14 C 171/2021-253 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce a) se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 3. 2021 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovaným uložena povinnost, aby žalobci a) uhradili společně a nerozdílně částku 400 000 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dané částky za období od 17. 3. 2018 do zaplacení.2. Žalobce a) uvedl, že dne 15. 3. 2018 uzavřel s žalovanou 1., za kterou jednal žalovaný 2., smlouvu o zprostředkování č. 23/2018 (dále též „Smlouva“), kterou se žalovaná 1. zavázala převést na žalobce a) nájemní smlouvu k bytu na adrese , adresa, . Smlouvu podepsal žalovaný 2. a tento také převzal od žalobce a) dne 15. 3. 2018 částku 400 000 Kč. Tyto finanční prostředky se nedostaly do dispoziční sféry žalované 1., žalovaný 2. si je ponechal.3. Žalovaný 2. vždy vystupoval sám za sebe; jako účastníka Smlouvy a jako příjemce daných peněžních prostředků žalovanou 1. (která nadto nikdy nedisponovala živnostenským oprávněním s předmětem realitní činnost) do Smlouvy vepsal v den podpisu Smlouvy. Žalobce a) se poté, co zjistil, že v dokumentech je uvedena žalovaná 1., domníval, že žalovaný 2. byl oprávněn za žalovanou 1. jednat. To, že tomu tak nebylo, se žalobce a) dozvěděl až následně, tj. v době, kdy nastaly pochybnosti o dané Smlouvě.4. Smlouva je absolutně neplatná, neboť zavazuje k absolutně nemožnému plnění, je v rozporu s dobrými mravy, není míněna vážně a žalobce a) byl žalovaným 2. nepravdivě informován o podstatných skutečnostech. Žalobce a) byl přesvědčen, že Smlouvu lze naplnit, neboť její uzavření předcházela ujištění, že tomu tak bude. Předmětem Smlouvy byl nicméně byt vlastněný , právnická osoba, , právo s ním hospodařit bylo svěřeno , právnická osoba, (tj. šlo o tzv. obecní byt). Ve Smlouvě přitom absentuje podpis daných subjektů. Smlouva dále obsahuje ujednání, že žalobce a) bude písemně do 31. 11. 2018 vyzván k převodu práv a povinností z nájemní smlouvy – o tom však nemohli žalovaní jakkoli rozhodovat. Předmětný byt obývali manželé , jméno FO, , kteří měli v době uzavření Smlouvy u , právnická osoba, dluh na nájemném. O převod bytu do jejich vlastnictví tak ani nebylo možno požádat, neboť podmínkou takového postupu je bezdlužnost nájemců. Přechod nájemní smlouvy na žalobce a) pak byl nemožný, neboť nájemní smlouvy lze pouze vysoutěžit. Žalovaný 2. žalobce a) ujišťoval, že zprostředkuje přechod nájemní smlouvy z manželů , jméno FO, na žalobce a). Žalobce a) se tak stane oprávněným nájemcem bytu a následně si požádá o převedení bytu do osobního vlastnictví. Žalobce a) se však nikdy nemohl stát nájemcem bytu jinak, než výběrovým řízením poté, co bude ukončen stávající nájem. Možnost požádat o převod bytu do osobního vlastnictví pak může podat pouze osoba, která v bytě bydlí.5. Z důvodu neplatnosti Smlouvy byli žalovaní povinni vrátit žalobci a) 400 000 Kč. Ani jeden žalovaný žalobci a) danou částku nevrátil, a to ani přes četné výzvy, ač z neplatné smlouvy tak měli učinit nejpozději dne 16. 3. 2018. Ode dne následujícího vzniká i právo na úrok z prodlení v zákonné výši.6. Usnesením ze dne 26. 9. 2022, č. j. 14 C 171/2021-62, které nabylo právní moci dne 11. 10. 2022, soud připustil, aby do řízení v rozsahu 50 % předmětu řízení (tj. co do částky 200 000 Kč) vstoupila žalobkyně b), neboť dle soudu předložené smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 5. 2022 žalobce a) na žalobkyni b) postoupil jednu polovinu pohledávky, které se týká nynější soudní řízení, a související příslušenství.7. Žalobkyně b) v podání ze dne 14. 8. 2023 v zásadě zopakovala argumentaci žalobce a) a dodala, že žalovaný 2. nikdy nebyl jednatelem žalované 1. a neměl ani jiné oprávnění k tomu, aby jednal jménem a na účet žalované 1. Žalovaný 2. je tak dle žalobkyně b) z daného právního jednání zavázán sám. Pokud bude Smlouva shledána neplatnou, je žalovaný 2. povinen vydat bezdůvodné obohacení. Pokud by byla Smlouva shledána platnou, tato nebyla nikdy naplněna. Plnění, ke kterému se žalovaní zavázali, nebylo nikdy splněno. Žalobce a) se nestal, a ani se nikdy nemohl stát, nájemcem daného bytu. Ze stejného důvodu se žalobce a) nestal, a ani nikdy nemohl stát, osobou, která je oprávněna požádat o převod bytu do osobního vlastnictví. Smlouva byla sjednána na dobu určitou a tato doba již uplynula. Smlouva tedy zanikla uplynutím doby. Za dobu její účinnosti přitom žalovaní nesplnili své závazky ze Smlouvy, a to ani z části. Pokud tedy žalovaní nesplnili své závazky, a tyto nadále z důvodu zániku Smlouvy ani splnit nemohou, jsou povinni vydat zpět veškerá plnění, která na základě Smlouvy přijali, neboť se jedná o plnění, ke kterému odpadl právní důvod. Plnění ze Smlouvy je nadto nemožné.8. Žalobci [žalobkyně b) odkazem na původní text návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu] proto požadovali, aby soud rozhodl tak, že I. uloží žalované 1. a žalovanému 2. zaplatit společně a nerozdílně žalobci a) částku 200 000 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dané částky za období od 17. 