17 C 129/2017-399 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] po žalované původně domáhal částky 2 596 344 Kč s příslušenství, sestávající z částky 43 650 Kč představující náklady právního zastoupení, částky 305 694 Kč představující škodu na zdraví (ZSÚ), částky 475 000 Kč představující ušlý zisk, částky 1 272 000 Kč coby nemateriální újmy za vykonanou vazbu a částky 500 000 Kč coby nemateriální újmy za nezákonné rozhodnutí, vše v souvislosti s trestním řízením, vedeném posléze u Krajského soudu v Praze, sp.zn. 5 T 31/2014. Žalobce uvedl, že byl stíhán pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, ve formě účastenství dle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Žalobce byl stíhán rovněž vazebně, a to od [datum] do [datum], tedy ve vazbě strávil celkem 636 dnů. Dne [datum] byla na žalobce podána obžaloba ke Krajskému soudu v Praze a dne [datum] byl žalobce uznán vinným stíhaným trestným činem a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 let se zařazením do věznice s ostrahou. Z podnětu odvolání žalobce byl napadený odsuzující rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, a to dne [datum]. Dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby z důvodu § 226 písm. c) tr. řádu a propuštěn z vazby. Proti rozsudku podal odvolání státní zástupce, které však bylo rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] zamítnuto. Kromě nákladů vynaložených na obhajobu se žalobce domáhal náhrady škody na zdraví, spočívající v následku – posttraumatické stresové poruše způsobené zejména vazbou. Tuto újmy žalobce doložil znaleckým posudkem, v němž byla vyčíslena na částku 305 694 Kč představující ZSÚ. V souvislosti s tím pak uplatňoval žalobce i náklady vynaložené na zpracování znaleckého posudku 10 308 Kč. Dále žalobce požadoval ušlý zisk, a to za dobu od [datum] do [datum] s odůvodněním, že při vazebním zasedání konaném dne [datum] byla doložena garance zaměstnání žalobce u [právnická osoba] 1918 a.s. s platem ve výši 25 000 Kč měsíčně (+ odměny). Žalobce si tedy mohl – pokud by byl propuštěn z vazby, vydělat od [datum] nejméně 25 000 Kč měsíčně, k čemuž však v důsledku trvání vazby a následně vzniklé újmy na zdraví, která se postupem trvání vazby zhoršila a pro kterou ani po propuštění z vazby nemohl práci vykonávat (neboť byl stále je v léčbě), nedošlo. Dále žalobce požadoval nahradit nemateriální újmu, a to jednak za omezení osobní svobody vazbou po dobu 636 dnů a jednak za celé trestní stíhání a jeho dopady do jeho života. Žalobce újmu způsobenou vazbou vyčíslil na 2 000 Kč za každý dne vazby, celkem 1 272 000 Kč. Dle žalobce by průměrná paušální výše odškodnění – tedy 500 až 1.500 Kč měla být s ohledem na délku vazby a tedy délku vazebních omezení - v komparaci s důvodem zproštěním obžaloby a délkou trestního stíhání a dopadů do rodinného života žalobce a do psychického stavu, navýšena na 2 000 Kč. Žalobce dále požadoval odškodnění ve výši 500 000 Kč za trestní stíhání jako celek s odůvodněním, že nebyl trestně stíhán za nějaký bagatelní přečin, ale za zločin loupeže a to dokonce dlouhodobě vazebně. V první fázi pak došlo dokonce k odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 4 léta. Již„ pouhé“ nepravomocné odsouzení k jakémukoliv trestu u osoby, která se skutku nedopustila, je obrovským zásahem do práva na zcela normální život včetně života profesního, rodinného, apod., natož když dojde k odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody – v tomto případě ke čtyřem rokům. Člověk, který vyslechne takový verdikt, je samozřejmě nejen pod enormním psychickým tlakem, ale dopadá na něj ve všech sférách jeho konání – včetně spánku, rodinné pohody, pracovních výkonů, koníčků, apod. Každý člověk v takovém případě - pokud je v daném případě nevinný - pomýšlí dokonce na ukončení života. Člověk neprávem odsouzený nemůže normálně spát, jíst a vykonávat i další běžné činnosti. Žalobce byl ve stresu více než dva a půl roku – po celou dobu trestního stíhání, v enormním stresu byl po celou dobu strávenou ve vazbě, v důsledku čehož nastalo u žalobce i poškození zdraví, což bylo diagnostikováno jako posttraumatická stresová porucha. U žalobce se dokonce objevila i vada řeči. U žalobce došlo vlivem zejména vazebního trestního stíhání k přerušení úzkých rodinných vazeb – které nadále mohl realizovat pouze prostřednictvím telefonického kontaktu a návštěv ve vazební věznici – nutno připomenout, že všechny termíny návštěv, které měl žalobce k dispozici, byly využity (kromě syna byly