15 C 309/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení částky 124 847 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne , datum, uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o životním pojištění Dynamik č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva“). Součástí Pojistné smlouvy se staly i všeobecné pojistné podmínky označené jako verze , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „VPP“) a doplňkové pojistné podmínky označené jako verze , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „DPP“). Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu , Anonymizováno, let, s měsíčním pojistným ve výši 1 500 Kč. Žalobce uzavřel Pojistnou smlouvu jako spotřebitel. Pojištění zaniklo ke dni , datum, s výplatou odkupného. Částku odkupného ve výši , částka, žalovaná vyplatila na účet žalobce. Žalobce zaplatil na pojistném , částka, . Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, včetně příslušenství, neboť se domnívá, že Pojistná smlouva je absolutně neplatná z důvodu nepřiměřených smluvních ujednání ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „SOZ“) a z důvodu neurčitosti těchto ujednání dle § 37 odst. 1 SOZ, pojistná smlouva je dle žalobce též neplatná z důvodu rozporu s evropským právem, zejména Směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Pojistná smlouva obsahuje v doplňkových pojistných podmínkách následující ustanovení upravující: a) Rizikové pojistné, kdy článek 1, bod 1. 5. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a o rizikové pojistné za další sjednaná pojištění.“; článek 1 bod 1.6. DPP stanoví, že: „Rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a rizikové pojistné za další sjednaná pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného.“; b) Počáteční a správní poplatky, kdy článek 1 bod 2. 1. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad.“; c) Inkasní poplatky, kdy článek 1 bod 2. 2. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“ Žalobce se domnívá, že výše uvedená ustanovení jsou zneužívající ve smyslu § 56 SOZ. Z Pojistné smlouvy, resp. dokumentace, kterou žalobce k Pojistné smlouvě obdržel, nelze zjistit konkrétní obsah uvedených ujednání. Žalobce totiž od žalované pojistně technické zásady neobdržel. V důsledku obsahové neurčitosti těchto ujednání nemá žalobce jako spotřebitel možnost zjistit, jak je tvořena kapitálová hodnota pojištění a jaká je výše nákladů, o které žalovaná tuto kapitálovou hodnotu hodlala snižovat (a skutečně snižovala) a tím zjistit výši budoucího pojistného plnění. Existence takto koncipovaných ujednání ve formulářové spotřebitelské smlouvě je v rozporu s požadavkem poctivosti, což ve výsledku způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Důsledkem nepřiměřenosti smluvních ujednání je jejich absolutní neplatnost. Žalobce se domnívá, že výše citovaná ujednání Pojistné smlouvy jsou zároveň i obsahově neurčitá ve smyslu § 37 odst. 1 SOZ. Uvedená ujednání neobsahují určení konkrétní výše rizikového pojistného, resp. počátečních, správních a inkasních nákladů, ani mechanismus, kterým by jejich výše měla být jednoznačně a transparentně určena, když pojistně technické zásady nebyly součástí smluvní dokumentace. Žalobce tak neměl možnost zjistit konkrétní výši daného poplatku, a tedy ani konkrétní částku, o kterou bude snížena kapitálová hodnota pojištění. Neplatnost jednotlivých zneužívajících ujednání o snižování kapitálové hodnoty pojištění proto způsobuje absolutní neplatnost Pojistné smlouvy jako celku. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum, k vydání bezdůvodného obohacení. Tato výzva byla žalované doručena dne , datum, . Na tuto výzvu žalované reagovala zamítavě. Ve vyjádření k předžalobní výzvě ze dne , datum, žalovaná uvedla, že nárok žalobce je promlčený v subjektivní promlčecí lhůtě. Dle vyjádření žalované se mohl žalobce o škodě dozvědět nejpozději v okamžiku vyplacení odkupného. S tím žalobce nesouhlasí, kdy z výplaty odkupného se žalobce mohl dozvědět pouze o zániku pojistné smlouvy a výši nespotřebovaného pojistného (odkupného), z uvedeného nelze vědomost neplatnosti smlouvy (bez dalšího) dovodit.