§ 227 TR – Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno v důsledku udělení…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 227 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 227 trestního řádu stanoví, že pokud trestní stíhání mělo být zastaveno z určitých důvodů (např. milost, promlčení) a obžalovaný přesto trval na projednání věci, soud sice vysloví vinu, ale neuloží trest, pokud neshledá jiný důvod ke zproštění.
§ 227
Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno v důsledku udělení milosti, amnestie, promlčení nebo proto, že souhlas poškozeného s trestním stíháním nebyl dán nebo byl vzat zpět, anebo z některého z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a) až c) a v řízení se pokračovalo jen proto, že obžalovaný na projednání věci trval (§ 11 odst. 4, § 172 odst. 4), soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného, vysloví sice vinu, trest však neuloží.
Paragraf 227 trestního řádu stanoví, že pokud trestní stíhání mělo být zastaveno z určitých důvodů (např. milost, promlčení) a obžalovaný přesto trval na projednání věci, soud sice vysloví vinu, ale neuloží trest, pokud neshledá jiný důvod ke zproštění.
Co to znamená v praxi
Soud potvrdí, že obžalovaný spáchal skutek, který je trestným činem (vysloví vinu).
Navzdory vyslovení viny obžalovaný nebude potrestán, protože nastala situace, která by jinak vedla k zastavení trestního stíhání.
Tento postup se uplatní pouze v případě, že obžalovaný sám trval na projednání věci, i když existoval důvod pro zastavení trestního stíhání.
Soud musí zkoumat, zda neexistuje jiný důvod pro zproštění obžaloby (např. neprokázání skutku), který by měl přednost před vyslovením viny bez trestu.
Na co si dát pozor
Obžalovaný musí aktivně trvat na projednání věci, aby se tento paragraf uplatnil.
Vyslovení viny bez trestu neznamená zproštění obžaloby; obžalovaný je stále uznán vinným ze spáchání trestného činu.