23 C 303/2024-49 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se ve své žalobě podané dne 16.9 2024 domáhala rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne 21.5 2024 s paní , právnická osoba, r.č., RČ, bytem , Anonymizováno, , adresa, , jakožto postupitelem. Postoupení pohledávky bylo žalované Postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23.5 2024. Žalovaná jakožto úvěrující uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne 16. 8 2007 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byla i Smluvní ujednání, v nichž byla sjednána rozhodčí doložka. Na základě úvěrové smlouvy žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši , částka, (úvěr), který měl být splacen v 18 měsících. Smluvní odměna za poskytnutí úvěru činila , částka, , splatná ke dni poskytnutí úvěru dle čl. 5.1. Smluvních ujednání. Postupiteli bylo reálně vyplaceno , částka, s tím, že splácel úvěr ve výši celých , částka, , když výpůjční úroková sazba nebyla v Úvěrové smlouvě uvedena a RPSN činilo 75,71 %. Nadto byl v úvěrové smlouvě sjednán automatický revolving dle čl. 4.1 Smluvních ujednání ve výši , částka, , který byl Postupiteli automaticky poskytnut hned dvakrát, když Postupiteli bylo vždy reálně vyplaceno , částka, s tím, že splácel revolving za poplatek ve výši , částka, . Tato skutečnost vyplývá také ze zjištění exekučního soudu uvedených v odst. 3 a 27 předmětného usnesení. Jinak řečeno žalovaná celkově poskytla a vyplatila postupiteli částku ve výši , částka, (úvěr ve výši , částka, a 2x automatický revolving ve výši , částka, .) Úvěrová smlouva byla dále zajištěna celou řadou smluvních sankcí, uvedených zejména v článku 13. Smluvních ujednání. Žalobkyně poukazuje především na čl. 13.4 Smluvních ujednání, dle kterého žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z výše úvěru, tedy z částky ve výši , částka, , která byla splatná do deseti dnů po vzniku této smluvní pokuty. Celá úvěrová smlouva byla navíc dle čl. 6.1 Smluvních ujednání zajištěna blankosměnkou s doložkou „bez protestu“. Jelikož nebylo v možnostech Postupitele poskytnuté plnění splácet, došlo následně k prodlení v důsledku čehož žalovaná zahájila vůči Postupiteli rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodkyně , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na jehož základě byla Postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku , která mu byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, ale rovněž excesivní úrok a řadu nepřiměřených smluvních pokut, jakož i náklady rozhodčího řízení. Jelikož nebylo v možnostech postupitele plnění, které bylo rozhodčím nálezem přiznáno žalované zaplatit, zahájila žalovaná vůči Postupiteli na základě exekučního titulu – vydaného rozhodčího nálezu- exekuční řízení, které bylo vedeno , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, – město a to pod sp.zn , Anonymizováno, .Postupitel v průběhu exekučního řízení seznal, že toto bylo vůči němu patrně vedeno neoprávněně na základě nezpůsobilého ex. titulu. Proto postupitel podal dne , datum, prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu dle ust. § 268 odst. 1 pís. h) zák. 99/1963 Sb. o.s.ř Exekuční řízení bylo vůči postupiteli zastaveno na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 14.4 2021 a to z důvodu absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí doložky, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Exekuční řízení bylo vůči Postupiteli zastaveno na základě usnesení obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a to z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky a navazující Úvěrové smlouvy, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu, nepřiměřenost smluvních sankcí a krácení práv Postupitele jakožto spotřebitele. Exekuční řízení bylo poté pravomocně skončeno usnesením městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , Anonymizováno, , který Usnesení OS o zastavení exekuce jako věcně správné potvrdila navázal na právní závěry soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodčí doložky. Usnesení Městského soudu nabylo právní moci , Anonymizováno, . V průběhu exekučního řízení soudní exekutor vymohl na Postupiteli a vyplatil žalované jako oprávněné částku v celkové výši , částka, , která byla krom poskytnuté částky z úvěru tvořena především nemalými částkami na excesivně nemravné úroky, smluvní sankce a náklady rozhodčího řízení. Z vymožené sumy částku ve výši , částka, soudní exekutor v průběhu exekuce vyplatil žalované jakožto oprávněné v Exekučním řízení. Tato skutečnost vyplývá nejen z exekučního spisu soudního exekutora, ale rovněž ze zprávy soudního exekutora.Postupitel ještě před zahájením exekuce uhradil žalované částku , částka, jak vyplývá nejen z odůvodnění Usnesení OS v odst. 27 ale i z rozhodčího nálezu , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, . Postupitel uhradil žalované před zahájením exekučního řízení a následně v jeho průběhu částku v celkové výši , částka, když reálně obdržel od žalované částku ve výši , částka, .Exekuční řízení bylo vedeno na základě nicotného exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky. Žalovaná reálně poskytla a vyplatila postupiteli částku , částka, , získala , částka, . , adresa, ., Anonymizováno, Kč představuje bezdůvodné obohacení.Žalobkyně dále uvedla, že rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, nevykonávala funkci rozhodce, rozhodčí poplatek nebyl Rozhodci uhrazen, , právnická osoba, byla založena za účelem výkonu rozhodčího řízení. Jako prostý logiky se jeví obchodní záměr , právnická osoba, , která poskytuje administrativní servis pouze čtyřem konkrétním rozhodcům, kteří rozhodují prakticky pouze pro žalovanou. Mezi žalovanou a Rozhodčí společ. Byla uzavřena smlouva o zajištění služeb rozhodců. Rozhodčí řízení před rozhodcem , Anonymizováno, nikdy neproběhlo. V důsledku takto účelově nastaveného modelu fungování rozhodčího řízení – nemůže existovat překážka věci rozsouzené. Co se týče vznesené námitky promlčení ze strany žalované, žalobce má za to, že promlčecí lhůta i podle názoru Nejvyššího soudu může začít běžet až po odpadnutí překážky, kterou je právě probíhající exekuce, takže až od právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce je možné, aby začala běžet subjektivní promlčecí lhůta a v daném případě, protože smlouva byla uzavřená v roce 2010, se řídí promlčení ust. § 621 občanského zákoníku. Žalobkyně zdůraznila, že bezdůvodné obohacení musí nejprve vzniknout, a to ve smyslu ust. § 2991 o.z. které uvádí: 1. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. 2. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Nejdříve je nutno zkoumat objektivní vznik bezdůvodného obohacení a až následně kdy o této okolnosti získal ochuzený subjektivní povědomí, tedy kdy se ochuzený mohl a měl o vzniku BO dozvědět. Ke vzniku předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty tak nemůže dojít dříve, než BO vůbec vznikne. Žalobkyně zdůraznila, že počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je třeba ztotožnit s okamžikem právní moci usnesení o zastavení exekuce, neboť do té doby přetrvává procesní důvod, pro který vymožené plnění náleží oprávněnému, případně exekutorovi. Právním důvodem, který odpadá není rozhodčí nález, ale exekuce, resp. exekuční příkazy, kterými se nicotný rozhodčí nález legalizoval. Stěžejní je usnesení NS 20 Cdo 3331/2017 z 15.8 2017 které říká, že pouze na základě výroku o zastavení exekuce lze uzavřít, že plnění, které bylo na povinném vymoženo, oprávněnému nenáleží.Přetrvává procesní důvod, pro který vymožené plnění náleží oprávněnému, případně exekutorovi. Až zastavením exekuce je možné vymožené plnění identifikovat s BO, neboť do té doby pochopitelně byl právní důvod proč oprávněný finanční prostředky držel a tím, byla exekuce vedená dle ex. titulu, který do té doby pravomocně soud nezpochybnil. Nejvyšší soud vznik bezdůvodného obohacení vzniklého v exekuci spojuje až s právní mocí usnesení o zastavení exekuce, kterým deklaruje, že exekuce neměla běžet, protože ex. titul je vadný, a až tímto okamžikem vzniká BO, a to odpadnutím právního důvodu v podobě nařízené exekuce. Dále žalobkyně považuje námitku promlčení vznesenou žalovanou za nemravnou, neboť o svém úmyslu se obohatit věděla a když byla vyzvána k právnímu auditu exekucí tak ničeho neučinil. V kontextu s rozhodnutím NS 29 ICdo 127/2019 ze dne 24.9 2021 je pak kladen na profesionály v oblasti podnikání v poskytování úvěrů pož