3. 2018 do zaplacení, a II. uloží žalované 1. a žalovanému 2. zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni b) částku 200 000 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dané částky za období od 17. 3. 2018 do zaplacení. Žalobci v tomto ohledu dodali, že nespatřují nic neobvyklého v praxi, kdy je nárok s hledem na nejistotu ohledně pasivní věcné legitimace požadován po více žalovaných s vědomím, že úspěchu lze dosáhnout pouze proti jednomu žalovanému – zákon nebrání tomu, aby jeden a týž nárok byl žalobcem současně požadován po více žalovaných s tím rizikem, že vůči některým z žalovaných žalobce uspět nemůže. Žalobci dále žádali, aby byla žalovaným uložena povinnost uhradit jim náhradu nákladů řízení. Žalobce a) pak konečně dodal, že jelikož byla daná nepřehledná procesní situace vytvořena žalovaným 2., a žalobce na tomto nemá vinu, je nutno na věc aplikovat § 150 o. s. ř. a nepřiznat případnému úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.9. V podání ze dne 6. 9. 2023 dále žalobce a) uvedl, že úrok z prodlení požaduje od 17. 2. 2018, kdy žalovaní disponovali s podvodně vylákanými finančními prostředky. Žalovaný 2. byl o vrácení dané částky 400 000 Kč požádán právní zástupkyní žalobce a) e-mailem ze dne 12. 6. 2020. Pokud tedy soud nedojde k závěru, že žalobce a) má právo na úrok z prodlení od 17. 3. 2018, tak tento požaduje od 13. 6. 2020 do zaplacení.10. Žalovaná 1. se k žalobě nevyjádřila.11. Žalovaný 2. s žalobou nesouhlasil.12. Uvedl, že žalovaná 1. úspěšně působí v oblasti gastronomie, cateringu a realitní služby a po celou dobu v ní působí žalovaný 2. a , jméno FO, (jednatel žalované 1.). Žalovaná 1. má nadto živnostenské oprávnění na realitní činnost.13. V době uzavření Smlouvy (i poté) měl žalovaný 2. od jednatele žalované 1. dispoziční a podpisové oprávnění k jejímu bankovnímu účtu, kam chodily finance za realitní činnost. Na daný účet vkládal peníze a prováděl z něj platby. Žalovaný 2. prováděl platby a podepisoval zprostředkovatelské smlouvy – ty byly řádně plněny. Mezi žalovaným 2. a žalovanou 1. byla ústní dohoda ohledně toho, že žalovaný 2. bude za žalovanou 1. jednat jak ve věci gastra, tak i ve věci realitní činnosti. Jednatel žalované 1. a žalovaný 2. jsou v partnerském vztahu. Lidé z rodiny si věří, a nemusí mít písemné zmocnění. To, že žalovaný 2. byl oprávněn jednat za žalovanou 1., prokazuje i bod 42 rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, a úřední záznamy týkající se realitní a gastro činnosti, které soudu předložil žalovaný 2.14. Žalobce a) podepsal smlouvu dobrovolně a věděl, že ji podepisuje s žalovanou 1. Ostatně, otec žalobce a) podepsal zprostředkovatelskou smlouvu na daný byt již v roce 2015, a to taktéž s žalovanou .1 a následně se na rok odmlčel. Žalovaná 1. pro otce žalobce a) zajišťovala i nebytový prostor na adrese , adresa, . Došlo k podpisu rezervační smlouvy. Otec žalobce a) nicméně nesložil zálohu. Kdyby žalovaná 1. neposkytla v rámci daných obchodních případů řádnou realitní činnost, neuzavřel by s ní žalobce a) následně Smlouvu.15. Žalovaný 2. dále konstatoval, že žalobce a) neuzavřel žádný závazek s ním, tedy s žalovaným 2.16. K procesu uzavření smlouvy žalovaný 2. uvedl, že byl osloven manžely , jméno FO, ., kteří mu předali potřebné dokumenty ohledně schůze k privatizaci bytu a zaměření bytu. Tyto byly předány žalobci a). Následně proběhla prohlídka bytu. Bylo dohodnuto, že žalobce a) vyplatí dluhy manželů , jméno FO, a že s manželi , jméno FO, uzavře interní smlouvu, že jakmile se bude moci byt převést na žalobce a), žalobce a) vyplatí odstupné manželům , jméno FO, , aby se tito mohli odstěhovat.17. Není podstatné, že ve smlouvě je uvedeno , právnická osoba, , žalobce a) od počátku věděl a měl vědět, že vlastníkem bytu je , právnická osoba, . Není vadou, že Smlouva obsahuje jen dva podpisy; zprostředkovatelská smlouva může být zavřena pouze dvěma stranami.18. Žalovaný 2. dále tvrdil, že žalobce a) nikdy nesložil 400 000 Kč, a to ani v hotovosti ani na bankovní účet