47 C 130/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 4. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, když na žalobkyni přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 1. 1. 2021, uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Pohledávka za žalovaným vznikla na základě Smlouvy o úvěru z 25. 8. 2017, na jejímž základě byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni vrátit do 25. 10. 2017. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde se žalovaný zaregistroval, zadal své osobní údaje, zřídil si uživatelský účet a odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Úvěr byl následně převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [číslo] kdy platba byla identifikována pod variabilním symbolem [číslo] kterým si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Žalovaný závazek ze smlouvy řádně nesplnil, právní předchůdkyni žalobkyně ani nynější žalobkyni dosud na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ačkoliv byl žalovaný ze strany žalobkyně o úhradu dlužné částky upomínán, naposledy upomínkou z 2. 2. 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaný konkludentně podle § 101 odst. 4 o. s. ř., když nereagoval na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti. Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru z 25. 8. 2017, bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 25. 10. 2017. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 1. 1. 2021 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 2. 2. 2021, předžalobní výzvy z 2. 2. 2021 a podacího lístku z 2. 2. 2021 bylo prokázáno, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že byl žalovaný ze strany žalobkyně o úhradu dluhu upomínán před podáním žaloby. 5. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se poté zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena ve smyslu zákona č. 89/2012, občanský zákoník, smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to bezhotovostně připsáním na účet a žalovaný se zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to do 25. 10. 2017. Žalovaný svůj závazek porušil, když úvěr v termínu splatnosti nevrátil a pohledávka za žalovaným, vyplývající z titulu shora uvedené smlouvy o podnikatelském úvěru, se stala splatnou. V průběhu řízení se žalovaný ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a z žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně současně doložila svou aktivní legitimaci ve sporu smlouvou o postoupení pohledávek z 1. 1. 2021. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč z titulu úvěrové smlouvy spolu s úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení dle § 1970 o. z.. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) á 300 Kč (za převzetí zastoupení, žalobu a výzvu k plnění), paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. á 100 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 252 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.