10 C 241/2021-130 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhá po žalované 1) plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] po žalovaném 2) stejných plnění z titulu ručitelského prohlášení k této smlouvě o úvěru, které žalovaný 2) převzal. Žalobce uvádí, že žalovanému 1) poskytl úvěr dne [datum] ve výši 650 000 Kč. Žalovaný 1) svou povinnost nesplnil, úvěr nesplácel a úvěr tak byl zesplatněn po jeho ukončení přípisem z [datum]. Žalobce se žalobou proto domáhá jistiny ve výši 575 525,63 Kč a smluvních poplatků ve výši 598 Kč, čímž je tvořena jistina žalované částky 576 123,63 Kč. Dále se žalobce domáhá částky 8 514,39 Kč, jakožto kapitalizovaného smluvního úroku do [datum], dále částky 293,89 Kč, jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do [datum], a dále smluvního úroku z úvěru ve výši 30 % z částky 584 040,02 Kč (jde o součet jistiny a smluvního úroku splatného do zesplatnění úvěru), a to od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil podáním z [datum], ve kterém výslovně uvedl, že žalobou uplatněné nároky nepopírá, a tyto v plném rozsahu uznává. 3. Žalovaný 2) se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět, neboť mu dne [datum] žalovaný 1) uhradil částku 80 000 Kč. Žalobce tímto podáním uvedl, že žalobu bere zpět co do částky 293,89 Kč, jakožto kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení do [datum], dále co do požadavku na zaplacení dlužných poplatků ve výši 598 Kč, dále co do požadavku na zaplacení smluvního úroku z částky 584 040,02 Kč od [datum] do [datum], konkrétně ve výši 78 245,38 Kč, a dále co do požadavku na zaplacení jistiny ve výši 862,73 Kč se smluvním úrokem ve výši 30% p.a. z této částky ročně od [datum] do zaplacení, neboť tato částka byla na jistině již uhrazena (jde o zbytek z platby 80 000 Kč). Soud proto výrokem I. v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil s odkazem na § 96 o.s.ř. 5. Ve vztahu k žalovanému 1) rozhodl soud rozsudkem pro uznání, tedy soud vyšel z uznání žalobou uplatněného nároku, a proto blíže nehodnotí listinné důkazy týkající se uzavření samotné úvěrové smlouvy, poskytnutí úvěru, výpisy z úvěrového účtu ani vzájemnou komunikaci zahrnující výzvy k úhradě a zesplatnění úvěru. 6. Ve vztahu k žalovanému 2) soud dospěl k závěru, že uznání dluhu se vztahuje i na něj, jakožto ručitele, tedy co do existence hlavního závazku soud odkazuje na uznání dluhu žalovaným 1). Dále pak ve vztahu k tomuto žalovanému soud z ručitelského prohlášení vystaveného [právnická osoba] a podepsaného jakožto ručitelem žalovaným 2) dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 2) převzal ručení za úvěr žalovaného 1), a to až do výše 650 000 Kč, pokud jde o závazek uhradit jistinu ze smlouvy o úvěru [číslo] z [datum], a dále ručení co do částky 650 000 Kč, pokud jde závazek uhradit příslušenství tohoto úvěru, smluvní úroky a poplatky dle této zajišťované smlouvy. 7. Soud nehodnotil listiny založené žalovaným 1) za účelem doložení, že se snaží obstarat finance k úhradě dluhu (komunikace ohledně věcného břemene, geometrický plán), neboť žalovaní se k jednání nedostavili, tedy toto nemělo významu ani pro případné rozložení plateb do splátek, o které by žalovaní jinak mohli příp. žádat a tento požadavek o tyto listiny opírat. 8. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, pak ve vztahu k žalovanému 1) soud s odkazem na níže uvedené uvádí, že žalovaný 1) uznal žalobou uplatněné závazky v plném rozsahu, a soud proto žalobě z tohoto důvodu vyhověl. Pokud jde o žalovaného 2), pak soud učinil závěr z ručitelského prohlášení ze dne [datum] v tom směru, že žalovaný 2) se zavázal z titulu ručení splnit závazky ze smlouvy o úvěru [číslo] za žalovaného 1), a to až co do částky 650 000 Kč, pokud jde o jistinu úvěru, a dále až co do částky 650 000 Kč, pokud jde o příslušenství zajištěného úvěru, smluvní pokuty a poplatky. Žalovaný 1) a 2) netvrdili a soud tedy ani nezjistil, že by nad rámec částky 80 000 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno výše popsaným způsobem, žalovaný 1) či 2) na předmětný úvěr či související platby něčeho jiného uhradili. 9. Po právní stránce posoudil soud věc podle ust. § 2395 a § 2018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. 