23 C 191/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal částky 29 100 Kč s úrokem z prodlení od 5. 9. 2019 do zaplacení, a to s odůvodněním, že žalobce byl obviněným ve věci vedené u Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha III, službou kriminální policie a vyšetřování, odborem hospodářské kriminality, II. oddělení pod č.j. KRPA-110344/TČ-2016-001392, která byla vedena následně Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 109/2017, kde byl žalobce rozsudkem ze dne 14. 8. 2018 zproštěn obžaloby. V průběhu řízení byl nucen vynaložit náklady na právní zastoupení, když požadoval k zaplacení celkem částku 29 100 Kč. Žalobce uplatnil nárok u žalované žádostí ze dne 4. 3. 2019. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce uplatnil nárok dne 4. 3. 2019, když žalovaná uhradila částku 21 150 Kč dne 24. 11. 2020. 3. Podáním ze dne 6. 12. 2020 vzal žalobce žalobu zpět nejen co do zaplacené částky 21 150 Kč, ale současně i do zbývající části jistiny, když nadále již požadoval pouze úrok z prodlení z částky 21 150 Kč ode dne 5. 9. 2019 do 24. 11. 2020 v částce 2 197,20 Kč. 4. Výpisem transakční historie UniCredit Bank bylo prokázáno, že dne 24. 11. 2020 byla zaplacena Ministerstvem spravedlnosti částka 21 150 Kč. 5. Jelikož žalobce vzal žalobu co do částky 29 100 Kč zpět z důvodu úhrady částky 21 150 Kč ze strany žalované a i ve zbývající části žalované částky společně příslušenstvím, soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, odst. 2, věta prvá, odst. 3, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I.) 6. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora cit. ust. § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. 7. Soud vzal předně za prokázané, že žalobce požádal žalovanou o náhradu škody ve výši 29 100 Kč na podkladě skutkových tvrzení identických s tvrzeními žalobními, a to podáním doručeným žalované dne 4.3.2019 (jak soud zjistil ze shodných tvrzení účastníků). Žalobce tedy nepochybně splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ zákon“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. 8. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“). Konečně podle ust. § 14 odst. 3 zákona uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ust. § 15 odst. 2 téhož zákona, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 9. S ohledem na znění shora cit. ust. § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná, byť dobrovolně, (až) po lhůtě šesti měsíců, která je určena k projednání nároku, je s plněním dluhu v prodlení, a to ve smyslu ust. § 15 zákona. Nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, v případě státu pak prodlení počíná, jak shora vyloženo, uplynutím šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku (samého) poškozeným. Žádost žalobce o odškodnění nemajetkové újmy byla žalované doručena dne 4.3.2019 (jak plyne ze shodných tvrzení účastníků). Žalovaná tedy byla v prodlení s úhradou škody ve výši 21 150 Kč v období od 5.9.2019 (první den po uplynutí šestiměsíční lhůty) do 24.11.2020 (kdy bylo žalovanou odškodnění uhrazeno – prokázáno výpisem transakční historie). Žalobce má tedy právo podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě, pokud se jedná na požadavek na úrok z prodlení ve výši 9 %, vyhověl ve výroku II. v rozsahu, jenž odpovídá zákonné výši úroků z prodlení podle shora cit. vládního nařízení z částky 21 150 Kč za období požadované žalobcem. (výrok II.). 10. Soud dále rozhodoval o náhradě nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když žaloba byla co do částky 21 150 Kč vzata zpět pro úhradu ze strany žalované a z částky 7 950 Kč z důvodů na straně žalobce, žalobce byl tedy úspěšným co do 73% a žalovaná co do 27%. Žalobce má tedy právo na náhradu nákladů řízení proti žalované (zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen advokátní tarif) za 3 úkony právní služby á 2 300 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí, dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby á 300 Kč Celkem činí náklady žalobce 9 800 Kč). S ohledem na částečný úspěch má žalobce právo na náhradu 46% vynaložených nákladů, tedy na částku 4 508 Kč O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobce bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.). 11. Lhůty k plnění stanovil soud odlišně od § 160 odst. 1 o.s.ř. z důvodu nemožnosti rychlejšího provedení platby z technických důvodů na straně státu (výrok II. a III.).