojišťovna by nebyla povinna vyplatit pojistné plnění. Žalobkyně nerozumí tomu, proč žalovaná vyplatila na pojistném plnění částku 9 383 Kč, když k takovému plnění při jejím výkladu pojistných podmínek nebyla povinna. Žalobkyni není jasné ani to, proč žalovaná argumentovala nesplněním podmínky počtu kusů visacích zámků, z argumentace žalované vyplývá, že sama chápe zabezpečení okna mříží opatřenou zámkem jako relevantní bezpečností prvek pro zabránění vniknutí pachatele do objektu. Právní jednání se vykládá podle úmyslu jednajícího a podle účelu, který strany právnímu jednání přikládají (nikoliv striktně formalisticky podle jazykového vyjádření). Účelem minimálního zabezpečení oken je jednoznačně zamezení jednoduchému vniknutí pachatele do objektu, bez nutnosti překonávat jakékoliv překážky. Soud by měl vyložit úmysl jednajícího (žalobkyně) vyjádřený v pojistných podmínkách především podle účelu, který pojistné podmínky mají naplnit (zamezení výplaty pojistného plnění v případě, kdy pachatel odcizí věci vniknutím do objektu, aniž by k vniknutí musel překonat jakoukoliv překážku). Ze systematického a logického výkladu pojistných podmínek je zřejmé, že se bezpečnostní prvek zámek vztahuje toliko na zabezpečení dveří, nikoliv na zabezpečení oken. Argumentace žalované neobstojí ani z principu rozumnosti - rozbití jednoduchého proskleného zamčeného okna například kamenem je mnohem jednodušší, než odstranění zámku na okenní mříži. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že úmysl„ jednající pojišťovny“ není možno jednoznačně zjistit, pak nechť projev vůle pojišťovny posoudí v souladu s § 556 OZ podle toho, jaký význam by právnímu jednání zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Žalovaná žalobkyni pojistné plnění neposkytla, ač byla o zaplacení upomenuta i zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobou uplatněného nároku. Uvedla, že po likvidaci pojistné události uzavřela, že žalobkyni vzniklo právo na výplatu pojistného plnění v částce 383 Kč (za zničené zabezpečení - pojištěné věci tedy zámek zn. FAB) a v částce 9 000 Kč - za prokázané odcizení části movitého vybavení a zásob žalobkyně. Žalovaná respektovala ujednaný pojistný limit 10 000 Kč a odečetla od něj sjednanou spoluúčast (1 000 Kč). Způsob překonání překážek při vzniknutí neznámého pachatele do nemovitosti žalobkyně odpovídá stupni zabezpečení označeného číslem“ 0“. Z šetření policie vyplynulo, že se neznámý pachatel do objektu vloupal přestřižením jednoho kusu visacího zámku a vniknutím do objektu otevřeným oknem. Pro limit stupně zabezpečení“ 3“ nebyla splněna podmínka počtu kusů visacích zámků a podmínka požadovaného minimálního zabezpečení (pro okna je požadováno jejich řádné uzavření zevnitř). Samotná existence oken, i v poloze otevřeno, je důvodem splnění stupně zabezpečení“ 0“. Právě skutečnost, že okno bylo v poloze otevřeno, je podle žalované stěžejní. V souvislosti se zabezpečením majetku se v pojistné praxi běžně vyskytuje pojem„ Zábranné prostředky“, jimiž se rozumí zařízení sloužící k ochraně pojištěného majetku. V případě zabezpečení nemovitostí se obecně jedná o různé součásti staveb, zámky, mříže, rolety, čidla pohybu, hlásiče, trezory apod., ty pak musí být v případě sjednání konkrétního pojištění za předpokladu, že pojištěný zamýšlí, aby jeho pojistná ochrana byla na určité úrovni existovat v pojišťovnou požadované kvalitě, množství či stupni, tak jak plyne ze shora uváděné argumentace žalované. 3. Žalobkyně replikovala tím, že žalovaná„ jednoduchou úvahou“ zamítla plnit pro nesplnění„ formální podmínky“ zavřeného okna, pomíjí, že okno bylo zabezpečeno navíc mříží a zámkem, což představuje vyšší stupeň zabezpečení než samotné zavřené okno. Úmysl žalobkyně je třeba vyložit podle účelu, který pojistné podmínky mají naplnit, tj. zamezit výplaty pojistného plnění v případě, kdy pachatel odcizí věci vniknutím do objektu, aniž by k vniknutí musel překonat jakoukoliv překážku. Současně s tím žalovaná poukázala na to, že pojistná smlouva byla„ adhezního typu“, osoba průměrného rozumu by nečekala, že pokud okno zabezpečí vyšším stupněm zabezpečení (uzamčení mříží), že musí splnit i podmínku zavření okna. Pokud pojistné podmínky neumožňují postupovat tak, jak potupovala žalobkyně, pak jsou„ v této části zvláštně nevýhodné“, aniž by pro to byl rozumný důvod, a tedy neplatné. 4. Soud provedl důkazy listinami předloženými účastníky a důkaz výpisem z obchodního rejstříku (jelikož ten bylo třeba provést ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř.) a učinil následující skutková zjištění: 5. Z pojistné smlouvy o pojištění podnikání [anonymizováno], č. nabídky [číslo] (verze opatřena podpisy jednajících je založena na č.l. 21 – 24 spisu) soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO] (v postavení pojistitele) a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) dne [datum] písemně ujednaly vzájemná práva a povinnosti související s pojištěním movitých a nemovitých věcí v místě pojištění na adrese [adresa]. Pojištění se vztahovalo (mimo jiné) na škody způsobené v důsledku krádeže vloupáním a/nebo loupeže (pojistná nebezpečí souhrnně nazývaná„ odcizení“), se sjednanou spoluúčastí 1 000 Kč. Co do vymezení pojistného nebezpečí smlouva odkazuje na článek [anonymizována tři slova] [rok] Počátek pojištění byl ujednán na den [datum], pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Smlouva odkazuje na úpravu práv a povinností ve„ Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění podnikání – [anonymizována dvě slova] [rok]“, které jsou přílohou smlouvy. Žalobkyně prohlásila, že veškeré přílohy smlouvy převzala, před uzavřením smlouvy s nimi byla seznámena, jejich obsahu rozumí, s rozsahem a podmínkami pojištění souhlasí, před uzavřením smlouvy sdělila pojistiteli všechny své pojistné potřeby a požadavky, nemá žádné další požadavky a potřeby, pojištění odpovídá jejím požadavkům a zájmům, pojistitel jí zodpověděl všechny dotazy ke sjednávanému pojištění. Dále se zavázala plnit povinnosti pojistných podmínek, prohlásila, že si je vědoma, že v případě porušení ji mohou postihnout nepříznivé následky (včetně snížení či odmítnutí pojistného plnění). Listina je opatřena podpisy jednajících (za žalobkyni jednal [jméno] [příjmení], její jednatel). 6. Z listiny nadepsané„ Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění podnikání ([anonymizována dvě slova] [rok])“ soud zjistil, že smluvní strany zdůraznily povinnost jednat poctivě a pravdivě a úplně odpovědět na všechny dotazy a informovat druhou stranu o skutečnostech podstatných pro uzavření smlouvy (článek 1 bod 4.); u pojistníka podnikatele se předpokládá, že jedná s odbornou znalostí, péčí a obezřetně a ujednává se, že se neuplatní ochranná ustanovení stanovená pro