47 C 123/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [číslo] uzavřené dne 29. 3. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 207 506 Kč. Účelem uzavření úvěrové smlouvy bylo zaplacení kupní ceny [značka automobilu], [VIN kód], specifikovaného v čl. 2 Smlouvy a částka úvěru byla vyplacena dle čl. 2 Smlouvy na účet prodejce. Součástí úvěrové smlouvy byly též dle bodu 9.7 úvěrové podmínky. Smluvní strany sjednaly roční úrokovou sazbu dle bodu 4. Smlouvy ve výši 36,756544 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit v 84 měsíčních splátkách ve výši 5 289 Kč s tím, že první splátka bude splatná dne 26. 4. 2018 a splatnost jednotlivých splátek je vždy do 26. dne v kalendářním měsíci. Dle čl. 5 smlouvy sjednaly smluvní strany pro případ nesplácení úvěru smluvní pokutu ve výši 10 % z nesplacené jistiny a již splatných úroků a pojistného, pokutu za první upomínku 300 Kč a pokutu 3 500 Kč v případě druhé a další upomínky. Dne 29. 3. 2018 došlo též k uzavření Smlouvy o zajišťovacím převodu práva dle čl. 10 úvěrových podmínek, kdy automobil byl zajištěn žalobcem přes [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Žalovaná porušila smluvní povinnost splácet úvěr řádně a včas a žalobkyně úvěr ke dni 2. 1. 2019 zesplatnila. Žalobkyně oznámila žalované zesplatnění celého úvěru, a to výzvou k zaplacení úvěru – zesplatnění ze dne 4. 1. 2019. Ke dni zesplatnění činila výše dluhu částku 258 126 Kč, skládající se z dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 26 445 Kč, nesplacené jistiny ve výši 197 176 Kč, úrokového vyrovnání od data poslední splátky do data ukončení smlouvy ve výši 862 Kč, částky 3 500 Kč za smluvní sankce pro případ prodlení dle bodu [číslo] Smlouvy, částky 22 362 Kč za smluvní pokutu pro případ prodlení dle bodu č. 5 smlouvy, náhrady nákladů na vymáhání pohledávky dle oddílu 10. úvěrových podmínek ve výši 7 260 Kč a částky 371 Kč za dorovnání plateb. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně závazek neuhradila a žalobkyně vyzvala žalovanou k odevzdání vozidla, jímž byl úvěr zajištěn na základě podpisu Smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 29. 3. 2018. Vozidlo bylo dne 2. 2. 2019 zpeněženo za částku 145 000 Kč. Od této částky byly odečteny náklady zpeněžení a zbývající částka byla odečtena od celkového dluhu žalované dle oddílu 10. Úvěrových podmínek tak, že nejprve byla uhrazena náhrada nákladů na externí agenturu a vymáhání pohledávky, poté dlužné splátky a zbývající část byla odečtena od jistiny. Výše pohledávky po prodeji vozidla se skládala z nesplacené jistiny ve výši 116 356 Kč. Žalobkyně žalovanou o nové výši pohledávky informovala dne 8. 2. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce dne 19. 8. 2019. Žalovaná však do dnešního dne ničeho neuhradila.Žalobkyně požaduje po žalované kapitalizovaný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti stanovené ve výzvě k zaplacení celého úvěru do dne sepsání žalobního návrhu ve výši 62 289,01 Kč. 2. Žalované byl ve věci ustanoven usnesením ze dne 1. 7. 2021 opatrovník, který k věci uvedl, že součástí zajišťovací smlouvy jsou dle čl. 6 odst. 5 úvěrové smlouvy úvěrové podmínky, z nichž dle čl. 10 odst. 2 vyplývá, že„ Auto můžeme prodat….jakýmkoliv jiným vhodným způsobem. Souhlasíte, že auto můžeme prodat jakékoliv osobě za obvyklou cenu. Nemusíme využít nejvyšší nabídku, nejsme povinni auto ocenit a ani inzerovat jeho prodej v tisku.“ Opatrovnice namítla absolutní neplatnost ujednání o zajišťovacím převodu práva, neboť výše uvedené smluvní ustanovení odporuje zákonným ustanovením § 2040 a násl. občanského zákoníku upravujícím zajišťovací převod práva, když z úvěrových podmínek vyplývá, že nebyl stanoven žádný způsob ocenění auta a je na žalobkyni, jakým způsobem a za jakou cenu auto zpeněží a na základě ust. § 1315 občanského zákoníku se jedná o zakázané ujednání pro realizaci zástavního práva, která se aplikují na hodnocení legitimnosti dohody o zajišťovacím převodu práva. Opatrovnice dále namítla, že se jedná o formulářovou žalobu a žalovaná zde vystupuje v pozici slabší strany bez možnosti reálného ovlivnění úvěrové smlouvy. Dále uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně auto zpeněžila svévolným způsobem a získanou částku započetla na dluh žalované, a to v rozporu se zákonnými ustanoveními o realizaci zajišťovacího převodu práva, není prokázána a doložena výše dlužné částky. 