10 C 69/2022 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 13. 4. 2022 domáhá po žalované úhrady částky 55 371 Kč s přísl. jakožto škody vniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce měl pravomocně přiznanou pohledávku za dlužníkem [anonymizováno]. [příjmení], kterou vymáhal v exekučním řízení vedeném exekutorkou [anonymizována dvě slova]. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Plnění, které exekutorka vymohla po dlužníkovi, nebylo žalobci jakožto oprávněnému vyplaceno. Při vyčíslení výše vymoženého a exekutorkou nevyplaceného plnění vyšel žalobce z odsuzujícího rozsudku vydaného vůči této exekutorce [název soudu], [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kde byla výše v rámci této exekuce nevyplaceného plnění vyčíslena částkou 72 371 Kč, přičemž žalobce nárokuje 55 371 Kč, neboť o vymožení částky 17 000 Kč (která ale rovněž vyplacena nebyla) byl žalobce exekutorkou již dříve informován (tedy by byla důvodnou námitka promlčení). Žalobce namítal, že zbytek nároku promlčen není, neboť v právním státě se vychází z premisy řádného výkonu exekuční činnosti, tedy nebyl povinen exekutora kontrolovat a o škodě se dozvěděl až u podané obžaloby, doručené žalobci dne 26. 5. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 27. 5. 2022. Žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku, když exekuce byla ukončena již v roce 2008 a nárok byl předběžně uplatněn až dne 23. 7. 2020. 3. Ve věci byly splněny podmínky § 115a o.s.ř. pro rozhodnutí o věci bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 4. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 23. 7. 2020. 5. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Usnesením Okresního soudu ve [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla nařízena exekuce ve prospěch žalobce jakožto oprávněného pro vymožení jeho pohledávky vůči dlužníkovi [anonymizováno]. [příjmení] k uspokojení pohledávky ve výši 69 586,91 Kč s přísl. a vedením exekuce byla pověřena [anonymizována dvě slova]. [obec], [anonymizováno] [obec] (zjištěno z tohoto usnesení). Exekuce byla vedena touto exekutorkou pod sp.zn [spisová značka] a zanikla dle vyrozumění této exekutorky ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], dne [datum rozhodnutí], neboť byla pohledávka oprávněného zcela vymožena (zjištěno v tohoto vyrozumění). Žalobce se o ukončení předmětné exekuce pro vymožení pohledávky dozvěděl až dne 16. 7. 2020, kdy mu k jeho dotazu zaslal toto vyrozumění o ukončení exekuce vymožením plnění exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který exekuční činnost převzal po [anonymizována dvě slova] [obec] a kterého se na stav exekuce žalobce dotázal (zjištěno z výpisu z DS právního zástupce žalobce [příjmení] [příjmení]; detail přijaté zprávy ID [číslo] a z přípisu [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 15.7.2020 zaslaného zástupci žalobce). Soud dále zjistil, a to z přípisu exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 5. 2022, že po [anonymizována dvě slova]. [obec] vedl EÚ [obec] právě tento exekutor a tento exekutor potvrdil, že v řízení vedeném původní exekutorkou [anonymizována dvě slova]. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] bylo vymoženo na pohledávku žalobce proti povinnému [příjmení]. [příjmení] 72 370,91 Kč, a to konkrétně 69 586,91 Kč na jistině a 2 784 Kč na nákladech nalézacího řízení, to vše s tím, že nebyla dohledána žádná výplata vymoženého plnění žalobci (toto se podává i z dále citovaného trestního rozsudku). Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova]. [obec] byla uznána vinnou zločinem zpronevěry dle § 206/1, 5 a) t.z. a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 c), odst. 3 a), b) t.z. Jedním ze skutků, který k jejímu odsouzení vedl, bylo pod bodem 56. právě nevyplacení vymoženého plnění žalobci v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 72 371 Kč (již po zohlednění nákladů exekuce); ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí]. č.j. [spisová značka] pak soud zjistil, že tento rozsudek nabyl právní moci dne 10. 11. 2021. Soud tak má za zjištěnou výši škody 72 371 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), když tato výše se podává jak z trestního rozsudku, tak ze sdělení exekutora [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. Soud konečně zjistil, že žalobce byl jakožto poškozený o trestním řízení proti [anonymizována dvě slova] [obec] vyrozuměn [název soudu] doručením obžaloby ze dne ze dne 7. 2. 2020 podané na [anonymizována dvě slova]. [příjmení] a vyrozumění žalobce jakožto poškozeného, k čemuž došlo dne 26. 5. 2020 (zjištěno z obžaloby, vyrozumění poškozeného z 25. 5. 2020 a z výpisu z DS právního zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] - detail přijaté zprávy ID [číslo] ze dne 26. 5. 2020). 6. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který koresponduje se skutkovými zjištěními uvedenými výše, na které soud odkazuje. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel (výpis z OR žalobce; původní exekuční titul vůči povinnému; listiny týkající se exekucí vůči jiným povinným žalobce). 7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 35 odst. 1 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 8. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OpdŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OpdŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace. 9. Zákonem č. 396/2012 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2013 novelizován § 32 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby). 10. Dle znění exekučního řádu účinného v době, kdy nesprávný úřední postup nastal (nejpozději 29. 12. 2008, kdy byla exekuce ukončena) tak pla