22 C 110/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 6. 2022 domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 98 000 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení, které bylo proti žalobkyni vedeno u Okresního soudu v Chomutově pod sp.zn. 20T 17/2016, a dále náhrady škody ve výši 22 999,68 Kč s příslušenstvím spočívající v nákladech, které žalobkyně vynaložila na svoji obhajobu v trestním řízení. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že délka trestního řízení byla nepřiměřená. Dostatečným zadostiučiněním je dle žalované samotné konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a to proto, že trestní stíhání žalobkyně bylo zastaveno z důvodu promlčení. Ze stejného důvodu neuznala žalovaná ani nárok na náhradu nákladů na obhajobu žalobkyně. 3. Z kopie žádosti o odškodnění vyplývá, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne 29. 11. 2021. Ze stanoviska ze dne 27. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně konstatovala, že v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp.zn. 20T 17/2016 bylo porušeno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Ve zbylé části žalovaná nárok neuznala. 4. V podání ze dne 11. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do požadavku na konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. 5. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání. 6. Ze spisu Okresního soudu v Chomutově sp.zn. 20T 17/2016 soud zjistil následující skutečnosti, které vzal za prokázané. 7. Na základě usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Chomutov, Odboru obecné kriminality – 3. oddělení ze dne 21. 9. 2015, čj. KRPU -153379-12/TČ-2015-040374, bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Usnesení si žalobkyně převzala dne 25. 9. 2015. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 16. 10. 2015, čj. 2 ZT 367/2015-14, byla zamítnuta stížnost spoluobviněné [jméno] [příjmení] a usnesením ze dne 19. 10. 2015, čj. 2 ZT 367/2015-17, byla zamítnuta stížnost spoluobviněného [jméno] [příjmení]. V měsících říjnu a listopadu probíhaly výslechy obviněných. V lednu 2016 proběhlo prostudování spisu na konci vyšetřování. Dne 6. 1. 2016 podal policejní orgán návrh na podání obžaloby čj. KRPU -153379-93/TČ-2015-040374 a dne 10. 2. 2016 podalo Okresní státní zastupitelství v Chomutově obžalobu č.j. 2 ZT 367/2015-41. Dne 26. 2. 2016 prodloužila místopředsedkyně Okresního soudu v Chomutově lhůtu k provedení úkonů směřujících k rozhodnutí ve věci do 31. 1. 2017, a to s ohledem na přednostní řešení starších věcí, věcí vedených ve zkráceném řízení apod. Dne 6. 2. 2017 vydal Okresní soud v Chomutově trestní příkaz čj. 20 T 17/2016-508, jímž byla žalobkyně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 1 roku. Dne 16. 2. 2017 podala proti trestnímu příkazu žalobkyně odpor. Dne 8. 8. 2017 bylo nařízeno hlavní líčení na den 24. 10. 2017. Opatřením soudu ze dne 19. 10. 2017 bylo nařízené hlavní líčení přeloženo na den 24. 11. 2017, a to z důvodu péče o člena rodiny soudce. Dne 24. 11. 2017 se hlavní líčení konalo a bylo odročeno na den 16. 1. 2018. Následně bylo hlavní líčení odročené na den 16. 1. 2018 zrušeno z důvodu přeložení soudkyně k jinému soudu od 1. 1. 2018. Dne 9. 7. 2018 spis převzala jiná soudkyně. Dne 3. 1. 2019 bylo nařízeno hlavní líčení na den 27. 2. 2019. Tento den se konalo a bylo odročeno na den 3. 4. 2019. Tento den se konalo a bylo odročeno na den 15. 5. 2019. Opatřením soudu ze dne 5. 4. 2019 bylo hlavní líčení odročeno na den 22. 5. 2019, a to na žádost státního zástupce z důvodu celodenního školení všech státních zástupců Okresního státního zastupitelství v [obec] dne 15. 5. 2019. Dne 22. 5. 2019 se hlavní líčení konalo a bylo odročeno na den 4. 9. 2019. Tento den se jednání konalo a bylo odročeno na den 30. 10. 