47 C 201/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 9. 2020 domáhá u zdejšího soudu na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), uzavřené dne 7. 6. 2018 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ společnost“). K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím prostředků na dálku s tím, že úvěr ve výši 12 000 Kč byl žalovanému poskytnut odesláním finančních prostředků na jím ve smlouvě uvedené číslo bankovního účtu [bankovní účet]. Žalovanému vznikla povinnost dle čl. 8 Rámcové úvěrové smlouvy uhradit částku 2 448 Kč za poskytnutí úvěru. [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím webové stránky, kde se žalovaný zaregistroval, zřídil si uživatelský účet a bylo mu přiděleno klientské číslo CZ [číslo]. Žalovaný provedením platby ze svého účtu ve výši 1 Kč za zřízení účtu a odsouhlasením Rámcové úvěrové smlouvy dokončil registraci a zaslal společnosti žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 28. 11. 2018. Žalovaný se však dostal do prodlení s vrácením úvěru, společnost tedy evidovala za žalovaným dluh na jistotě ve výši 9 835 Kč. Tento dluh společnost postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, avšak dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně podle § 101 odst. 4 o. s. ř., když nereagoval na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud ve věci zjistil z důkazů a tvrzení žalobkyně, neboť žalovaný byl v řízení nečinný, následující skutečnosti. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 7. 6. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala dle pol. 6.6.1 žalovanému poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru v souladu s pol. 8 smlouvy. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 6. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě podmínek rámcové úvěrové smlouvy žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 448 Kč. Společnost vystavila žalovanému fakturu [číslo] ze dne 7. 6. 2018 znějící na částku 14 448 Kč, splatnou dne 7. 7. 2018. Z výpisu o provedení platby u [příjmení] [příjmení] bylo prokázáno, že společnost odeslala na č. bankovního účtu [bankovní účet], který uvedl ve smlouvě o úvěru žalovaný, částku 12 000 Kč. Výpisem z webového účtu žalovaného bylo zjištěno, že si žalovaný zřídil dne 7. 6. 2018 na webových stránkách společnosti účet pod č. klienta [číslo], prostřednictvím kterého zažádal o poskytnutí úvěru, který je zde pro žalovaného evidován ve výši 12 000 Kč, splatný ve lhůtě 30 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2020 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně upomínán k úhradě dlužné částky ve výši 9 835 Kč. Soud dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] na žalobkyni a žalovaný byl o této skutečnosti informován oznámením ze dne 26. 5. 2020 odeslaným spolu s předžalobní upomínkou dne 26. 5. 2020. 5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně v řízení dostatečně prokázala, že mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků na dálku, na jejímž základě společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč převedením částky na bankovní účet uvedený žalovaným při registraci a zřízení klientského účtu u společnosti, splatný dne 7. 7. 2018, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem 2 448 Kč za poskytnutí úvěru. Žalobkyně rovněž doložila, že předmětná pohledávka za žalovaným na ni byla platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020. Soud s ohledem na uvedené uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou část úvěru ve výši 7 387 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 448 Kč, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, které žalobkyně požaduje uhradit ode dne 29. 11. 2018, stanoveného v předžalobní upomínce jako datum prodloužené lhůty splatnosti. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to podáním odeslaným dne 26. 5. 2020 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní upomínce a podání žaloby ve výši 600 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky a 21% náhrada DPH, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem.