29 C 26/2015-548 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal jednak odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení vedeného proti žalobci v částce 135 000 Kč, dále odškodnění za nemajetkovou újmu za nezákonné rozhodnutí vydané v trestním řízení ve výši 4 865 000 Kč a náhradu škody na zdraví ve výši 7 000 000 Kč a to jednat v částce 6 900 000 Kč na ztížení společenského uplatnění a dále v částce 100 000 Kč na bolestném. Ve svých žalobních tvrzeních uvedl, že usnesením Policie ČR č. j. CTS: PSC [číslo] 2007 ze dne 20. 6. 2008 bylo vůči žalobci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin pokusu podvodu dle § 8 odst. 1 § 250 odst. 1 a odst. 4 trestního zákona a trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1 a odst. 2 trestního zákona. V průběhu trestního řízení ve věci byla podána obžaloba, žalobce byl Krajským soudem v Praze odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 5 let, později byl tento rozsudek zrušen a až následně byl žalobce zproštěn obžaloby dne 21. 2. 2013. Žalobce tak po nepřiměřenou dobu 8 let byl vystaven velkému stresu. Odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí v žalované částce 4 865 000 Kč požaduje z důvodu, že trestním stíháním se mu zhroutil celý svět, ukončil řadu pracovních činností a z 90 % propustil zaměstnance své firmy [právnická osoba], ukončil činnost obchodního ředitele ve firmě [právnická osoba] z psychických a zdravotních důvodů, nebyl schopen zajistit podnikatelské aktivity z důvodu nepřetržitého obhajování své osoby před orgány činnými v trestním řízní. Žalobci z důvodu dlouhodobého stresu a traumat při vyšetřování byl později přiznán invalidní důchod dne 4. 12. 2008. Žalobce byl stresován hlavním líčením i vyšetřováním orgánů činných v trestním řízení. K naprostému zhoršení zdravotního a psychického stavu došlo v době, kdy byl nepravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Období nejistoty následovalo i od zrušení odsuzujícího rozsudku do skončení trestního stíhání. Žalobce z důvodu trestního stíhání se nemohl věnovat svým podnikatelským aktivitám ve [právnická osoba] s.r.o., společnosti [právnická osoba] Trestním stíháním bylo zasaženo i do jeho rodinného a společenského života, když žalobce začal kouřit, došlo ke zhoršení psychických obtíží, které ovlivňují jeho sexuální život. S partnerkou, nyní s manželkou [jméno] [příjmení] plánoval založit novou rodinu, avšak hrozba trestu odnětí svobody mu v tomto zabránila. Došlo k odcizení žalobce s jeho dětmi, které s ním žily ve společné domácnosti, dcera se odstěhovala, aby měla klid ke studiu. 2. Ve vztahu k náhradě na škodě na zdraví žalobce tvrdil, že trestním stíháním došlo jednat k poškození zdraví, kdy vlivem trestního stíhání u žalobce propukla úzkostně depresivní porucha a rovněž diabetes druhého stupně. 3. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nesporným, že žalobce dne 14. 5. 2014 u žalované uplatnil svůj nárok na poskytnutí odškodnění újmy ve výši 12 000 000 Kč. Žalovaná konstatovala, že v rámci trestního stíhání žalobce vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 64/2009 došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce dne 20. 6.2008, přičemž usnesení si žalobce převzal dne 3. 7. 2008. Rozsudkem ze dne 21. 2. 2013 byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu a rozsudek nabyl právní moci 13. 1. 2014. Žalovaná konstatovala, že v rámci trestního řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, žalobci se omluvila, což považuje za dostačující. Délku řízení pak hodnotila jako přiměřenou. Za dobu prověřování tedy dobu, než bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, pak nelze přiznat žádné odškodnění nemajetkové újmy, ať již ztvrzeného nezákonného rozhodnutí či nepřiměřené délky řízení. Ve vztahu k zásahu do pracovní sféry žalobce má za to, že zde není zřejmá příčinná souvislost s předmětným trestním stíháním. Poškození dobrého jména žalobce a přerušení obchodních aktivit ze spisového materiálu nevyplývá. Sám žalobce uváděl v průběhu trestního řízení na hlavním líčení dne 4. 12. 2012, že stále podniká, je majitelem a jednatelem [právnická osoba] s.r.o. a současně jednatelem [právnická osoba] a zaměstnancem, kdy je obchodním ředitelem společnosti [právnická osoba] Není najisto postaveno, že k vyvolání zdravotních problémů došlo v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, když žalobce se s vážnějšími zdravotními problémy musel potýkat již delší dobu před zahájením trestního stíhání. Částečný invalidní důchod byl žalobci přiznán dne 29. 