Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 37

§ 37 zákoník práce – Informování o obsahu pracovního poměru

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 10. 2023 · Pracovní právo

Stručně: Paragraf § 37 zákoníku práce stanovuje, o čem všem musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance, pokud tyto informace nejsou obsaženy přímo v pracovní smlouvě, a to nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci písemně řadu informací o pracovním poměru, jako je například název zaměstnavatele, druh práce, výměra dovolené, výše mzdy a další. (§ 37 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 10. 2023)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Informování o obsahu pracovního poměru
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru.“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti“
  • Judikatura: na § 37 odkazuje 120 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Informování o obsahu pracovního poměru“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o

a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b) bližším označení druhu a místa výkonu práce,

c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,

d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,

e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby,

f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,

g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas,

h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

i) mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,

j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,

k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance,

a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) až i) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

(3) O změnách údajů uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů.

(4) Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji zaměstnanec mohl uložit a vytisknout; zaměstnavatel je povinen uschovat si doklad o předání informace zaměstnanci.

(5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při své práci dodržovat, s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci písemně řadu informací o pracovním poměru, jako je například název zaměstnavatele, druh práce, výměra dovolené, výše mzdy a další.
  • Některé informace (např. o dovolené, zkušební době, mzdě) nemusí být přímo vypsány, ale stačí odkaz na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
  • Pokud dojde ke změně těchto informací, zaměstnavatel musí zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději v den účinnosti změny.
  • Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, předpisy BOZP, kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

Na co si dát pozor

  • Lhůta pro informování je 7 dnů od vzniku pracovního poměru, pokud informace nejsou v pracovní smlouvě.
  • Informace v elektronické podobě musí být zaměstnanci přístupné k uložení a vytištění a zaměstnavatel si musí uschovat doklad o předání.
  • Povinnost informovat o změnách se nevztahuje na změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 37

120
NS
Nejvyšší soud
4. 11. 2021
NS
Nejvyšší soud
21. 1. 2021
NS
Nejvyšší soud
25. 8. 2020
ÚS
Ústavní soud
7. 10. 2010
ÚS
Ústavní soud
27. 8. 2009
ÚS
Ústavní soud
18. 6. 2009
NSS
Krajský soud v Ostravě
4. 9. 2025
NSS
Krajský soud v Plzni
28. 3. 2024
NSS
Městský soud v Praze
6. 12. 2021

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 37 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 37

Obviněný dále namítl, že v případě změny jeho pracovního zařazení bez dodržení řádné formy měl být v souladu s § 37 zákoníku práce ze strany zaměstnavatele písemně informován o obsahu pracovního poměru, což se nestalo.

4 Tdo 671/2021 · Nejvyšší soud · 4. 11. 2021

… k nimž nepochybně patří též pracovní doba (její rozvržení), bez jejíž znalosti nelze učinit odpovědné rozhodnutí o podpisu pracovní smlouvy; stalo-li se rozvržení týdenní pracovní doby součástí pracovního řádu nebo jiného vnitřního předpisu, je s ním zaměstnanec následně ještě seznámen při nástupu do práce (srov. § 37 odst. 5 zák. práce).

21 Cdo 631/2019 · Nejvyšší soud · 21. 1. 2021

… technickou konstrukcí, bylo provedeno zajištění proti propadnutí, a k tomu, že mu bylo kladeno za vinu jednání v rozporu s podnikovou směrnicí č. 9024/2013, v níž tato povinnost byla zakotvena, poukázala státní zástupkyně na to, že bylo třeba zjišťovat i to, zda byl s předmětnou směrnicí řádně seznámen, jak vyplývá z § 37 odst. 5 zákoníku práce; vzhledem k tomu, že práce ve výškách a nad volnou hloubkou, žebříky a lešení, vyslovuje požadavek na zajištění proti propadnutí, pak bezpochyby jde o důležitá pravidla, se kterými měl být tento obviněný seznámen.

8 Tdo 472/2020 · Nejvyšší soud · 25. 8. 2020

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 24 Účinnost (Vyhláška, kterou se vymezují činnosti vy)§ 9 Účinnost (Vyhláška o některých podrobnostech systé)§ 11 Účinnost (Vyhláška o podrobnostech systému prevenc)§ 2 Účinnost (Vyhláška o Programu statistických zjišťo)