3. Žalobkyně k vyjádření opatrovnice namítla, že ačkoliv k tomu nebyla povinna, neboť žalovaná podpisem smlouvy výslovně souhlasila s postupem odebrání a prodeje auta dle čl. 10 ÚP, učinila prostřednictvím znalce ocenění předmětu zajištění, který byl formou vyjádření s popisem celkového stavu vozidla vyčíslen na cenu 120 000 Kč. Následně byla provedena dle zákona o veřejných dražbách a dle § 6 HL. 6 úvěrových podmínek dražba s vyvolávací cenou vozidla 102 000 Kč, odpovídající 85 % ceny stanovené znalcem. Vozidlo bylo prodáno za 145 000 Kč. Žalobkyně poukazuje na § 329 odst. 2 o. s. ř., kdy nejnižší podání při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí v dražbě činí jednu třetinu rozhodné ceny. Žalobkyně dále k tvrzením opatrovnice uvedla, že žádnou vyšší nabídku v dražbě neopomenula, předmětné vozidlo bylo prodáno za nejvyšší učiněnou nabídku. K námitce opatrovnice, že žalovaná vystupovala jako slabší strana ve smluvním vztahu žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena s jednatelem žalované, byla uzavřena mezi dvěma právnickými osobami, a jednatel společnosti při výkonu své funkce postupoval s péčí řádného hospodáře. 4. Ve věci proběhlo jednání dne 1. 9. 2021, kterého se obě strany zúčastnily. 5. Účastníci ve věci učinili nesporným, že dne 29. 3. 2018 spolu uzavřeli smlouvu o úvěru a smlouvu o zajišťovacím převodu práva, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 207 505 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet. Žalobkyně při jednání uvedla, že z důvodu neuhrazených úvěrových splátek využila zajišťovacího převodu práva, vozidlo bylo prodáno ve veřejné držbě dle ujednání úvěrových podmínek a bylo prodáno za obvyklou cenu, jak bylo v podmínkách stanoveno. Proto má žalobkyně za to, že jednala s náležitou a odbornou péčí při prodeji vozidla a v zájmu dlužníka. Dále žalobkyně má za to, že i kdyby nějaká ujednání byla neplatná, neznamená to, že by byl neplatný celý zajišťovací institut a na žalobě proto trvá. Opatrovnice k obraně žalované uvedla, že ačkoliv nemusela být sjednána v podmínkách konkrétní prodejní cena vozidla, měl být sjednán způsob, jakým k prodeji vozidla dojde a vzhledem k tomu, že toto ujednáno nebylo, má za to, že byl zajišťovací převod práva sjednán neplatně a navrhla žalobu zamítnout. 6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 7. Z úvěrové smlouvy č. [spisová značka] ze dne 29. 3. 2018 bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr, jehož předmětem bylo financování vozidla [anonymizováno], [VIN kód] a [role v řízení] se zavázala úvěr v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 5 289 Kč splácet, a to vždy k 26. dni v kalendářním měsíci. Celková výše úvěru činila 207 506 Kč Smluvní strany sjednaly ve čl. 4 úrok z úvěru ve výši 22. 496069 % ročně. Čl. 6 smlouvy byla mezi smluvními strany uzavřena Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na jejímž základě a stala vlastníkem vozidla žalobkyně a pro případ neuhrazení splátek úvěru jí vzniklo na základě čl. 6 oprávnění žalované vozidlo odebrat a zahájit výkon zajišťovacího práva, tedy auto zpeněžit a započíst jeho výtěžek na dluh žalované. Smluvní strany čl. 7 sjednaly, že auto bude zpeněženo v dražbě dle zákona o veřejných dražbách s tím, že nejnižší podání činí dle zákona nejméně 30 % z obvyklé ceny auta. V čl. 9 bylo smluvními stranami ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou také úvěrové podmínky. 8. Z úvěrových podmínek bylo dle č. 10 zjištěno, že v případě nehrazení splátek úvěru po dobu delší než 30 dnů bude po zesplatnění úvěru vozidlo odebráno a prodáno ve veřejné dražbě dle zákona o veřejných dražbách, prostřednictvím prodejce aut nebo jakýmkoliv jiným vhodným způsobem za obvyklou cenu. Dále bylo ujednáno, že náklady na odebrání a prodej auta zaplatí žalovaná. Dle čl. 11 bylo smluvními stranami ujednáno, že žalobkyně může smlouvu zesplatnit v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 9. Z výzvy k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne 4. 1. 2019, podacího archu ze dne 7. 1. 2019 a dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkového dluhu ve výši 257 976 Kč do data splatnosti 18. 1. 2019. 10. Fakturou [číslo] ze dne 4. 2. 2019 bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s.r.o., vystavila žalobkyni fakturu na částku 2 420 Kč splatnou ke dni 18. 2. 2019, za provizi za prodej vozidla. 11. Fakturou č. [anonymizováno] ze dne 1