29 C 42/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal zrušení „rozhodnutí“ Ministerstva dopravy ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , kterým byly odmítnuty jeho nároky jako žadatele na náhradu škody i nemajetkové újmy, které spojoval s nezákonnými rozhodnutími vydanými v přestupkovém řízení a navazujícím soudním řízením správním, neboť nebyly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“). Žalobce se zároveň domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši 54 812 Kč, jakož i nákladů soudního řízení. Podáním datovaným dne , datum, žalobce svůj žalobní nárok upravil tak, že se domáhá pouze náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši 54 812 Kč, jakož i nákladů soudního řízení.2. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., způsobené nesprávným úředním postupem , právnická osoba, , adresa, , odboru přestupků a silničního hospodářství. Rozhodnutím Ministerstva dopravy ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , ale byly jeho nároky na náhradu škody odmítnuty, neboť nebyly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Jelikož žalobce s tímto závěrem nesouhlasil, podal proti citovanému rozhodnutí Ministerstva dopravy shora citovanou žalobu, a to podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, neboť se neztotožňuje s tvrzením Ministerstva dopravy, že význam správního řízení pro něj byl takřka nulový. Délka řízení totiž měla vliv na jeho psychický stav. Odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2022, sp. zn. IV. ÚS 41/22, tvrdíc, že Ústavní soud v minulosti shledal neústavnost rozhodnutí soudů, které zamítly žalobu na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na zastoupení v přestupkovém řízení, bylo- li takové řízení stiženo zřetelným pochybením správního orgánu jako například zastavení přestupkového řízení, jemuž předcházelo trojí zrušení rozhodnutí prvostupňového správního rozhodnutí v odvolacím řízení pro nedostatečné objasnění právně relevantních okolností. Dále s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. II. ÚS 19/16-1, žalobce uvedl, že nepřiměřená délka řízení způsobuje nemajetkovou újmu, kterou není třeba prokazovat. To však neznamená, že nemusí být tvrzena. Nemajetková újma, tedy subjektivně pociťovaný dopad nepříznivých následků způsobených nepřiměřeně dlouhým řízením, musí být tvrzena alespoň stručným vysvětlením psychického stavu, případně dopadu do životní situace poškozeného, přičemž náhrada nemajetkové újmy má sloužit právě ke kompenzaci nepříznivého psychického stavu způsobeného poškozenému délkou řízení.3. Vznik nemajetkové újmy žalobce spatřuje v nejistotě ohledně výsledku řízení, které trvalo více než 4,5 roku. Neustálý stres a tlak měl dopad na jeho psychický stav, jakož i na jeho osobní a profesní život. Ze zasahování do jeho práv nesprávným úředním postupem spočívajícím v nezákonném zahájení řízení a rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v nezákonném rozhodnutí krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne , datum, , sp. zn. , č. účtu, , a v nezákonném rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , cítil beznaděj. Jeho stav se zlepšil až v důsledku rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , kterým bylo řízení zastaveno. Žalobce tak uvedl, že má za to, že rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , je stiženo vadami, které mají za následek jeho nepřezkoumatelnost. Shora citovanou žalobou se proto domáhá jeho zrušení, jakož i náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši 54 812 Kč., právnická osoba, výzvě soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobce podáním datovaným dne , datum, sdělil, že netrvá na projednání ve věci správní, neboť takový postup byl žalobou požadován chybně a upřesnil, že jím podaná žaloba je žalobou na plnění, a to náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 54 812 Kč. V podrobnostech žalobce odkázal na své podání ze dne , datum, , kterým u žalovaného uplatnil nárok na náhradu škody a újmy za nesprávný úřední postup.5. V návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , řízení o návrhu žalobce na zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , zastavil.6. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Zároveň vznesl námitku věcné nepříslušnosti soudu, neboť má za to, že žaloba je jednak žalobou na zaplacení, k jejímuž projednání je Obvodní soud pro , adresa, příslušný, jednak i žalobou proti rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, k jejímuž projednání je podle § 7 citovaného zákona věcně příslušný krajský soud.7. Rovněž podotkl, že jeho vyjádření k žádosti žalobce ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , není správním rozhodnutím, neboť předběžné projednání nároku na náhradu škody podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., není řízením podléhajícím ustanovením správního řádu o správním řízení. Sdělení příslušnému orgánu poškozenému, že jím uplatněný nárok bude zcela nebo z části anebo vůbec uspokojen, není správním rozhodnutím. Svou povahou odpovídá občanskoprávnímu úkonu, resp. právnímu jednání státu jednajícímu příslušným správním orgánem. I přesto má však žalovaný za to, že by věc měla být postoupena Městskému soudu v Praze, který žalobu jako věcně příslušný odmítne.8. Žalovaný dále konstatoval, že žalobce u něho dne , datum, předběžně uplatnil nárok na náhradu majetkové škody ve výši 4 812 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé z důvodu zahájení řízení a vydání nezákonných rozhodnutí ve výši 50 000 Kč, které žalovaný svým vyjádřením ze dne , datum, odmítl. Uvedené nároky žalobce spojuje se zahájením řízení a s nezákonnými rozhodnutími vydanými v řízení o přestupku vedeném Městským úřadem , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, jako správním orgánem prvního stupně, a dále Krajským úřadem Jihomoravského kraje pod sp. zn. , č. účtu, , jako odvolacím orgánem a navazujícím soudním řízením správním vedeným Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , přičemž ve věci dále rozhodoval i Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti pod sp. zn. , spisová značka, , a nově s nepřiměřenou délkou řízení. Žalovaný ve svém vyjádření také shrnul průběh předmětného řízení a uvedl, že podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Za účelem uznání náhrady škody nebo nemajetkové způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem citovaný zákon vyžaduje existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody nebo nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy.9. K nároku žalobce na náhradu majetkové škody ve výši 4 812 Kč žalovaný uvedl, že žalobce tento nárok v žalobě blíže nevymezuje a domnívá se tedy, že žaloba trpí vadou neurčitosti a že nárok není oprávněný. Pokud se žalobce domáhá stejného nároku, který vznesl ve svém podání ze dne , datum, , může mít nárok na náhradu nákladů řízení podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. V této souvislosti žalovaný zdůrazňuje, že náklady musí být účelně vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.10. Ohledně nákladů právního zastoupení žalobce v soudních řízeních před Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním soudem za dva úkony právní služby ve výši 2 000 Kč žalovaný uvádí, že náhrada těchto nákladů byla žalobci přiznána rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalovaný je tak přesvědčen, že tento nárok žalobce není podle zákona č. 82/1998 Sb. po právu.11. Nárok žalobce na náhradu uhrazené pokuty ve výši 1 500 Kč uložené mu ve správním řízení a nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč nepředstavuje podle žalovaného škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.12. Co se týče nároku žalobce na náhradu škody spočívající v tvrzené ztrátě času, resp. ušlém výdělku ve výši 312 Kč, není podle žalovaného zřejmé, k odstranění jakého nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí byl vynaložen. Nadto žalovaný nepovažuje ušlý výdělek žalobce za prokázaný a zdůrazňuje, že samotná ztráta času nepředstavuje hodnotu, o kterou by se zmenšilo nebo nerozšířilo jmění žalobce, a proto nepředstavuje ani skutečnou