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že považuje žalobu za nedůvodnou. Pokud žalobce odkazuje na režim zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen "SOZ"), zcela pomíjí fakt, že Pojistná smlouva se touto právní úpravou již neřídí. Pojistná smlouva totiž byla na základě dohody žalobce s žalovanou podřízena právní úpravě zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "OZ"), a to v souladu s § 3028 odst. 3 OZ. Tato dohoda je obsažena v dodatku k Pojistné smlouvě ze dne , datum, (dále jen "Dodatek"), konkrétně pak v čl. 1 odst. 1.2 tohoto Dodatku. Pojistná smlouva se s účinností k datu jejího uzavření, vč. veškerých práv a nároků s jejím uzavřením souvisejícím, řídí právní úpravou OZ. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že v daných ujednáních Pojistné smlouvy zcela chybí nějaká podstatná informace a toto tvrzení by soud považoval za správné, pak se zcela zjevně jedná o nedostatek projevu vůle spočívající v nejednoznačnosti věcného obsahu, tj. o vadu neurčitosti dle § 37 odst. 1 SOZ, nikoliv o vadu nepřiměřenosti. To samé pak platí a tyto závěry jsou plně aplikovatelné i v intencích OZ, konkrétně ustanovení § 1813 OZ a § 553 OZ, které se na Pojistnou smlouvu aplikují. S ohledem na skutečnost, že Pojistná smlouva se poměry SOZ neřídí, ale byla dle výše popsané dohody podřízena úpravě OZ, pak by žalobcem tvrzená obsahová neurčitost odpovídala vadě neurčitosti právního jednání dle § 553 odst. 1 OZ. V souladu s odst. 2 tohoto ustanovení však platí, že "byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku." Žalovaná předně nesouhlasí s tím, že by Dotčená ujednání kdy byla neurčitá. Právní předpisy nikdy nepožadovaly a ani nyní nepožadují výslovné ujednání smluvních stran o výši rizikového pojistného pro případ smrti či o jednotlivých složkách pojistného. I kdyby však skutečně ze znění Dotčených ustanovení nevyplývaly údaje namítané žalobcem a tudíž byly shledávány neurčitými, pak byla tato neurčitost objasněna informacemi obsaženými v Dodatku. Smluvní strany všechny konkrétní částky Dodatkem dále a více specifikovaly (a to vč. opakovaného informování o dosavadním vývoji pojištění a vlivu těchto částek na kapitálovou hodnotu pojištění). Konkrétní sjednanou výši dosavadního rizikového pojistného stanoví čl. 2 odst. 2.3.2 Dodatku a výši rizikového pojistného v následujících letech trvání pojištění pak stanoví čl. 3 Dodatku. Konkrétní výši počátečních nákladů stanoví čl. 2 odst. 2.3.3 Dodatku, konkrétní výši správních (administrativních) a inkasních nákladů pak stanoví čl. 5 Dodatku. Co do způsobu tvorby kapitálové hodnoty pojištění, tedy konkrétního procesu alokace pojistného, pak lze plně odkázat na DPP, které tvorbu kapitálové hodnoty detailně vysvětlují. Dle DPP platí, že nejprve se z daného uhrazeného pojistného oddělí část určená k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, jež se v souladu s bodem 2 čl. 2.5 DPP připíše do tzv. kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou (dále též jako "KH(TÚM)"). Z KH(TÚM) se pak dle výše Dotčených ujednání strhávají srážky za jednotlivá Pojistnou smlouvou sjednaná životní pojištění, rizikové pojištění, správní náklady, inkasní náklady a splátky počátečních nákladů. Ze zbývající výše uhrazeného pojistného se vyčlení část pojistného určená k investování, jež představuje tzv. kapitálovou hodnotu negarantovanou, jejíž výše je rovna pojistnému sníženému o část, která je určena k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, tj. KH(TÚM), a dále případně o část pojistného za doplňková pojištění. Dodatek pak tento způsob tvorby kapitálové hodnoty pojištění pouze reflektuje, přičemž aktuální konkrétní částky uvádí v čl. 2 odst. 2.4 bod 2.4.1 Dodatku. Konkrétní hodnotu pojištění a odkupného pak upravuje čl. 2 odst. 2.4 bod 2.4.3 Dodatku. Co se týče dalšího vývoje pojištění a jeho kapitálové hodnoty, pak tento byl dohodnut v čl. 3 Dodatku, vč. všech konkrétních částek. Žalovaná proto uzavírá, že jakákoliv hypotetická neurčitost Pojistné smlouvy, či nejasnost mezi smluvními stranami, byla vyjasněna společným jednáním účastníků řízení v souladu § 553 odst. 2 OZ