12 C 149/2018-671 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne 19. 7. 2018 se žalobce domáhal částky zaplacení částky 740 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 6. 2018 o zaplacení. Žalovaná částka sestávala ze zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délku trestního stíhání ve výši 190 000 Kč, ztrátou dobré pověsti ve výši 250 000 Kč a za nezákonné trestní stíhání ve výši 300 000 Kč. Žalobce uvedl, že na základě usnesení Policie ČR ze dne 29. 1. 2007, [číslo jednací] [anonymizováno] - [číslo] - [anonymizováno] – [rok], bylo zahájeno trestní stíhání proti jeho osobě za trestní čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle ustanovení § 148 odst. 1, 2, 4 trestního zákona. Žalobce byl následně obžalován z těchto trestních činů obžalobou [anonymizováno] státního zastupitelství v [obec] (dále jen„ MSZ“) ze dne 28. 5. 2012. Rozsudkem [název soudu] (dále jen„ MS“) ze dne 24. 7. 2017, sp. zn. [spisová značka], byl žalobce zproštěn obžaloby. Dle žalobce trvalo trestní stíhání nepřiměřeně dlouho. Žalobce uvedl, že trestní řízení mělo negativní vliv na jeho psychiku, trpěl úzkostmi, utrpěla též žalobcova dobrá pověst. Žalobce měl obavy o výsledek stíhání, navíc musel hradit nemalé náklady na svou obhajobu. 2. V podání ze dne 30. 8. 2018 se ve věci vyjádřila žalovaná, která učinila nesporným, že u ní žalobce dne 10. 1. 2018 uplatnil nárok ve výši 721 000 Kč z důvodů uvedených v žalobě. Žalovaná uvedla, že předmětné trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, za což žalobce odškodnila poskytnutím peněžitého zadostiučinění ve výši 84 750 Kč. Za nezákonné trestní stíhání pak žalobce odškodnila ve výši 62 500 Kč. 3. Podáním ze dne 4. 4. 2019 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to v návaznosti na částečné plnění ze strany žalované v celkové výši 147 250 Kč. 4. Usnesením z dne 24. 6. 2019 bylo řízení částečně zastaveno co do částky 147 250 Kč. 5. Dne 23. 2. 2021 se konalo jednání u soudu, během něhož žalovaná uvedla, že žalobce u ní uplatnil nárok v celkové výši 721 000 Kč, z čehož 171 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení, zatímco v žalobě 740 000 Kč, z čehož 190 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení. Ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 19 000 Kč ve vztahu k nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání vznesla žalovaná námitku promlčení. Žalobce postavil najisto, že po částečném zastavení řízení nadále požaduje zákonné úroky z prodlení z částky, kterou žalovaná již plnila (tj. 147 250 Kč), a to od 11. 7. 2018 do data, kdy žalovaná plnila. Žalobce rovněž vzal žalobu zpět co do žalobou požadovaného příslušenství za období od 11. 6. 2018 do 10. 7. 2018. Žalobce byl dále vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. 6. Usnesením ze dne 12. 5. 2021 byly nároky žalobce na odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním a za poškození dobré pověsti vyloučeny do samostatného řízení, a předmětem nadepsaného řízení nadále zůstal pouze nárok na nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v trestním řízení ve výši 105 250 Kč s příslušenstvím. 7. Dne 15. 6. 2021 se ve věci konalo jednání, během něhož účastníci učinili nesporným, že žalovaná částečně plnila dne 25. 7. 2018. <b>K částečnému zastavení řízení:</b> 8. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti, nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dle § 96 odst. 3 a odst. 4 o.s.ř. pak platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. To však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 9. Jelikož žalobce vzal ve věci částečně žalobu zpět ohledně příslušenství, s čímž žalovaná souhlasila, soud v daném rozsahu řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. <b>K uplatnění nároku u žalované:</b> 10. Ze shodných tvrzení účastníků řízení ve spojení listinnými důkazy (tj. žádost žalobce ze dne 10. 1. 2018, stanovisko žalované ze dne 23. 7. 2018) vzal soud za prokázané, že žalobce se dne 10. 1. 2018 obrátil na žalovanou s žádostí o odškodnění újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání ve výši 171 000 Kč, za poškození dobré pověsti ve výši 250 000 Kč a za nezákonné stíhání ve výši 300 000 Kč. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalobce byl částečně odškodněn, a to ve výši 84 750 Kč za nepřiměřenou délku řízení a za nezákonné trestní stíhání ve výši 62 500 Kč. 11. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6 zákona (tj. zde žalovaná). Podle § 15 odst. 1 zákona platí, že přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 12. S přihlédnutím ke shora uvedenému tedy soud konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona, která spočívá v předběžném uplatnění nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalované). <b>Skutková zjištění:</b> 13. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná částečně plnila žalobci částku 84 750 Kč za nepřiměřenou délku řízení dne 25. 7. 2018. 14. Ze schvalovací doložky žalované soud zjistil, že dne 25. 7. 2018 byla zdejšímu žalobci ze strany žalované vyplacena částka 147 250 Kč. 15. Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti, vypočteny nejpodstatnější úkony a rozhodnutí soudů, dalších orgánů činných v trestním řízení a účastníků řízení. Usnesením ze dne 29.1.2007 bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné proti zdejšímu žalobci pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 148 odst. 1, 2, 4 trestního zákona ve formě spolupachatelství, přičemž se jednalo o usnesení, kterým bylo rozšířeno již v minulosti zahájené trestní stíhání o dalších 42 osob včetně zdejšího žalobce, který se měl dopustit trestného činu tím, že vystavil nebo nechal vystavit jménem společnosti faktury. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo zdejšímu žalobci doručeno dne 7.2.2007. Proti usnesení mnoho obviněných podalo stížnost, někdy i blanketní, kterou později doplňovali, přičemž žalobce podal stížnost, která byla doručena Policii ČR dne 22.1.2007. Potvrzení o doručení stížnosti zaslala policie přípisem ze dne 19.2.2007. Přípisem ze dne 7.6.2007 policie předložila stížnosti obviněných včetně zdejšího žalobce [příjmení] státnímu zastupitelství v [obec] k rozhodnutí, neboť dle názoru policejního orgánu nejsou důvody pro postup dle § 146 odst. 1 trestního řádu a policejní orgán má za to, že k vydání rozhodnutí o zahájení trestního stíhání měla dostatek podkladů. Usnesením ze dne 17.7.2007 [anonymizováno] státní zastupitelství v [obec] zrušilo ke stížnostem obviněných usnesení Policie ČR, jímž bylo dne 29.1.2007 zahájeno trestní stíhání proti obviněným a věc vrátila zpět k došetření. Usnesením ze dne 6.6.207 policie vydala nové usnesení o zahájení trestního stíhání 9 obviněných (mezi nimiž nebyl zdejší žalobce), proti němuž obvinění podávali stížnosti. Usnesením ze dne 14.8.2007 státní zastupitelství zrušilo i druhé usnesení policie ze dne 6.6.2007. Usnesením ze dne 27.12.2007 policie zahájila trestní stíhání proti mnoha obviněným včetně zdejšího žalobce pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby. Zmíněné usnesení policie ze dne 27.12.2007 bylo zdejšímu žalobci doručeno dne 7.1.2008. Proti tomuto usnesení podávali obvinění stížnosti, často blanketní, které byly později doplňovány, přičemž zdejší žalobce podal odůvodněnou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 6.2.2008. Přípisem ze dne 29.2.2008 byly stížnost postoupeny městskému státnímu zastupitelství s tím, že policie má za to, že nejsou důvodné. Usnesením ze dne 20.4.2008 městské státní zastupitelství zamítlo stížnosti obviněných proti zahájení trestního stíhání. Jeden z obviněných podal návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání, čemuž městské státní zastupitelství vyhovělo, a dle spisu dále policie oznamovala podezření ze spáchání trestného činu různým finančním úřadům, které reagovaly na přípisy policie. Usnesením ze dne 6.2.2008 bylo rozšířeno trestní stíhání na dalších 8 obviněných, kteří podali stížnosti, ty byly přípisem ze dne 10.3.2008 policií postoupeny [anonymizováno] státnímu zastupitelství, které stížnosti zamítlo usnesením ze dne 17.7.2009. Policie vyloučila z trestní věci trestní stíhání několika obviněných včetně zdejšího žalobce do samostatného řízení. Ve vztahu k jednomu z obv