návštěvy ostatních osob blízkých realizovány) – což potvrzuje rovněž blízkost rodinných vztahů. Prakticky zcela však došlo k přerušení vazeb s nezletilým synem, [jméno] [příjmení], [datum narození], ačkoliv do vzetí do vazby se žalobce se svým synem pravidelně a často stýkal. Vzhledem k věku syna, času návštěv (zasahujících do školní výuky) a vazebnímu prostředí zcela pro dítě nevhodnému, nemohlo dojít k realizaci jejich osobního kontaktu, který by zmírnil dopady vazby na tento vztah. Žalobce měl velmi blízké vztahy i se svou sestrou a snoubenkou (nyní manželkou [jméno] [příjmení]) a v důsledku nemožnosti uskutečňovat pravidelný běžný kontakt s nimi i se svým synem, se psychický stav žalobce rapidně zhoršil. S tehdejší snoubenkou se žalobce chtěl oženit a založit rodinu, v důsledku vzetí do vazby k tomu nemohlo dojít. Sňatek mohl žalobce uskutečnit až po propuštění z vazby, konkrétně k němu došlo dne [datum] a k založení rodiny mohlo dojít až po pravomocném zproštění obžaloby, neboť do té doby byla budoucnost žalobce nejistá a nemohl dítě vystavil riziku, že svého otce neuvidí. Život žalobce a jeho rodiny, včetně plánování dítěte, se tak musely zcela podřídit trestnímu stíhání. Tento zásah je nenapravitelný, neboť čas se vrátit zpět nedá. Újma způsobená trestním stíháním, které bylo nezákonné, se promítla i ve fyzické integritě žalobce, neboť musel strpět mimo jiné násilný odběr DNA. Žalobce musel v průběhu celého řízení aktivně uplatňovat svou obhajobu a předkládat důkazy, v důsledku čehož mu vznikla další škoda nejen na majetku, ale i ve sféře psychického vypětí. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že žádost o odškodnění podal dne [datum], přičemž do podání žaloby nebylo o žádosti nijak rozhodnuto. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že žalobce nároky předběžně uplatnil v celkové výši 3 290 650 Kč, přičemž později omezil nárok na náhradu újmy na zdraví. Žalovaná se vyjádřila k žádosti žalobce ve stanovisku ze dne [datum]. Žalovaná dále po rekapitulace předmětného trestního řízení učinila nesporným, že v něm došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Za to se žalovaná žalobci omluvila. Nárok na náhradu nákladů obhajoby shledala žalovaná důvodným co do částky 41 350 Kč. Uplatněný nárok na náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku 10 308 Kč žalovaná neuznala. K požadavku na náhradu ušlého zisku 475 000 Kč žalovaná namítla, že na č.l. 1445 trestního spisu se nachází potvrzení o přijetí do pracovního poměru, společenská záruka, garance a nabídka peněžité záruky za žalobce od [právnická osoba] 1918 a.s., která potvrdila, že přijme žalobce do pracovního poměru na pozici pomocného dispečera a koordinátora kamionové dopravy s nástupním platem 25 000 Kč + odměny za pracovní víkendy a přesčasy. K tomuto potvrzení však není přiložen návrh znění pracovní smlouvy. V odůvodnění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28.5.2015, č.j. 5 T 31/2014-1451, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o propuštění z vazby a též nabídka peněžité záruky [právnická osoba] 1918 a.s., je uvedeno, že nabídka peněžité záruky je zjevně formální a účelová, neboť společnost sice přislíbila, že žalobce zaměstná a vyhověla tak žádosti jeho sestry, avšak tak učinila, aniž by žalobce znala. Dále žalovaná poukazuje na skutečnost, že žalobce byl propuštěn z vazby dne [datum], avšak ušlý zisk požaduje až do dne [datum], tedy ještě za období více než jednoho roku, kdy již pobýval na svobodě. K požadavku na náhradu škody na zdraví ve výši 305 694 Kč žalovaná namítla, že žalobce sice doložil znalecký posudek [celé jméno svědka], znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ohledně rozvoje posttraumatické stresové poruchy. Žalovaná nicméně tento nárok neuznává, neboť z trestního spisu zjistila, že žalobce byl opakovaně trestně stíhán. K požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené v souvislosti s trestním stíháním žalobce, žalovaná s přihlédnutím k rozsáhlé trestní minulosti žalobce (zjištěné z opisu z evidence rejstříku trestů na č.l. 963 a [číslo] trestního spisu) a k tomu, že nebyly zjištěny závažnější zásahy do pověsti žalobce (naopak z nabídek záruk několika osob vyplývá, že žalobce požíval důvěry svého okolí i v době, kdy trestní stíhání probíhalo vazebně) přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 42 000 Kč. Zároveň se žalovaná žalobci omluvila. K požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené omezením osobní svobody rozhodnutím o vazbě žalo