2020. Tento den se jednání konalo, ale bez projednání věci bylo odročeno na den 7. 1. 2020 za účelem opětovného vyrozumění obžalovaných, předložení požadovaných dokladů obžalovaným [příjmení] a následného přibrání znalce z oboru ekonomika. Dne 7. 1. 2020 se hlavní líčení konalo a bylo odročeno na neurčito za účelem přibrání znalce z oboru ekonomie. Opatřením soudu ze dne 20. 3. 2020, čj. 20 T 17/2016-668, byl přibrán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Přípisem soudu ze dne 13. 5. 2020 byla [ulice] policie [obec] požádána o doručení daného opatření obžalované [příjmení], neboť tato si nevyzvedávala zásilky na poště. Dne 27. 5. 2020 bylo soudu doručeno sdělení Města Klášterec nad Ohří o tom, že pokus o doručení opatření obžalované [příjmení] byl neúspěšný, neboť tato se odstěhovala do [obec] a její adresu se nepodařilo zjistit. Přípisem soudu ze dne 23. 6. 2020 byla [ulice] policie [obec] požádána o doručení daného opatření obžalované [příjmení]. Dne 5. 10. 2010 vznesl soud dotaz na znalce ohledně termínu vypracování znaleckého posudku. Dne 20. 11. 2020 soud opětovně vznesl dotaz na znalce. Při telefonickém jednání dne 18. 1. 2021 znalec soudu sdělil, že znalecký posudek soudu předloží nejpozději do konce měsíce února 2021. Při telefonickém jednání dne 8. 3. 2021 znalec soudu sdělil, že znalecký posudek je před dokončením a bude jej schopen předložit do konce měsíce. Dne 11. 3. 2021 soud vyzval znalce ke sdělení termínu předložení znaleckého posudku. Podáním doručeným dne 21. 3. 2021 znalec požádal o prodloužení lhůty ke zpracování posudku do 30. 4. 2021, a to vzhledem k rozsahu zkoumaných podkladů a z toho vyplývající náročnosti znaleckého posudku a dále s ohledem na to, že znalec znaleckou činnost nevykonává jako své hlavní zaměstnání a je schopen se jí věnovat pouze v omezeném časovém rozsahu. Přípisem soudu ze dne 26. 3. 2021 byla znalci prodloužena lhůta pro vypracování posudku do dne 30. 4. 2021, přičemž znalec byl upozorněn na to, že lhůtu nebude možno znovu prodloužit s ohledem na stáří věci a riziko promlčení trestního stíhání. Dne 4. 5. 2021 se soud znalce dotázal, zda již odeslal znalecký posudek a znalec dne 6. 5. 2021 odpověděl, že znalecký posudek spolu se soudním spisem zašle na adresu soudu v příštím týdnu. Přípisem soudu ze dne 17. 5. 2021 byl znalec důrazně požádán o vrácení soudního spisu, a to obratem. Opětovně byl k vrácení spisu soudem vyzván dne 26. 5. 2021 a znovu pak dne 1. 6. 2021. Při telefonickém jednání dne 2. 6. 2021 znalec soudu sdělil, že znalecký posudek spolu se soudním spisem soudu odeslal prostřednictvím sekretářky začátkem týdne a že odeslání obratem ověří. Znalecký posudek byl soudu doručen dne 7. 6. 2021. Dne 10. 6. 2021 bylo nařízeno hlavní líčení na den 4. 8. 2021. Tento den se konalo, ale bylo odročeno bez projednání věci na den 21. 9. 2021 za účelem opětovného předvolání všech obžalovaných (kteří se z důvodu čerpání dovolené nemohli hlavního líčení zúčastnit) a vyrozumění obhájců. Usnesením soudu ze dne 5.8.2021, č.j. 20 T 17/2016-746, bylo trestní stíhání žalobkyně zastaveno podle § 231 odst. 1 trestního řádu za užití § 223 odst. 1 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu, neboť trestní stíhání bylo promlčeno. Usnesení nabylo právní moci dne 17. 8. 2021, čímž řízení skončilo. 8. Řízení vůči žalobkyni trvalo od 25. 9. 2015 do 17. 8. 2021, tedy zhruba 5 let a 10 měsíců. 9. Za hlavní důkaz lze označit spis napadeného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné skutečnosti z hlediska vytýkaného nesprávného úředního postupu. Soud blíže nehodnotil duplicitní listiny, které byly součástí trestního spisu. 10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 14. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. 15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím