20 C 123/2019-228 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se na žalované domáhal uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 87 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), která mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu], pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“). V posuzovaném řízení byl dne [datum] vydán odsuzující rozsudek ve vztahu k žalobci, který byl k odvolání státního zástupce i obžalovaného, rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2014 sp. zn. [spisová značka] v celém rozsahu zrušen, a znovu bylo rozhodnuto tak, že obžalovaný žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců s odkladem výkonu trestu v délce 2 let. K dovolání žalobce pak byly oba citované rozsudky zrušeny usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 3. 2015, č. j. [číslo jednací] a věc byla vrácena [název soudu], k novému projednání a rozhodnutí. Tento soud rozsudkem ze dne [datum] zprostil žalobce obžaloby, k odvolání státního zástupce opět ve věci jednal odvolací Krajský soud v Plzni, a tento rozhodnutím ze dne 14. 1. 2016 sp. zn. [spisová značka] odvolání státního zástupce pro nedůvodnost zamítl. Nezákonným rozhodnutím v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, vznikla žalobci škoda spočívající v odměně, kterou uhradil za výkon obhajoby advokátům. Tato škoda představuje vyúčtované platby za provedené úkony, které na základě faktur uhradil k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 64 200 Kč a dále k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 13 500 Kč, dále faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 5 000 Kč a faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 5 000 Kč Celkem se tak jedná o částku 87 700 Kč. Žalobce proto požaduje zaplacení této částky. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala, že žalobce žádostí doručenou žalované dne [datum] uplatnil nárok ve smyslu žaloby u žalované, dále uvedla, že byl trestně stíhán na základě usnesení [stát. instituce] ze dne 31. 8. 2009 [číslo jednací] a rozhodnutím [název soudu] ze dne 13. 10. 2015 č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 1. 2016 č. j. [číslo jednací] byl zproštěn obžaloby. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] shledala žádost nedůvodnou, v celém rozsahu ji zamítla. Tvrzení v žádosti a v žalobě se shodují, žalobce však nepředložil soudu podklady, které by žalovaná neměla k dispozici, své závěry proto žalovaná považuje za relevantní a platné i ve vztahu k soudnímu řízení. Aby bylo možné nároku na náhradu škody v požadované částce 87 700 Kč (náklady obhajoby) vyhovět, je nutné prokázat vznik škody. Jelikož trestní stíhání žalobce bylo zahájeno před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, spadá nárok bez ohledu na to, že byl uplatněn za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., v souladu s přechodnými ustanoveními tohoto občanského zákoníku, do režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který chápe škodu jako majetkovou újmu, která již nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, to je penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění především penězi. Vznik škody, představující náklady na právní zastoupení v trestním řízení lze tedy prokázat toliko doložením příjmových platebních dokladů, případně výpisů z účtu, znějících na nárokovanou částku. Žalovaná nesporovala existenci odpovědnostního titulu, nicméně prohlásila z výše uvedených důvodů za sporný vznik škody na straně žalobce a zároveň pak prohlásila za spornou i příčinnou souvislost mezi dvěma předcházejícími složkami. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce prostřednictvím právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dopisem ze dne [datum] požadoval na žalované nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, vydaným v rámci posuzovaného řízení v částce 87 700 Kč představující náklady, které vynaložil na právní služby v průběhu posuzovaného řízení za obhajobu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná v dopise ze dne [datum] potvrdila, že dne [datum] jí bylo doručeno výše zmíněné podání žalobce. Mezi účastníky ostatně nebylo sporné, že nárok byl u žalované uplatněn dne [datum]. Žalovaná dále reagovala dopisem ze dne [datum], ve kterém žalobci sdělila, že k tomu, aby bylo možné požadovanému nároku na náhradu škody vyhovět, je nutné prokázat (mimo jiné) vznik škody, což lze prokázat doložením příjmových platebních dokladů, případně výpisů z účtu, znějících na nárokovanou částku. Jelikož tyto podklady nebyly připojeny, žalovaná neměla požadovaný nárok žalobce za prokázaný a z toho důvodu jej zamítla. 4. Dále bylo v řízení prokázáno, že [stát. instituce], [stát. instituce], usnesením ze dne 31. 8. 2009 [číslo jednací], zahájila podle § 160 odst. 1 trestního řádu, trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1,2 trestního zákona, kterého se měl dopustit jednáním v usnesení uvedeným. V odůvodnění policie mimo jiné uvedla, že trestní stíhání bylo zahájeno na základě skutečností zjištěných ze spisového materiálu vedeného pod [číslo jednací], policejní orgán vycházel z důkazů shromážděných v tomto spisovém materiálu, provedeným prověřováním oznámení o smrtelném úrazu při výkonu pracovní činnosti ze dne [datum], katastrální území [územní celek], [anonymizováno] [okres]. Podkladem pro vydání usnesení byl zejména protokol o ohledání místa činu ze dne [datum] a podaná vysvětlení a jejich doplnění sepsané postupem dle § 158 odst. 5 trestního řádu, s osobami [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení]. V době události v obchodním rejstříku zapsaný jediný jednatel společnosti [právnická osoba], dále vysvětlení sepsaná stejným postupem s osobami [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Dále s osobami [jméno] [příjmení], zaměstnavatel [anonymizována dvě slova] a majitel použitého autojeřábu, [jméno] [příjmení], řidič toho dne první naložené nákladní soupravy majitele [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] od společnosti [právnická osoba] [obec], zaměstnavatele zemřelého řidiče [příjmení] a dále s osobami [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Dále pak policie vycházela i z dalších v usnesení uvedených podkladů. Závěrem pak policejní orgán uvedl, že s ohledem na kvalifikační, odborné i praktické zkušenosti žalobce v oboru stavebnictví a zejména i statika budov, bylo u prověřované události dostatečně prokázáno jeho zavinění, charakterizované jako vnitřní psychický stav pachatele ke svému jednání a jeho následkům a dále ke všem ostatním skutkovým okolnostem, zakládajícím znaky skutkové podstaty trestného činu, které jsou nezbytně vyžadovány jako obligatorní subjektivní stránky trestného činu. Žalobce tak naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví dle § 224 odst. 1, 2 trestního zákona, neboť jinému z nedbalosti způsobil smrt pro to, že porušil důležitou povinnost, vyplývající z jeho zaměstnání, postavení nebo funkce, když u [anonymizována čtyři slova] v [katastrální uzemí], [anonymizováno] [okres], nezajistil provedení neodkladných zabezpečovacích prací, které mu jako řádnému jednateli společnosti [právnická osoba] a zejména současně stanovenému odbornému stavebnímu dozoru nad těmito pracemi bylo nařízeno rozhodnutím stavebního úřadu, [stát. instituce], jak je v usnesení uvedeno. Prověřováním podle § 158 trestního řádu zjištěné a odůvodněné skutečnosti tak nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a je dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Proto policie zahájila trestní stíhání žalobce. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum] zprostil obžalovaného žalobce podle § 226 písmeno b) trestního řádu obžaloby pro skutek v rozsudku popsaný, kterým měl dle obžaloby spáchat trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1,2 trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, neboť v žalobním návrhu označený skutek, není trestným činem. Zároveň pak v rozsudku uvedené poškozené odkázal se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14. 1. 2016 č. j. [číslo jednací] zamítl odvolání okresního státního zástupce [okres], proti rozsudku [název soudu] ze dne 13. 10. 2015 č. j. [číslo jednací] jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu posuzo