43 C 126/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s trestním řízením vedeným zejména [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením [stát. instituce] [anonymizováno] [číslo] bylo dne 15.1.2014 zahájeno trestní stíhání žalobkyně. Dne 27.11.2013 byla v domě, kde žila žalobkyně se svým druhem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], provedena domovní prohlídka, která měla odhalit v tomto domě topný systém od firmy [anonymizováno], který měl být údajně dán žalobkyni jako úplatek od této společnosti. Dále bylo v usnesení o zahájení trestního stíhání uvedeno, že žalobkyně jako [anonymizováno] úmyslně předražovala veřejné zakázky [anonymizováno] [obec] a škoda díky této trestné činnosti šla do statisíců. Proti těmto úkonům byly vždy v zákonné lhůtě podány opravné prostředky, nicméně vždy bez jakéhokoliv úspěchu. Žalobkyně poukazovala na nesmyslnost trestního stíhání a uváděla argumenty, které by při správné interpretaci policejního orgánu vedly k zastavení trestního stíhání. Posléze byla podána obžaloba, a to dne 23.6.2014. Žalobkyně byla obžalována z 5 přečinů zneužití pravomoci úřední osoby a ze zločinu podvodu a zločinu přijetí úplatku. Celý soudní proces byl ukončen rozsudkem [název soudu] dne 20.11.2019, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby dle §226 písm. a) trestního řádu. Celé soudní jednání se protáhlo na téměř 6 let. Po celou tuto dobu žila žalobkyně s myšlenkou, že jí hrozí trest přesahující 10 let odnětí svobody. Soudní jednání se velmi táhlo a průtahy v tomto řízení byly pro žalobkyni značně psychicky náročné. V důsledku provedené domovní prohlídky, která byla protiprávní, prožila velmi náročné období, neboť tehdejší druh žalobkyně byl závislý na alkoholu. Po domovní prohlídce, které byl přítomen, upadl do depresí a propadl alkoholu ještě více. Jeho agresivita vůči žalobkyni a celému světu ještě více vzrostla a žalobkyně soužití velmi těžko zvládala. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že na jeho úmrtí měla domovní prohlídka značný vliv, neboť spáchal sebevraždu. Podle názoru žalobkyně je forma zadostiučinění, která je v zákoně zmiňována jako určitá alternativa odškodnění dle zákona 82/1998 Sb., nedostatečná, a proto by měla být odškodněna v penězích. Svůj nárok za průtahy v soudním řízení vyčíslila na částku 120 000 Kč. Žalobkyně po dobu 6-ti let prožívala velmi těžké období. V důsledku trestního stíhání u ní často propukaly depresivní stavy, trpěla častými migrénami, kdy celý den nebyla schopná pracovat a musela zůstat doma. Hrozba více než desetiletého trestu byla po celou dobu 6 let obrovským strašákem a v mezilidských vztazích měla pro žalobkyni velmi neblahé následky. Přišla o řadu známých a přátel, kteří když se dozvěděli o jejím trestním stíhání, odloučili se od ní. Také v zaměstnání neměla poškozená dobré prostředí, neboť někteří spolupracovníci jí dávali najevo, že o jejím trestním stíhání vědí a jsou srozuměni s výší hrozícího trestu. Řada novinářů z lokálních plátků a regionálních rádií informovala o probíhajícím trestním řízení žalobkyně s velmi osobitými komentáři, které neměly na lidské vztahy v okolí žalobkyně dobrý vliv. Také soužití s druhem poškozené panem [příjmení] [příjmení] doznalo v důsledku trestního stíhání značných trhlin. Daleko více započal požívat alkoholické nápoje, neustále žalobkyni v podroušeném stavu říkal, že je kriminálník. Před trestním stíháním plánovali svatbu, děti a společné soužití. Po provedení domovní prohlídky začal více pít a docházelo k fyzickým atakům žalobkyně. Z tohoto důvodu musela opustit dům, neboť jí vyhrožoval, že ji zabije, protože byl také obžalován. Vzhledem k tomu, že se kauza dostala k soudu, jeho požívání alkoholu bylo extrémní. Proto přišel o zaměstnání a jeho agresivita se stupňovala. Žalobkyně po jednom takovém fyzickém ataku na svou osobu musela společnou domácnost opustit a pronajala si byt v [obec]. Do domu druha [anonymizováno] [příjmení] jezdila pravidelně uklízet a vozila tam nákupy, neboť tam bydlel i syn žalobkyně. Vzhledem k tomu, že druh neměl žádné příjmy a nebyl schopen se postarat ani sám o sebe, starala se žalobkyně o domácnost a obě osoby v domě tímto způsobem. Alkoholismus u něho dosáhl takové míry, že spáchal sebevraždu. Vzhledem k tomu, že nebyli manželé a neměli žádné společné potomky, neměla nárok na žádné dědictví, neboť musela