8. 2008 a usnesení o zahájení trestního stíhání převzal dne 3. 7. 2008. 4. Dle procesních stanovisek nebylo sporu, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok 14. 5. 2014 a žalovaná dospěla k závěru, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 64/2009 došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, a žalobci vyslovila omluvu. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti: Z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 2 T 64/2009 soud zjistil, že proti žalobci usnesením Policie České republiky sp. zn. ČTS.: PSC [číslo] 2007 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a [jméno] [příjmení] jako obviněných ze spáchání trestného činu podvodu, spáchaného ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2, § 250 odst. 1, trestního zákona, částečně dokonaného a částečně ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 trestního zákona, kterého se měli dopustit tak, že ve 21 případech uzavřeli smlouvu o dílo, za kterou pak vystavili fakturu na finanční částku a předali [jméno] [příjmení] k proplacení, ačkoliv věděli, že fakturace neodpovídá skutečně provedeným pracím, spotřebovanému materiálu, čímž [jméno] [příjmení] uvedli v omyl ohledně výše ceny prováděné rekonstrukce, která si vyžádala náklady na provedené práce a spotřebovaný materiál v období od 13. listopadu 2002 do 2. května 2003 s tím, že tak měli způsobit škodu ve výši 8 937 991 Kč a pokusili se popsaným jednáním vylákat další částku ve výši 7 325 003,90 Kč. Žalobce si usnesení převzal dne 3. 7. 2008. Proti tomuto usnesení si žalobce dne 9. 7. 2008 podal stížnost, která byla krajským státním zastupitelství dne 18. 7. 2008 zamítnuta. Dne 12. 8. 2008 byla rovněž zamítnuta stížnost spoluobviněného [příjmení]. Dne 21. 8. 2008 proběhl výslech obviněného [příjmení], dne 3. 9. 2008 výslech žalobce, dne 11. 9. 2008 výslech svědkyně [příjmení], 20. listopadu 2008 výslech svědka [jméno] [příjmení], 15. 9. 2008 a 12. 12. 2008 výslech [jméno] [příjmení]. Dne 23. 10. 2008 proběhl výslech svědka [jméno] [příjmení], 25. 10. 2008 výslech [jméno] [příjmení], 12. 12. 2008 výslech svědka [jméno] [příjmení], dne 17. 12. 2008 výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], 16. 1. 2009 výslech svědka [jméno] [jméno]. Dne 16. ledna 2009 vyzval orgán činný v trestním řízení (dále jen„ OČTŘ“) znalecký ústav, který ve věci podával před zahájením trestního stíhání znalecký posudek, k vyjádření k námitkám obviněného. Znalecký ústav se vyjádřil k námitkám dne 15. 2. 2009. K výzvě OČTŘ pak pojišťovny zaslaly pojistné smlouvy dne 3. 2. 2009. Žalobce podal návrh na doplnění dokazování dne 12. 2. 2009, jeho právní zástupce byl vyrozuměn o možnosti prostudovat spis dne 27. 3. 2009, k prostudování spisu došlo dne 31. 3. 2009. Opatřením byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví - odvětví soudní lékařství dne 30. 6. 2009. Tento podal znalecký posudek dne 13. 7. 2009. Návrh na podání obžaloby byl doručený krajskému státnímu zastupitelství 13. 8. 2009, obžaloba byla doručena Krajskému soudu v Praze dne 4. 9. 2009 Krajský soud věc vrátil státnímu zástupci k došetření na základě usnesení ze dne 11. prosince 2009. Proti tomuto usnesení si státní zástupce podal stížnost, věc byla vrchnímu soudu předložena se stížností 1. 4. 2010, 10. 5. 2010 odvolací soud zrušil usnesení krajského soudu a uložil mu, aby znovu jednal a ve věci rozhodl. Spis byl vrácen Krajskému soudu v Praze 27. 5. 2010. Žalobce podal dne 26. 7. 2010 žádost o zastavení trestního stíhání, ze strany soudu bylo nařízeno na základě přípisu soudce dne 23. 9. 2010 hlavní líčení ve dnech 15. až 27. 10. 2010, hlavní líčení proběhlo. Hlavní líčení nařízené na 8- 10. 12. 2010 bylo odročeno z důvodu omluvy znalce, 30. 12. 2010 bylo nařízeno hlavní líčení ve dnech 16 až 18. 3. 2011. Při hlavním líčení byli slyšeni svědci, znalci, prováděny listinné důkazy znaleckými posudky. V rámci hlavního líčení žalobce uváděl, že je zaměstnán i podniká s tím, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dne 20. 5. 2011 byl vyhlášen odsuzující rozsudek ve věci, žalobce byl uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 5 let. K žádosti soudce byla prodloužena lhůta k vypravení rozsudku, kdy písemné vyhotovení rozsudku ze dne 20. 5. 2011 bylo žalobci doručeno dne 16. 1. 2012, jeho právnímu zástupci dne 4. 1. 2012. Proti tomuto rozsudku si žalobce dne 12. 1. 2012 podal odvolání, odvolání si rovněž podal druhý obžalovaný, rovněž poškozená. Poškozená si podala návrh na zajištění jejího nároku zajištěním majetku žalo