10. Podle věty první § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 11. Žalovaný 1) podáním ze dne [datum] žalobou uplatněné nároky výslovně uznal, a to v plném rozsahu, a soud proto na základě citovaných zákonných ustanovení musel, po zohlednění částečného zastavení řízení, rozhodnout podle tohoto uznání a žalobě v plném rozsahu vyhovět, když vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů. Žalobce se svou žalobou po žalovaném 1) oprávněně domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 574 662,90 Kč i smluvních úroků z úvěru, jak kapitalizovaných ke dni splatnosti úvěru (8 514,39 Kč), tak do budoucna přiznaných ve výši 30 % p.a. z částky 583 177,29 Kč (součet zbytku přiznané jistiny a kapitalizovaných smluvních úroků do dne zesplatnění úvěru) od [datum] do zaplacení. Povinnost žalovaného 1) není limitována a soud tak žalobě vůči žalovanému 1) v plném rozsahu vyhověl. To vše je odůvodněno § 2395 a násl. o.z., kdy žalovaný 1) uznal, že se smlouvou o úvěru žalobce zavázal poskytnout úvěr a že tento poskytl a že žalovaný 1) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, což neučinil. Soud k tomuto plnění zavázal žalovaného 1) s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, tedy žalovaného 2), neboť ten je k témuž (ač limitovanému) plnění, zavázán z titulu ručení, z jehož povahy se dle § 2018 a násl. o.z. podává, že v případě nesplnění závazku hlavním dlužníkem je tento nadále zavázán k tomuto plnění, avšak je zároveň tento závazek povinen splnit i ručitel, tedy v rozsahu plnění jednoho z nich zaniká povinnost k plnění druhého, nicméně do doby zániku závazku jsou zavázáni k plnění oba a věřitel po nich může požadovat plnění celé (resp. zde limitované rozsahem ručení žalovaného 2/), nicméně pro rozdílnost právního titulu vzniku těchto závazků (úvěrová smlouva x ručení) nejde o závazek solidární. 12. Pokud jde o žalovaného 2), pak soud vyšel z právní úpravy § 2018 a násl. o.z. Žalovaný 2) ručitelským prohlášením ze dne [datum] výslovně převzal ručení za závazek žalovaného 1) uhradit jistinu úvěru dle smlouvy o úvěru z téhož dne co do částky 650 000 Kč, a dále v rozsahu až 650 000 Kč, pokud jde o závazek žalovaného 1) uhradit příslušenství úvěru, smluvní pokutu a poplatky téhož úvěru. Tedy žalovaný 2) se zavázal žalobci, že takto specifikované závazky z této smlouvy o úvěru uspokojí, pokud žalovaný 1), jakožto hlavní dlužník, svůj dluh nesplní, což se stalo. Ve smyslu § 2025 odst. 2 o.z. pak lze mít za to, že žalovaný 2) vyslovil souhlas s uznáním dluhu žalovaného 1), jakožto hlavního dlužníka, neboť žalovaný 1) je společností s ručením omezeným, která má jediného (100%) společníka a jediného jednatele, kterým je právě žalovaný 2). Ve smyslu tohoto ustanovení tak je nutno uzavřít, že žalovaný 2) souhlasil s uznáním dluhu žalovaným 1), neboť toto uznání dluhu v pozici statutárního orgánu žalovaného 1) učinil právě [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], který je sám žalován jakožto žalovaný 2). Ve vztahu k žalovanému 2) pak soud zavázal tohoto výrokem II. k úhradě částky 574 662,90 Kč na jistině úvěru, neboť ručitelské prohlášení bylo limitováno částkou 650 000 Kč na úhradu jistiny a v tomto rozsahu žalobce žalobou více nepožadoval. Výrokem III. však soud rozhodl o tom, že plnění žalovaného 2) ve vztahu k žalobci, pokud jde o příslušenství úvěru, konkrétně smluvní úroky z úvěru, je limitováno částkou 570 862,73 Kč. Je tomu tak z důvodu, že dle ručitelského prohlášení za tyto závazky žalovaný 2) odpovídá do maximální částky 650 000 Kč, přičemž řízení bylo částečně zastaveno co do částky 78 245,38 Kč na již zaplaceném smluvním úroku od [datum] do [datum], dále co do částky kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 293,89 Kč, a dále co do částky 598 Kč, tedy celkově co do částky 79 137,27 Kč. Tato částka tak již byla na těchto nárocích uhrazena a žalovaný 2) tak již ručí jen co do celkové maximální částky 570 862,73 Kč (jakožto rozdílu 650 000 Kč a částky 79 137,27 Kč). Ke zbývajícím plněním (na smluvním úroku) pak výrokem III. soud žalobce zavázal, neboť na toto se ručení vztahuje. Rovněž žalovaného 2) zavázal soud k veškerému plnění společně se žalovaným 1) s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, neboť toto plyne z povahy ručitelského prohlášení (argumentace viz výše). Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu žalobce ve vztahu k žalovanému 2) nad rámec ručitelského prohlášení, tj. nad rámec plnění částek přesahujících částku 570 862,73 Kč, pokud jde o příslušenství úvěru, poplatky, či smluvn