10 C 88/2021-407 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 4. 5. 2021 domáhá po žalované úhrady částky ve výši 73 036,15 Kč s přísl. jakožto škody vniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce má pohledávku za dlužníkem p. [příjmení]. [anonymizováno] přiznanou mu směnečným platebním rozkazem Krajského [anonymizováno] soudu v [obec] z dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], právní moc ke dni 28. 12. 1994. Exekuční řízení ve věci této pohledávky vedla exekutorka [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Plnění, které exekutorka vymohla po dlužníkovi, nebylo žalobci jakožto oprávněnému vyplaceno. Při vyčíslení výše vymoženého a exekutorkou nevyplaceného plnění vyšel žalobce z odsuzujícího rozsudku vydaného vůči této exekutorce [název soudu], [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kde byla výše v rámci této exekuce nevyplaceného plnění vyčíslena na žalovanou částku 73 036,15 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 22.6.2021. Žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku, když exekuce byla ukončena již v roce 2009 a nárok byl předběžně uplatněn až dne 23. 7. 2020. 3. Žalobce na toto reagoval podáním ze dne 26.8.2021, kde poukázal na to, že u nároků z nesprávného úředního postupu je třeba vyjít pouze ze subjektivní promlčecí lhůty. Ta počala žalobci plynout až dne 7.2.2020, kdy se z podané obžaloby na exekutorku dozvěděl, že tato vymožené plnění, vč. předmětné exekuce, neoprávněně nevyplatila, ač jej vymohla. 4. Ve věci byly splněny podmínky § 115a o.s.ř. pro rozhodnutí o věci bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 5. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 23. 7. 2020. 6. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. Usnesením [anonymizováno] soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla nařízena exekuce ve prospěch žalobce jakožto oprávněného pro vymožení jeho pohledávky vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení] ve výši 67 470 Kč s přísl., a to na základě směnečného platebního rozkazu Krajského [anonymizováno] soudu v [obec] z dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s tím, že exekuce zanikla 21.7.2009 vymožením celého plnění vč. nákladů exekuce a nákladů nalézacího řízení (zjištěno z citovaného usnesení [anonymizováno] soudu v [obec] a z vyrozumění exekutorky JUDr. [anonymizováno]. [obec] o zániku exekuce ze dne 21.7.2009). Předmětné vyrozumění o zániku exekuce ze dne 21.7.2009 bylo žalobci doručeno až na základě přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 15.7.2020, který exekuční úřad převzal po JUDr. [anonymizováno] [obec] (zjištěn o z přípisu Mgr. [anonymizována dvě slova] ze dne 15.7.2020 zaslaného zástupci žalobce). Soud dále zjistil, a to z přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 8. 2021, že po JUDr. J. [obec] vedl EÚ [obec] právě tento exekutor a tento exekutor potvrdil, že v řízení vedeném původní exekutorkou JUDr. [anonymizováno]. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] bylo vymoženo na pohledávku žalobce proti povinnému [příjmení]. [anonymizováno] přesně 72 560 Kč, a to konkrétně 67 470 Kč na jistině, 2 700 Kč na nákladech nalézacího řízení a 2 390 Kč na nákladech předchozího výkonu rozhodnutí. Dále má soud z tohoto přípisu za zjištěné, že původní exekutorka nevyplatila z takto vymoženého plnění žalobci ničeho a že exekuce byla ukončena vymožením plnění dne 21. 7. 2009. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že JUDr. [anonymizováno]. [obec] byla uznána vinnou zločinem zpronevěry dle § 206/1, 5 a) t.z. a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 c), odst. 3 a), b) t.z. Jedním ze skutků, který k jejímu odsouzení vedl, bylo pod bodem 41. právě nevyplacení vymoženého plnění žalobci v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Z databáze [webová adresa] soud dále zjistil, že tento rozsudek není pravomocným. Soud však z tohoto rozsudku nezjistil přesnou výši škody, kterou JUDr. [anonymizováno]. [obec] konkrétně v tomto exekučním řízení žalobci způsobila, když v tomto rozsudku je vyčíslena výše škody na částku 73 036,15 Kč, a toto je i poškozené uložena k náhradě, nicméně z rozsudku nelze dovodit, jak přesně k vyčíslení této částky trestní soud došel, pouze v odst. 224 odůvodnění tohoto rozhodnutí trestní soud uvádí, a to vzhledem k tomu, že se zabýval celkem 281 dílčímu skutky (jen ve vztahu k žalobci těchto bylo přes dvacet), že uložená povinnost k náhradě škody v podstatě odpovídá výši škody uvedené v obžalobě (až na uvedené výjimky). Rozsudek navíc není pravomocný, tedy nelze vyjít z toho, že by žalobce měl proti JUDr. [anonymizováno]. [obec] exekuční titul v této výši. Za této situace tak soud považoval za věrohodnější sdělení Mgr. [anonymizována dvě slova], který na základě údajů v původním exekučním spisu vyčíslil výši nevyplacených finančních prostředků, tj. výši škody žalobce, na částku 72 560 Kč. Soud konečně zjistil, že žalobce byl jakožto poškozený o trestním řízení proti JUDr. [anonymizováno] [obec] vyrozuměn přípisem soudu ze dne 25.5.2020 a že obžaloba na JUDr. [anonymizováno]. [příjmení] je datována dnem 7.2.2020. Z provedeného dokazování tak má soud za zjištěné (soud v tomto ohledu uvěřil žalobci), že žalobce se o tom, že JUDr. [anonymizováno]. [obec] vymohla plnění z předmětné exekuce, které mu však nevyplatila, mohl dozvědět nejdříve dne 7.2.2020, z podané obžaloby, neboť jakožto poškozený byl vyrozuměn až 25.5.2020 a vyrozumění o ukončení exekuce ze dne 21.7.2009 mu zaslal až exekutor, který EÚ převzal, t.j Mgr. [anonymizována dvě slova], a to až dne 15.7.2020. 7. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který koresponduje se skutkovými zjištěními uvedenými výše, na které soud odkazuje. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel (výpis z OR žalobce; původní exekuční titul vůči [anonymizováno]. [příjmení]). 8. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 35 odst. 1 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 9. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OpdŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právníh