23 C 179/2024-79 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě podané dne , datum, domáhal rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 128.776,89 Kčs příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne , Anonymizováno, s panem , jméno FO, , r.č. , RČ, . Postoupení pohledávky bylo žalované Postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne , Anonymizováno, ,.Žalovaná jakožto úvěrující uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne , Anonymizováno, Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, jejíž součástí byla i Smluvní ujednání v nichž byla sjednána rozhodčí doložka. Na základě úvěrové smlouvy žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši , částka, za poplatek ve výši 79. , částka, , celková částka splatná postupitelem činila , částka, a to v 36 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 94,40% p.a. a RPSN činilo 148,77 %.Jelikož nebylo v možnostech postupitele poskytnuté plnění splácet, došlo následně k prodlení v důsledku čehož žalovaná zahájila vůči postupiteli rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , spisová značka, ze dne , Anonymizováno, na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která byla v rámci úvěru poskytnuta, ale rovněž excesivní úrok a řadu nepřiměřených smluvních pokut jakož i náklady rozhodčího řízení. Jelikož nebylo v možnostech postupitele plnění, které bylo rozhodčím nálezem přiznáno zaplatit, zahájila žalovaná vůči postupiteli na základě ex. titulu vydaného rozhodčího nálezu exekuční řízení vedené , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp.zn , spisová značka, .Postupitel v průběhu exekučního řízení seznal, že toto bylo vůči němu patrně vedeno neoprávněně na základě nezpůsobilého ex. titulu. Proto postupitel podal dne , Anonymizováno, prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu dle ust. § 268 odst. 1 pís. h) o.s.ř. Exekuční řízení bylo vůči postupiteli zastaveno na základě usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , Anonymizováno, a to z důvodu absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí doložky, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Exekuční řízení bylo pravomocně skončeno usnesení KS v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , Anonymizováno, , který Usnesení OS ve výroku o zastavení jako věcně správné potvrdil a navázal na právní závěry soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodnčí doložky především z důvodu nepřiměřené úrokové sazby i smluvních pokut. Exekuční soud přitom konstatoval, že nález byl vydán orgánem , který v důsledku neplatnosti rozhodčí smlouvy neměl k jeho vydání pravomoc a nemůže být způsobilým exekučním titulem podle § 40 odst. 1 pís. c) ex. řádu. Úvěrová smlouva je proto absolutně neplatná. Usnesení KS nabylo PM dne 1.7 2021. V průběhu exekučního řízení soudní exekutor vymohl na Postupiteli a vyplatil žalované jako oprávněné částku v celkové výši , částka, , která byla krom původní jistiny úvěru ve výši , částka, tvořena především nemalými částkami připadající na zmiňované excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení.Postupitel navíc ještě před zahájením exekuce uhradil žalované částku , částka, jak vyplývá z Karty klienta. Postupitel uhradil žalované před zahájením exekuce a následně v jeho průběhu částku v celkové výši , částka, ačkoliv reálně obdržel od žalované částku ve výši , částka, .Exekuční řízení bylo vedeno na základě nicotného exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky . Žalovaná reálně poskytla a vyplatila postupiteli částku , částka, . Na vrácení této částky měla tak žalovaná vůči postupiteli nárok Společně s vrácením této částky pak vznikl žalované i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky, a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy byla původní částka ve výši , částka, žalobkyni vyplacena až do dne úplného splacení poskytnuté částky . , adresa, 000 Kč představuje jistinu a zároveň částku , částka, představuje zákonný úrok z prodlení z částky , částka, v rozmezí 7,75%-8,00 % p.a. ode dne , Anonymizováno, . Celkově je tak žalovaná oprávněna si z vyplaceného plnění ponechat částku , částka, .Žalobce dále uvedl , že rozhodce , jméno FO, nevykonával funkci rozhodce, rozhodčí poplatek nebyl Rozhodci uhrazen, , právnická osoba, byla založena za účelem výkonu rozhodčího řízení. Jako prostý logiky se jeví obchodní záměr , právnická osoba, , která poskytuje administrativní servis pouze čtyřem konkrétním rozhodcům, kteří rozhodují prakticky pouze pro žalovanou. Obchodním záměrem každé společnosti je prodávat své služby co největšímu množství klientů a maximalizovat své zisky. Mezi žalovanou a Rozhodčí společ. Byla uzavřena smlouva o zajištění služeb rozhodců. Rozhodčí řízení před rozhodcem , jméno FO, nikdy neproběhlo. V důsledku takto účelově nastaveného modelu fungování rozhodčího řízení – nemůže existovat překážka věci rozsouzené. Co se týče vznesené námitky promlčení ze strany žalované, žalobce má za to, že promlčecí lhůta i podle názoru Nejvyššího soudu může začít běžet až po odpadnutí překážky, kterou je právě probíhající exekuce, takže až od právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce je možné, aby začala běžet subjektivní promlčecí lhůta a v daném případě, protože smlouva byla uzavřená v roce 2010, se řídí promlčení čtyřletou promlčecí lhůtou v souladu s obchodním zákoníkem podle § 397 obchodního zákoníku činí tato promlčecí lhůta čtyři roky, a protože úvěrová smlouva byla uzavřena podle paragrafu 261 odstavec 3písmeno d) obchodního zákoníku je takzvaně absolutním obchodem. Odkazuje na aktuální judikaturu, kterou založili.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že do exekuce bylo zaplaceno , částka, , odkazuje v podrobnostech na stranu 8 svého vyjádření k žalobě a všechny platby do , datum, činí tu částku do nařízení exekuce , částka, . Co se týče plateb v exekuci, nesouhlasí s částkou, která měla být zaplacena po vyhlášení exekuce, to znamená, nesouhlasí s částkou , částka, . Právnímu zástupci to vychází ve výši , částka, , jedná se o platby od toho , datum, do , datum, . Je to celkem částka , částka, , jiné platby žalovaný neeviduje a nechť žalobce prokáže, že zaplatil ještě další částky. Pokud se pak jedná o promlčení odkazuje právní zástupce žalované na § 394 odstavec 2, který speciálně řeší promlčecí lhůtu a promlčecí lhůta podle tohoto ustanovení počíná běžet ode dne, kdy k plnění došlo. Poslední platba byla , datum, . Žaloba byla podána , datum, . Doklad z datové schránky je na straně 12 a tudíž všechny tyto částky jsou promlčené. I kdyby soud přistoupil na argumentaci žalobce, že by promlčení běželo od právní moci zastavení exekuce, tak žalováno je , částka, . V exekuci bylo vymoženo , částka, , i kdyby to byla částka tvrzená, ale neprokázaná žalobcem, tak je to méně, než je žalováno, to znamená, že žalobce se minimálně domáhá plateb, které byly uhrazeny před exekucí do roku 2012, tam promlčecí doba bezpochyby uběhla, čtyřletá, podle obchodního zákoníku. Nicméně obchodní zákoník ještě obsahuje ustanovení § 408, který říká, že bez ohledu na jakákoliv další ustanovení zákona, tak promlčecí lhůta uběhne po uplynutí 10 let, to znamená, že platby do roku 2012 musí být promlčeny i podle tohoto § 408 obchodník zákoníku.3. K vyjádření žalované žalobce poukazuje na to, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, v tomto odkazuje na vyjádření žalované, kdy se to nevztahuje na ten samotný nárok, ale na to uplatnění námitky promlčení, to znamená, že žalovaný by musel nějakým způsobem odrazovat žalobce od podání žaloby nebo něco takového, až by se nárok promlčel a k něčemu takovému nedošlo.4. Co se týče námitky k vznesené právní argumentaci ohledně námitky promlčení k tomu právní zástupkyně žalobce uvádí: Máme za to, že jak částky uhrazené před exekucí, tak v rámci exekuce dle judikatury Nejvyššího soudu platí, že promlčecí lhůta začne běžet po odpadnutí procesní překážky, to znamená po právní moci zastavení exekuce. Takže pokud by bylo žalováno bezdůvodné obohacení a zároveň probíhala exekuce, s největší pravděpodobností by postupitel nebyl úspěšný a pokud by náhodou úspěšný byl, došlo by k tomu, že oprávněná by exekutorovi sdělila, že má pohledávku a přikázala by exekutorovi, ať ji postihne.5.Právní zástupce žalované namítá, že žádná judikatura se nevztahuje na platby před nařízením exekuce. Právní zástupce žalované tedy namítá, že prostě v těchto rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zmiňuje žalobkyně, se řeší pouze nárok, po který zaplatila povinná v rámci exekuce, nikoliv, netýká se nároku zaplaceného do nařízení exekuce.6.Přesto právní zástupkyně žalobkyně má za to, že podle závěrů Nejvyššího soudu se dá v