dům opustit kvůli fyzickým atakům. Dům přitom kupovali společně, 18 let žili ve společné domácnosti. Společně jej rekonstruovali. V poslední době vše financovala žalobkyně, neboť její druh byl bez zaměstnání. Veškeré tyto psychické útrapy, které prožila žalobkyně a byly jí jednoznačně způsobeny neoprávněným trestním stíháním, vyčíslila na částku 500 000 Kč. Dalším nárokem je nezákonné rozhodnutí o provedení domovní prohlídky. Proti tomuto příkazu byla podána stížnost, která byla jako nedůvodná zamítnuta Krajským státním zastupitelstvím. Žalobkyně byla nezákonným rozhodnutím o provedení domovní prohlídky poškozena a vznikla jí nemajetková újma, kterou vyčíslila na částku 200 000 Kč. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Učinil nesporným, že u něj žalobkyně dne 3.6.2020 uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 820 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení, z toho 120 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení, 500 000 Kč za nezákonné trestní stíhání a 200 000 Kč za nezákonně provedenou domovní prohlídku. Žádosti žalobkyně žalovaný částečně vyhověl. V rámci mimosoudního projednání byly uplatněné nároky žalovanou posouzeny tak, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení vzhledem k účastenství žalobkyně nebyla nepřiměřená. Z tohoto důvodu nepřiznal žalovaný žalobkyni přiměřené zadostiučinění v penězích. Celková délka řízení činila dle žalovaného 5 let a 11 měsíců, ve věci bylo rozhodováno 1x soudem I. stupně. Posuzované trestní řízení bylo dle žalovaného značně složité právně, skutkově i procesně. Soud vyslýchal velké množství svědků, znalce, prováděl obsáhlé listinné dokazování. Procesní složitost spočívala v tom, že hlavní líčení byla opakovaně odročována zejména z důvodů na straně žalobkyně, trestní řízení bylo zastaveno vůči 3. obžalovanému [příjmení] [příjmení], který v průběhu řízení zemřel. V této souvislosti musel soud vyčkat výsledků souvisejících trestních řízení vedených u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] pro případ uložení souhrnného trestu, neboť trestné činy obou obžalovaných spolu souvisely. Provedeným spisovým šetřením nebyly žalovaným zjištěny zaviněné průtahy na straně soudu, neboť celková délka řízení byla zapříčiněna právní, skutkovou a procesní složitostí věci a zejména nutností vyčkat výsledku souběžně probíhajících trestních řízení vedených u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Celková délka řízení byla značně dle žalovaného ovlivněna i chováním žalobkyně jako obžalované, která opakovaně žádala o odročení nařízených hlavních líčení, rovněž byla cca 4 měsíce v dlouhodobé pracovní neschopnosti. K uplatněnému nároku žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání zastává žalovaný názor, že dle ustanovení § 31a odst. 2 zákona 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích pouze tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Žalovaný konstatoval, že v posuzovaném trestním řízení došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Toto konstatování se vzhledem ke stavu věci jeví dle žalovaného jako dostatečné. Žalovaný žalobkyni současně vyslovil omluvu za nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Žalovaný má za to, že žalobkyni nemohla vzniknout nemajetková újma takové intenzity, aby jí bylo přiznáno zadostiučinění v penězích, neboť tato byla pravomocně odsouzena v souvisejících trestních řízeních vedených u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Přiznání práva na náhradu škody způsobené trestním stíháním v případě, kdy se trestně stíhaná osoba dle závěrů učiněných v trestním řízení vskutku dopustila protiprávního jednání odpovídajícího skutkové podstatě trestného činu, by přitom bylo dle žalovaného v příkrém rozporu se zásadou ex iniuria ius non oritur opakovaně připomínanou i Ústavním soudem. Nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu provedení nezákonné domovní prohlídky byl žalovaným shledán jako zcela nedůvodný, neboť jak vyplývá dle žalovaného z vyjádření Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 27.2.2014, č.j. [číslo jednací], domovní prohlídka byla provedena zcela v souladu se zákonem, postup státního zástupce nebyl v žádném případě nezákonný, jakož i postup soudce [název soudu], který zcela správně dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro vydání příkazu k domovní prohl